Dům Hejtmanský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dům Hejtmanský
Dům Hejtmanský v Kroměříži
Dům Hejtmanský v Kroměříži
Poloha
Adresa Velké nám. 40, Kroměříž, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Dům Hejtmanský
Red pog.svg
Dům Hejtmanský
Další informace
Kód památky 41979/7-6009 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům Hejtmanský (někdy zvaný Syrakovský) je budova č.p. 40 stojící na rohu Velkého náměstí, Sněmovního náměstí a Pilařovy ulice v centru města Kroměříž přímo naproti Arcibiskupskému zámku. V Ústředním seznamu kulturních památek České republiky veden pod číslem 41979/7-6009.

Historie domu[editovat | editovat zdroj]

Dům vznikl spojením dvou starých renesančních staveb a jejich přestavbou v druhé polovině 17. století. Dům v Pilařově ulici tak vytvořil zadní trakt domovní fronty souběžné se SZ frontou Velkého náměstí. Zajímavý je mázhaus i nádvoří s renesanční pavlačovou dispozicí.[zdroj?] Dům sloužil jako obydlí drobných šlechticů a hejtmanů ve službách biskupů. Připomíná se tu v roce 1593 sekretář biskupa Stanislava Pavlovského Valentin Lauban, potom Jan Syrakovský ze Syrakovic (Pěrkova)[1], spolu se svými příbuznými Petřvaldskými z Petřvaldu účastník českého povstání v roce 1618. Biskupský hejtman Maxmilián Říkovský z Dobrčic prodal dům v roce 1667 biskupovi Karlu II. z Lichtenštejna.

Jeho erbovní deska s nápisem

CAROLVS D.G. EPISCOPVS
OLOMOUCENSIS DUX S.R.I.
PRINCEPS REGIAE CAPELI
BOHEMIAE ET DE LIECHTE
STEIN COMES

je umístěna nad středním obloukem podloubí. V překladu "Karel z Boží milosti biskup olomoucký, vévoda, Svaté říše římské kníže, královské české kaple a z Lichtenštějnu hrabě".[2]

Výšku dřívějšího terénu, který byl okolo domu do roku 1832, připomíná zvýšená terasa zpevňující boční stranu domu ze Sněmovního náměstí směrem k Mlýnské bráně.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://heraldikus.wz.cz/roderb/s/syrakovskyperkova1.htm
  2. Karban, Aleš: Tajemství nápisů na kroměřížských památkách, Archivní sborník 2008, Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Kroměříž, 2008. str. 41-66
  3. Městská památková rezervace Kroměříž

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž : Městský osvětový sbor, 1940. 956 s.