František Panuška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pater
Prof. ThDr. František Panuška CSsR
řeholní kněz

František Panuška jako člen profesorského sboru CMBF (jarní semestr, cca 1954-1956)
Církev římskokatolická
Znak Znak
Zasvěcený život
Institut ředemptoristé
Svěcení
Kněžské svěcení 1933
Osobní údaje
Datum narození 15. listopad 1909
Místo narození Prostějov, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí 11. února 1992
(ve věku 82 let)
Místo úmrtí Svatá Hora u Příbrami, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Panuška (15. listopadu 1909 Prostějov[1]11. února 1992 Svatá Hora u Příbrami) byl český katolický kněz, člen Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (Redemptoristé), vysokoškolský pedagog, teolog a filosof.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 19221924 absolvoval státní klasické gymnázium v Hlučíně a dále pak soukromé gymnázium redemptoristů v Libějovicích u Netolic v letech 19241927, které bylo bez maturity. Vysokoškolské vzdělání získal na řádovém bohosloveckém učilišti redemptoristů v Obořišti v letech 19281934. V té době se stal členem kongregace Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele. Kněžské svěcení přijal v roce 1933. Poté byl ustanoven jako profesor na řádovém bohosloveckém učilišti redemptoristů v Obořišti od roku 1934 do dubna 1950. Zde byl pověřen přednáškami z filozofie a fundamentální teologie. Od 14. dubna do 26. května 1950 byl v centralizačním táboře pro řeholníky. Od 1. června do 31. srpna 1950 byl v pastoraci.

Dne 2. října 1950 byl jmenován na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze státním docentem filosofie, s účinností od 1. září 1950. Na této fakultě také získal doktorát teologie po předložení disertační práce na téma Způsob podstatné přítomnosti Krista v Eucharistii, a 30. června 1953 byl promován. 23. listopadu 1953 byl na téže fakultě jmenován profesorem filosofie a dogmatiky, s účinností od 1. ledna 1954. Dne 1. listopadu 1954 byl jmenován proděkanem pro roky 19541956. Od 1. září 1955 byl pověřen zastupováním rektora kněžského semináře v Litoměřicích.

Profesorem morální teologie na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích byl jmenován 4. října 1955, s účinností od 1. října 1955. 12. října 1956 byl jmenován proděkanem pro roky 19561958 a posléze 6. září 1960 byl jmenován proděkanem pro roky 19601962.

Pokud se týká vlastních vyučovacích předmětů, v letech 19501955 přednášel filozofii, v letech 19531957 dogmatickou teologii a v letech 19551962 morální teologii. Jeho akademické působení na CMBF bylo ukončeno 30. dubna 1962, kdy odešel do pastorace. V duchovní správě pak působil od 1. května 1962 do 28. února 1969. Poté byl znovu povolán na CMBF a pověřen externím vyučováním filozofie, s účinností od 1. září 1968. Dne 28. března 1969 byl jmenován profesorem křesťanské filozofie, s účinností od 1. března 1969. Dne 28. srpna 1972 byl jmenován proděkanem pro roky 19721974. Vedoucím katedry speciální dogmatiky a mravovědy byl jmenován 9. ledna 1973, s účinností od 1. ledna 1973. V tomto období přednášel v letech 19681970 filozofii a v letech 19701974 morální teologii. Jeho působení na CMBF bylo ukončeno 31. prosince 1974, kdy odešel do důchodu. Zemřel 11. února 1992 na Svaté Hoře u Příbrami.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Kriteriologie, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1954. 124 s.
  • Logica, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1954. 129 s.
  • Kosmologie, díl 1, [s.l.] [s.n. [195?]. 79, lxii s.
  • Kosmologie, díl 2, [s.l.] [s.n. [195?]. 171 s.
  • Ontologie, [s.l.] [s.n. [195?]. 76 s.
  • De Deo Creatore, Praha: Ústřední církevní nakladatelství [195?]. 68 s.
  • De Gratia, Praha: Ústřední církevní nakladatelství [195?]. 75 s.
  • De lapsu hominis, Praha: Ústřední církevní nakladatelství [195?]. 29 s.
  • De Verbo Incarnato, Praha: Ústřední církevní nakladatelství [195?]. 133 s.
  • Theologia moralis, Tomus 1, [s.l.] [s.n. [195?]. 164 s.
  • Theologia moralis, Tomus 2, [s.l.] [s.n. [195?]. 190 s.
  • Theologia moralis, Tomus 3, [s.l.] [s.n. [195?]. 259 s.
  • Všeobecná etika, [s.l.] [s.n. [s.d.]. 73 s.
  • Křesťanská mravouka, [s.l.] [s.n.] 1971. 240 s.

Časopisecké studie, zejména: Duchovní pastýř.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOVOTNÝ Vojtěch, Katolická teologická fakulta 1939–1990. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století, Praha: Karolinum, 2007.
  • LITERÁK Petr, Za profesorem Panuškou, in Katolický týdeník 3 (1993), s. 4.
  • HANUŠ Jiří, Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů, Brno 2005, s. 114.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]