Johann von Friedel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johann svobodný pán von Friedel
Johann von Friedel jako velitel 9. armádního sboru (1914)
Johann von Friedel jako velitel 9. armádního sboru (1914)
Velitel 9. armádního sboru
Ve funkci:
24. srpna 1914 – 29. listopadu 1914
PředchůdceLothar von Hortstein
NástupceRudolf Králíček
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostpolní zbrojmistr (1914), polní podmaršál (1910), generálmajor (1906)

Narození6. ledna 1816
Sanok
Úmrtí18. září 1898 (ve věku 82 let)
Vídeň
Místo pohřbeníHietzingský hřbitov
Titulsvobodný pán (1915)
Profesevoják
Náboženstvíkatolická církev
OceněníVojenský záslužný kříž (1849)
čestné občanství (1858)
nobilitace (1862)
Řád železné koruny 3. třídy (1862)
rytíř Řádu Leopoldova
CommonsJohann von Friedel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann svobodný pán von Friedel (14. května 1856 Bergamo27. srpna 1928 Wels) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské školy vstoupil do c. k. armády v roce 1874, sloužil u ženistů, později se uplatnil také jako pedagog a několik let strávil u různých posádek v Čechách a na Moravě (Praha, Olomouc, Plzeň, Litoměřice). Na začátku první světové války převzal velení 9. armádního sboru na východní frontě a dosáhl druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra (1914). Ze zdravotních důvodů požádal již na podzim 1914 o uvolnění z funkce a na jaře 1915 byl penzionován. V roce 1915 byl povýšen na barona.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Itálii, ale pocházel z Klagenfurtu, byl jediným synem c. k. generálmajora Johanna Friedela (1816–1898). Základní vzdělání získal v Sankt Pölten, poté studoval na kadetní škole ve Vídni. Do armády vstoupil v roce 1874 jako poručík, zúčastnil se okupace Bosny a Hercegoviny a v roce 1878 byl povýšen na nadporučíka. V letech 1883–1885 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni a v hodnosti kapitána byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Krátce sloužil v Praze, kde se organizačně podílel na výstavbě Albrechtových kasáren, poté byl přeložen k operačnímu oddělení generálního štábu. Následně vystřídal službu v Krakově a Přemyšlu a v hodnosti majora (1895) působil jako pedagog na Vojenské technické akademii (1895–1899).[1] Mezitím v roce 1897 dosáhl hodnosti podplukovníka a od roku 1899 byl velitelem praporu 18. pěšího pluku v Olomouci.[2] Jako plukovník (1900) byl pak velitelem zeměbraneckého 7. pěšího pluku v Plzni (1901–1906).[3]

V roce 1906 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 91. brigády c. k. zeměbrany v Krakově.[4] V roce 1910 byl přeložen do Litoměřic a stal se velitelem 26. divize c. k. zeměbrany,[5] téhož roku dosáhl hodnosti polního podmaršála.[6][7] S litoměřickou divizí byl na začátku první světové války odvelen na východní frontu[8] a v srpnu 1914 byl jmenován velitelem 9. armádního sboru.[9][10] Zároveň obdržel hodnost polního zbrojmistra (1914).[11] Již v listopadu 1914 ale požádal o uvolnění z funkce ze zdravotních důvodů a vrátil se do Litoměřic. K datu 1. března 1915 byl penzionován.[12]

Tituly a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Během vojenské služby obdržel několik vyznamenání. V roce 1908 byl povýšen do šlechtického stavu a po odchodu do výslužby získal titul svobodného pána (1915).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1898; Vídeň, 1897; s. 201, 961 dostupné online
  2. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1900; Vídeň, 1899; s. 208, 422 dostupné online
  3. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 392, 700 dostupné online
  4. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 94, 923 dostupné online
  5. Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  6. Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 6 dostupné online
  7. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 308, 804 dostupné online
  8. Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády na východní frontě na webu austro-hungarian army dostupné online
  9. Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  10. Johann von Friedel na webu valka.cz dostupné online
  11. Přehled generálů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army dostupné online
  12. Služební postup Johanna Friedela in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 50 dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]