Přeskočit na obsah

Mlýnská brána (Kroměříž)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mlýnská brána
Mlýnská brána
Mlýnská brána
Základní informace
Pojmenováno pomlýn
Poloha
AdresaKroměříž, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památky11794/7-6010 (PkMISSezObrWD) (součást památky Arcibiskupský zámek Kroměříž)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mlýnská brána je jediná dochovaná městská brána (z původních tří) města Kroměříže. Je zapsaná v souhrnu zámku s areálem jako nemovitá Kulturní památka České republiky[1] pod číslem 11794/7-6010.

Mlýnská brána (Mühltor), stavebně navazující na budovu arcibiskupského zámku, proto někdy zvaná Zámecká brána (Schlosstor) nebo Rezidenční brána (Rezidenztor) bývala součástí hradebního opevnění města. Raně barokní úpravu připomíná dochovaný fragment malby průčelí věže, který dokumentuje podíl biskupa Karla II. z Lichtenštejna na obnovení Kroměříže. Nápis CAROLVS VRBEM REPARARE STVDET (město Karlem pečlivě opraveno) má v chronogramu letopočet 1665. Nynější podobu získala brána v druhé polovině 19. století, částečně podle návrhu architekta Antonína Archeho (1793-1851).[2]

Označení polohy bývalé Vodní brány v dlažbě Vodní ulice


Jde o poslední dochovanou městskou bránu v Kroměříži, další dvě, Vodní a Kovářská, byly zbořeny v letech 18551857. Mimo tyto tři brány ještě existovala Židovská brána (Judentor) neboli Hřebová branka či fortna ke sv. Trojici, která vedla od "židovské čtvrti do Oskole k františkánům", ale byla „pouze pro pěší, nanejvýš pro trakař“. Samotná židovská čtvrť byla od křesťanské části města uvnitř hradeb ještě oddělena separační zdí.

Mlýnskou branou vedla cesta na sladovnické předměstí k vrchnostenským stavbám, především k biskupské mincovně, panskému mlýnu a biskupskému pivovaru. Brána přiléhala k hradnímu příkopu, byla spravována biskupem a hlídána jeho gardou. Za arcibiskupa Chotka po roce 1832 došlo k vyrovnání valu a zahrnutí příkopu mezi zámkem a městem s odkopáním silné vrstvy násypu (viz boční terasa Hejtmanského domu), vznikla tu budova arcibiskupské gardy a jejím patrem vedla chodba ze zámku přes Mlýnskou bránu a Arcibiskupské gymnázium až do kostela sv. Mořice.

Když bylo za arcibiskupa Františka Bauera Arcibiskupské gymnázium na počátku 20. století rozšiřováno, byl vedle vlastní úzké brány prolomen průchod pro chodce.[3]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]
Pozůstatky předsunuté středověké bašty

V roce 2020 došlo během zemních prací mezi Mlýnskou bránou a Arcibiskupskými vinnými sklepy k odkryvu pozůstatků zděné konstrukce menší předsunuté bašty. Baštu, která měla zesílit obranu města směrem k severu lze podle předběženého rozboru položit někam do období kolem roku 1500. Patrně byla v průběhu 16. až 17. století dvakrát stavebně upravována.[4]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-04]. Identifikátor záznamu 127688 : Zámek s areálem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Antonín Lukáš. Kroměřížský zpravodaj 12/2006, Stavební dějiny Kroměříže [online]. Město Kroměříž [cit. 2016-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-07. 
  3. Informační tabulky "MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE KROMĚŘÍŽ", text Spáčil, Jindřich, Kroměřížské technické služby, s.r.o., Kroměříž
  4. Týdeník Kroměřížska 25.08.2020 - Za Mlýnskou branou se našly pozůstatky středověké bašty

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]