Jan Volf (diplomat)
Jan Volf | |
---|---|
Jan Volf (okolo roku 1915) | |
Narození | 21. listopadu 1883 Olbramovice u Znojma Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. srpna 1919 (ve věku 35 let) Kyjev Rusko |
Příčina úmrtí | poprava zastřelením |
Národnost | česká |
Povolání | manažer, diplomat |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Volf (též Jan Volf-Olbramovický, 21. listopadu 1883 Olbramovice u Znojma[1][2] – 27. srpna 1919 Kyjev) byl český obchodník dlouhodobě žijící a působící v tehdy ruském Kyjevě a významný člen zdejší buňky tzv. Prvního československého odboje. Po roce 1915 se jako se zasadil o vznik československých legií[3] v Rusku a stal se spolupracovníkem skupiny okolo Tomáše Garrigue Masaryka usilující o vznik samostatného Československa. Roku 1919 byl v Kyjevě zatčen bolševickými úřady a v srpnu téhož roku popraven.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v městečku Olbramovice nedaleko Znojma. Absolvoval obchodní vzdělání, krátce pracoval v Cyrilometodějské záložně v Brně. Roku 1904 se obchodně přestěhoval do Kyjeva na tehdejším území Ruského impéria. Působil zde jako zástupce firmy prodávající kosy. Následně se zde vypracoval a získal respektované postavení. Rovněž byl činný ve zdejší spolkové činnosti zdejší české krajanské komunity: byl členem kyjevského (jako dříve brněnského) Sokola, spolku Jan Amos Komenský a dalších. Pod jménem Jan Volf-Olbramovický přispíval také do krajanského tisku Ruský Čech.
První československý odboj v Rusku
[editovat | editovat zdroj]Poté, co roku 1914 vyhlásilo Rusko válku Rakousku-Uhersku, v reakci na jeho napadení Srbska, Volf spoluorganizoval krajanské setkání 29. července 1914 v Kyjevě, kde vystoupil jako jeden z podpůrců myšlenky československé nezávislosti. Stal se členem výboru tamního Českého výboru pro pomoc obětem vojny v Kyjevě, spolku mající za cíl pomáhat zajatým českým a slovenským vojákům rakousko-uherské armády. Tento spolek začal zároveň provádět přípravy na formování jednotek Čechů a Slováků bojujících za vznik vlastního národního státu. Následná koordinace s dalšími krajanskými centry zajistila vznik České družiny, dobrovolnického praporu československých legií v ruské armádě. Dlouhodobě podporoval koncepci vzniku Československé republiky, prosazované skupinou okolo T. G. Masaryka, a nikoliv zřízení slovanské monarchie na základně carofilních tendencí. Volf se věnoval především finančnímu řízení organizace.
Roku 1916 stal členem Svazu československých spolků na Rusi, jehož předsedou se v dubnu toho roku stal Josef Dürich a hlavní aktivity čs. odboje na Rusi se přesunuly do Kyjeva. Volf zde setrval i za komplikovaných okolností přerušení spolupráce Masarykovy skupiny s Dürichem, kdy se předsedou spolku stal v Petrohradu usídlený Bohumil Čermák. Volf pak v Kyjevě zastával de facto pozici českého konzula. V rámci příprav vyhlášení československé samostatnosti se zabýval organizací státních financí, mj. prosazoval zavedení tzv. revoluční daně pro znovuobnovení hospodářství země po válečné hospodářské krizi.
V listopadu 1917 proběhl v Ruském impériu socialistický převrat a vládu nad zemí přebrala bolševická vláda v Moskvě, v březnu 1918 pak došlo k uzavření separátního míru v Brestu-Litevském mezi mocnostmi Trojspolku se sovětskou vládou. Volf se s jednotkami československých legií v Rusku přesunul z Kyjeva dále na východ k absolvování tzv. Sibiřské anabáze. Ještě v létě 1918 se ale do německou armádou okupovaného Kyjeva tajně vrátil, aby se vrátil ke své tamější práci. Po vzniku Československa 28. října 1918 působil de facto jako československý konzul v Kyjevě.
Věznění a poprava
[editovat | editovat zdroj]Po stažení německých sil z Ukrajiny a příchodu sovětské Rudé armády generála Děnikina byl Volf označen na základě udání českých bolševiků[4] za zahraničního agenta (bolševická vláda československý stát tehdy oficiálně neuznávala) a vězněn v pracovních táborech. 27. srpna 1919 byl pak v Kyjevě na základě vznesených obvinění popraven zastřelením.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 25-51, s. 147-149, s. 169
- ↑ MAREK, Jaromír. Interhelpo: Tragický příběh československých osadníků v Sovětském svazu. [s.l.]: Host 324 s. Dostupné online. ISBN 978-80-275-0460-2. Google-Books-ID: iQIHEAAAQBAJ.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GALANDAUER J. a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 21.
- MEDEK, Rudolf a BONNAUD, R.. K vítězné svobodě 1914-1918-1928: [album fotografií z dějin zahraničního i domácího odboje československého : k oslavě prvého desetiletí ČSR. V Praze: Péčí a nákladem Památníku Odboje, 1928. s. 38.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Volf na Wikimedia Commons
- Fotografie
- Publikace o Bohumilu Čermákovi
- Perzekuce Čechů bolševiky r. 1918-1919
- Památce Jana Volfa (sbírka nekrologů)
- Národní listy, 1919
- Čeští podnikatelé
- Čeští manažeři
- Československo-sovětské vztahy
- Čeští novináři
- Diplomaté Československa
- Čeští ekonomové
- Narození v roce 1883
- Úmrtí v roce 1919
- Narození 21. listopadu
- Členové Sokola
- Narození v Olbramovicích (okres Znojmo)
- Úmrtí 27. srpna
- Osobnosti prvního československého odboje
- Československé legie v Rusku
- Úmrtí v Kyjevě
- Češi odsouzení k trestu smrti
- Popravení zastřelením