Přeskočit na obsah

Dům Hejtmanský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dům Hejtmanský
Dům Hejtmanský v Kroměříži
Dům Hejtmanský v Kroměříži
Poloha
AdresaKroměříž, ČeskoČesko Česko
UliceVelké náměstí
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky41979/7-6009 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům Hejtmanský (někdy zvaný Syrakovský) je budova č.p. 40 stojící na rohu Velkého náměstí, Sněmovního náměstí a Pilařovy ulice v centru města Kroměříž přímo naproti Arcibiskupskému zámku. V Ústředním seznamu kulturních památek České republiky veden pod číslem 41979/7-6009.

Historie domu

[editovat | editovat zdroj]

Dům vznikl spojením dvou starých renesančních staveb a jejich přestavbou v druhé polovině 17. století. Dům v Pilařově ulici tak vytvořil zadní trakt domovní fronty souběžné se SZ frontou Velkého náměstí. Zajímavý je mázhaus i nádvoří s renesanční pavlačovou dispozicí.[1] Dům sloužil jako obydlí drobných šlechticů a hejtmanů ve službách biskupů. Připomíná se tu v roce 1593 sekretář biskupa Stanislava Pavlovského Valentin Lauban, potom Jan Syrakovský ze Syrakovic (Pěrkova),[2] spolu se svými příbuznými Petřvaldskými z Petřvaldu účastník českého povstání v roce 1618. Biskupský hejtman Maxmilián Říkovský z Dobrčic prodal dům v roce 1667 biskupovi Karlu II. z Lichtenštejna.

Jeho erbovní deska s nápisem

CAROLVS D.G. EPISCOPVS
OLOMOUCENSIS DUX S.R.I.
PRINCEPS REGIAE CAPELI
BOHEMIAE ET DE LIECHTE
STEIN COMES

je umístěna nad středním obloukem podloubí. V překladu "Karel z Boží milosti biskup olomoucký, vévoda, Svaté říše římské kníže, královské české kaple a z Lichtenštějnu hrabě".[3]

Výšku dřívějšího terénu, který byl okolo domu do roku 1832, připomíná zvýšená terasa zpevňující boční stranu domu ze Sněmovního náměstí směrem k Mlýnské bráně.[1]

Dům hejtmanský tvoří na Velkém náměstí domovní frontu propojenou společným podloubím se sousedící budovou regentského domu a budovou Muzea Kroměřížska. Před domem byla jako první na Moravě dne 14. září 2016 odhalena lavička Václava Havla s pamětní deskou.[4][5]

  1. a b Informační tabulky "MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE KROMĚŘÍŽ", text Spáčil, Jindřich, Kroměřížské technické služby, s.r.o., Kroměříž
  2. Rodové erby. heraldikus.wz.cz [online]. [cit. 2015-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-04. 
  3. Karban, Aleš: Tajemství nápisů na kroměřížských památkách, Archivní sborník 2008, Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Kroměříž, 2008. str. 41-66
  4. Kroměříž má Lavičku Václava Havla. Mnohým lidem ale vadí. Kroměřížský deník. 2016-09-15. Dostupné online [cit. 2017-06-06]. 
  5. Morava má první Lavičku Václava Havla, odhalili ji v centru Kroměříže. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2017-06-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s.