Hotel Avion

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o hotelu v Brně. O hotelu v Hradci Králové pojednává článek Hotel Avion (Pražské Předměstí).
Hotel Avion
Avion Hotel in Brno-Center in spring 2010.jpg
Účel stavby
hotel s kavárnou
Základní informace
Sloh funkcionalismus
Architekt Bohuslav Fuchs
Výstavba 19261928
Současný majitel Stanislav Berousek
Poloha
Adresa Česká 150/20, Brno-střed, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Hotel Avion
Red pog.png
Hotel Avion
Další informace
Kód památky 24787/7-100 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hotel Avion je funkcionalistická budova stojící v centru Brna v České ulici poblíž náměstí Svobody, spolu s Vilou Tugendhat jediná národní kulturní památka tohoto architektonického stylu v Brně.[1] Hotel vznikl v roce 1928 podle plánů architekta Bohuslava Fuchse. Jako jeden z nejužších hotelů v Evropě je specifický velmi úzkou parcelou o šířce 8 metrů, na níž byl vystavěn, a tomu odpovídá i neobvykle řešený prostor.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hostinec u Kosteleckých, Brno, Česká ulice č. 20, rok ~1920[3]
Hotel Avion Kostelecký, rekonstrukce podle projektu Bohuslava Fuchse, rok 1928

V devadesátých letech 19. století se v tehdejší Rudolfsgasse (po roce 1918 přejmenované na Česká) v č. 20 nacházel hostinec. Jeho pozdější majitel Ignác Kostelecký[4] byl ještě v roce 1891 hostinským v Novém Městě na Moravě.[5] Později, zřejmě v první polovině 90. let, přešel do Brna a po nějaké době zakoupil, přebudoval a přejmenoval hostinec na Rudolfsgasse č. 20 na Hostinec u Kosteleckých. Stalo se to nejpozdji v roce 1898, jak dokládá zápis v matrice.[6] Ve dvacatých letech byl hostinec U Kosteleckých místně oblíbenou a prosperující lokalitou. [7]

Po smrti Ignáce Kosteleckého (~1923) zdědil hostinec na České ulici č. 20 jeho syn Miroslav. Díky otcově inspiraci a vlastní aktivitě zadal projekt přestavby hostince na hotel s restaurací, barem a kavárnou u architekta Bohuslava Fuchse. Stavba s průčelní frontou jen 8 metrů byla realizována v letech 1927–1928. Od počátku sloužila jako hotel s 50 pokoji, v přízemí byla kavárna a bar.

Dne 3. května 1958 byla budova zapsána na seznam nemovitých památek.[8] Od 80. let probíhaly částečné opravy, při nichž však byly také necitlivými zásahy odstraněny prvky původního vybavení. Dlouhodobě se její stav zhoršoval.

Hotel v roce 2005 zakoupil od restituentů člen cirkusového rodu Stanislav Berousek. V roce 2010 byl hotel Avion zařazen na seznam národních kulturních památek České republiky.[2] Majitel jej uzavřel k provedení rekonstrukce podle projektu architektky Evy Jiřičné. Nepodařilo se mu však shromáždit potřebné finance, např. v roce 2009 marně žádal o dotaci z Regionálního operačního programu Jihovýchod [9]. Chtěl hotel i prodat, nenašel však kupce.[10]

Rekonstrukce na jaře 2017

Počátkem srpna 2016 byl ohlášen záměr majitele hotelu Stanislava Berouska od podzimu téhož roku zahájit rekonstrukci. Kvůli finanční náročnosti však musel upoustit od původně ambiciózního projektu Evy Jiřičné v odhadované ceně kolem 80 milionů korun. Podle záměru by se některé části měly přiblížit k původní podobě z roku 1928, zatímco jiné by mohly být modernizovány, nově by mělo vzniknout malé muzeum a vyhlídková terasa na střeše čtyřicetimetrové budovy.[11][12][13]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Čtyřicet metrů vysoký objekt je vystavěn na železobetonové konstrukci. Sestává ze samostatně přístupných provozů: hotelové části s recepcí a kavárnou. Tu při úpravách v 2. polovině 20. století doplnila a téměř nahradila restaurace. Výrazným prvkem kavárenské části interiéru v prvních dvou patrech je schodiště s nauticky působícím zábradlím. Autorkou sochařské výzdoby je Magdalena Jetelová. Interiér prostorných hotelových pokojů využívá ve značné míře vestavěných skříní.[13]

Hotelu pohledově dominuje fasáda s velkými okny; recepce je umístěna poblíž hlavního vchodu. Z vyšších pater se otvírá rozhled na Špilberk a katedrálu sv. Petra a Pavla na Petrově.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GÁFRIKOVÁ, Eliška. Funkcionalistické památky? Jejich ucelený seznam chybí, přitom by byl přínos. Brněnský deník.cz [online]. 2016-05-08 [cit. 2016-08-04]. Dostupné online.  
  2. a b FLORIANOVÁ, Hana; GÁFRIKOVÁ, Eliška. Hotel Avion? Pro Brno ostuda, tvrdí architekt. Brněnský deník.cz [online]. 2016-04-18 [cit. 2016-08-04]. Dostupné online.  
  3. FILIP, Josef. Brněnské hospody, restaurace, bary a vinárny I. Díl. Brno : Josef Filip 1938, 2016. ISBN 978-80-906-3490-9.  
  4. Encyklopedie.Brna [online]. Brno: Muzeum města Brna, rev. 2015, [cit. 2017-02-20]. Dostupné online.  
  5. Matrika narozených [online]. Brno: MZA Brno, 1891, [cit. 2017-02-20]. Dostupné online.  
  6. Zámrsk Sign. R6_6, list 228 [online]. Zámrsk: Státní oblastní archiv v Zámrsku, 1898, [cit. 2017-06-25]. Dostupné online.  
  7. FILIP, Josef. Zmizelý svět brněnských kaváren. Brno : Josef Filip 1938, 2008. ISBN 978-80-906-3490-9.  
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2016-08-04]. Katalogové číslo 135866 : hotel Avion. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  9. Regionální rada regionu soudržnosti jihovýchod [online]. Brno: Rada ROP JV, 2015, rev. 2016, [cit. 1217-02-18]. Dostupné online. (česky) 
  10. TAUŠOVÁ, Zuzana. Hotel Avion v Brně chátrá a potřebuje 80 milionů. Město mu chce pomoci. iDNES.cz [online]. 2014-10-22 [cit. 2014-10-23]. Dostupné online.  
  11. FLORIANOVÁ, Hana. Hotel Avion se dočká rekonstrukce. Část interiéru se vrátí do podoby z roku 1928. Brněnský deník.cz [online]. 2016-08-04 [cit. 2016-08-04]. Dostupné online.  
  12. HROMKOVÁ, Dominika. Avion otevřu příští rok, tvrdí majitel. Chybí mu však dokumenty k opravě. iDNES.cz [online]. 2016-08-04 [cit. 2016-08-04]. Dostupné online.  
  13. a b SOCHOR, Jakub. Brněnský hotel Avion od Fuchse projde rekonstrukcí. DesignMag [online]. 2016-08-02 [cit. 2016-08-04]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Karolína Vitvarová-Vránová: Krása krabic, Respekt č. 45, 2009
  • KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno : Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, 2009. Dostupné online. S. 4-5. (česky)  
  • KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha : Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 49. (česky)  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]