Přeskočit na obsah

Kaple svatého Václava (Znojmo)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kaple svatého Václava
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresZnojmo
ObecZnojmo
Souřadnice48°51′16,74″ s. š., 16°2′43,61″ v. d.
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanstvíznojemské
FarnostZnojmo-sv. Mikuláš
Zasvěcenísvatý Václav
Architektonický popis
Stavební slohgotická architektura
Výstavba1521
Další informace
AdresaZnojmo, ČeskoČesko Česko
UliceMikulášské náměstí
Kód památky27366/7-6944 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple svatého Václava (nazývaná také Svatováclavská kaple) je kaple ve Znojmě na Mikulášském náměstí. Nachází se v těsném sousedství kostela svatého Mikuláše.

Byla postavena před rokem 1521 díky Kateřině z Bučic. Název získala od gotické plastiky sv. Václava, která je na vstupním průčelí. Stavba je dvoupatrová. Horní část je zasvěcena sv. Anně a sv. Kateřině. Její pozdně gotická kroužená klenba je na Moravě jedinou svého druhu. Dolní část je zasvěcena sv. Martinovi a byla postavena patrně dříve. V 19. století kaple patřila evangelické církvi (německy mluvící evangelíci), v roce 1927 ji město zapůjčilo pro bohoslužby českobratrským evangelíkům.[1] V 2. polovině 20. století ji využívala pravoslavná církev. Dnes[kdy?] se zde pořádají výstavy a koncerty.[zdroj?]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Přesné datum výstavby kaple není známo, je však jisté, že vznikla před rokem 1521. Dokládá to testament Kateřiny Bučické, která odkoupila část bývalého hřbitova u kostela svatého Mikuláše a rozhodla se zde vybudovat dvě vzájemně propojené kaple. Dolní měla být zasvěcena Bohu, Panně Marii, všem svatým, ale hlavně svatému Martinovi, zatímco horní svaté Anně a svaté Kateřině.[2][3]

Roku 1521 byly sepsány donační listiny, což naznačuje, že stavba byla v této době již dokončena nebo se alespoň blížila svému dokončení. Svatováclavská kaple představuje vrchol znojemské gotické architektury a zároveň uzavírá období gotické stavební činnosti ve městě. Přesto se předpokládá, že spodní část objektu je starší a mohla vzniknout již během 14. století.[2]

Název „Svatováclavská“ kaple získala podle rytířské plastiky českého patrona svatého Václava umístěné na hlavním průčelí.[4] Samotné zasvěcení svatému Václavovi však proběhlo až roku 1947, přesto byla kaple tímto názvem označována mnohem dříve.[2]

V období před bitvou na Bílé hoře ve Znojmě převládalo protestantské vyznání. Kaple zůstala jediným místem ve městě, kde se nadále konaly katolické bohoslužby. V roce 1785 byla kaple uzavřena. Poté ji odkoupilo město za 90 zlatých a jejím vlastníkem zůstává do současnosti.[2][5]

Významnou událostí byl rok 1824, kdy byl v kapli objeven deskový oltář ze 16. století, zachycující scény Kristova utrpení. Oltář byl věnován císařskému zámku v rakouském Laxenburgu a navzdory snahám města už nikdy nebyl do Znojma navrácen. V současnosti je uložen ve sbírkách Národní galerie v Dolním Belvedéru ve Vídni.[5]

V roce 1861 byla horní kaple propůjčena protestantské církvi. Spodní kaple byla v této době zanedbaná a město ji využívalo jako skladiště. V meziválečném období objekt sloužil Československé církvi husitské.[2][5]

Mezi roky 1947 až 2007 byla kaple pronajímána pravoslavné církvi. Na objektu se až donedávna dochovaly pozůstatky pravoslavné výzdoby, například pravoslavný kříž umístěný u vstupu do kaple. Pravoslavná církev však objekt předčasně opustila kvůli špatnému technickému stavu budovy, o jehož údržbu se město jako vlastník dostatečně nestaralo.[2]

Roku 2001 byla kaple po dohodě s pravoslavnou církví zpřístupněna veřejnosti. Spodní kaple byla odsvěcena a začaly se zde pořádat kulturní akce, zejména koncerty a výstavy. Po ukončení nájemní smlouvy s pravoslavnou církví v roce 2008 převzala objekt Asociace – Iuvenes – Znoyem, která kulturní program rozšířila i do horní kaple.[2]

Exteriér

[editovat | editovat zdroj]

Kaple je unikátní svým dvoupodlažním řešením. Dolní kaple je pod úrovní terénu, který musel být při výstavbě navýšen, a zároveň je zasazena do skály, která se částečně propisuje do interiéru stavby.[2] Horní kaple je vystavěna přímo nad tou spodní, ale má o něco menší rozměry. Tím bylo umožněno vytvoření vnějšího krytého ochozu, který vede podél celé lodi kaple a zároveň je od sebe vizuálně odděluje. Ochoz plnil i obrannou funkci, jelikož stavba tvořila součást městského opevnění. Dnes poskytuje výhled do údolí řeky Dyje.[3]

Hlavní průčelí kaple je poměrně jednoduché, ale klade důraz na vertikální členění. Důležitým prvkem na průčelí je konzolová socha rytíře svatého Václava umístěná pod kamenným baldachýnem. Na vrcholu průčelí se nachází osmiboká věžička, která částečně vystupuje nad průčelí a připomíná arkýř. Věžička je usazena na strmé střeše kryté šindelem a zdobí ji čtyři okénka s gotickou kružbou, která se pravidelně střídají se stěnami bez oken. Na pravé straně průčelí se nachází větší osmihranná schodišťová věž. Ta vede jak do spodní kaple, tak na emporu horní kaple.[zdroj?]

Vstupy do horní kaple, do schodišťové věže i na vnější ochoz jsou zakončeny pozdně gotickými sedlovými portály. Vnější ochoz překrývá pultová střecha se šindelovou krytinou. Na bočních stranách stavby se nachází výrazné opěrné pilíře, které nesou konstrukci horní kaple i ochozu.[zdroj?]

Okna kaple mají lomené oblouky s gotickými kružbami. Ve většině případů jsou rozdělena jedním prutem ve středu, doplněna jeptiškou a plaménkovými motivy. Nad oltářem v horní kapli se nachází malé kruhové okno s plaménkovou kružbou. Celá stavba působí monumentálně, a to především díky mohutnému zdivu natřenému na bílo.[zdroj?]

Interiér

[editovat | editovat zdroj]

Horní kaple

[editovat | editovat zdroj]
Půdorys horní Svatováclavské kaple

Horní kaple je zaklenuta krouženou klenbou s přetínanými žebry a lunetami. Jedná se o typický znak pozdní vladislavské gotiky. Tato klenba je na Moravě jediná svého druhu, ale jinak se s ní můžeme setkat například ve Vladislavském sále na Pražském hradě.[2]

Kamenná žebra jsou jemně profilovaná a jejich zatížení je přenášeno do vnějších opěrných pilířů. Profilace žeber je lehce zaoblená a doplněná jemným středovým hřbetem. Na stropě se nacházejí kamenné plastiky Ježíše Krista, svaté Kateřiny a svaté Anny. Tyto plastiky doplňuje dalších šest bust rozmístěných mezi jednotlivými žebry v oblouku. Zobrazují starozákonní proroky – Jeremjáš, David, Jonáš, Zachariáš, Joel a Daniel.[2] Do interiéru byly osazeny až v roce 1602.[4]

V čele kaple stojí menší oltář, který je mladší než samotná stavba a pochází z období baroka. Naproti oltáři se nad vstupem nachází dřevěná empora. Přístup na ni nevede přímo z interiéru kaple, ale po vedlejším schodišti, které vede i do spodní kaple.[zdroj?]

Spodní kaple

[editovat | editovat zdroj]
Půdorys spodní Svatováclavské kaple

Spodní kaple působí oproti horní mnohem mohutněji a jednodušeji. Do kaple se vstupuje bočním vchodem po točitém schodišti. Vstupní úroveň je ve výšce empory, která je propojena s galerií obíhající prostor kaple. K samotnému oltáři se následně sestupuje po dalších dřevěných schodech.[zdroj?]

Rozměry kaple činí přibližně dvanáct metrů na délku a devět metrů na šířku. Interiér je zaklenut lunetovou valenou klenbou zakončenou konchou. V prostoru se nachází celkem sedm lunet, z nichž tři jsou umístěny v konše a na každé podélné straně jsou umístěny dvě další. Do prostoru zasahují mohutné hranolové pilíře, které procházejí galerií. Tyto pilíře zároveň nesou konstrukci horní kaple a vnějšího ochozu.[zdroj?]

Oltář je přiražen ke dvěma pilířům a ve spodní části je zdoben mozaikou. Nad oltářem se nachází krucifix, který byl do kaple přemístěn po zrušení kaple na Mariánském náměstí ve Znojmě.[2]

Podlaha ve spodní kapli je cihlová a na některých místech se dochovaly nástěnné malby pravděpodobně zobrazující konsekrační kříž, tedy symbol posvěcení kaple. Jinak jsou stěny omítnuty bíle, až na zadní stěnu, kde je vidět odhalené lomové kamenné zdivo a část skály.[zdroj?]

Ze spodní kaple je možný přístup do dalších dvou místností, za kterými se nachází kostnice středověkého karneru.[2]

Zajímavost – karner

[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešní Svatováclavské kaple se původně nacházel středověký karner. Jednalo se o dvoupodlažní hřbitovní kapli, jejíž horní část sloužila k bohoslužbám a spodní prostor fungoval jako kostnice. Karner byl součástí původního hřbitova kostela svatého Mikuláše a je datován do 13. století.[2]

Jeho existence byla dlouhou dobu pouze předpokládána. Definitivně ji potvrdil archeologický průzkum provedený v roce 1982.[2] Významným důkazem existence karneru je zazděná pískovcová deska nacházející se na průčelí kaple. Nese románský nápis: „HIC EST CARNARI ORATE PRO ANIMABUS“, což v překladu znamená „Zde je karner, modlete se za duše“.[5]

Samotná kostnice byla dlouhá léta zazděná silnou betonovou deskou. Dnes je zpřístupněna v rámci prohlídkové trasy, jinak zůstává veřejnosti uzavřená.[2]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český bratr. 7. 1927, roč. 4, čís. 7–8, s. 153. Dostupné online.
  2. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 ŠOBOVÁ, Darina. Průvodce po kapli sv. Václava ve Znojmě [online]. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, 2009 [cit. 2026-05-18]. Dostupné online.
  3. 1 2 RICHTER, Václav; SAMEK, Bohumil; STEHLÍK, Miloš. Znojmo. 1. vyd. Praha: odeon, 1966. S. 29–45.
  4. 1 2 SVOBODA, Jiří. Průvodce městem Znojmem. 1. vyd. Znojmo: Městská osvětová beseda ve Znojmě ve spolupráci s Okresním kulturním střediskem ve Znojmě 64 s. S. 23–24.
  5. 1 2 3 4 FILA, Karel. Chrám sv. Mikuláše ve Znojmě. 1. vyd. Znojmo: Nadace pro obnovu církevních památek děkanství znojemského, 1995. 64 s. S. 39–43.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kaple_svatého_Václava_(Znojmo)&oldid=26009834“