Náměšť na Hané (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Náměšť na Hané
Zámek Náměšť na Hané-horní zámek
Zámek Náměšť na Hané-horní zámek
Poloha
Adresa Náměšť na Hané, ČeskoČesko Česko
Ulice Hrad
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 41913/8-1891 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Náměšť na Hané se nachází na území městyse Náměšť na Hané, ležícího 13 km jižně od Litovle v okrese Olomouc. Na jeho katastru, přibližně uprostřed městyse, se nachází tzv. „dolní zámek“ stojící na místě původní tvrze. Na jihojihovýchodním okraji městyse se nachází tzv. „horní zámek“, který je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dolní zámek[editovat | editovat zdroj]

Ve 13. a 14. století měl v držení obec zemanský rod, který se po Náměšti i psal. Na žádost Milíče z Náměšti povýšil král Jan Lucemburský ves na městečko s jarmarečním právem. V tomto období (r. 1371) je v Náměšti doložena existence tvrze, jejímiž majiteli byli Artleb a Parcifal z Náměště. (Parcifal z Náměště pečetil i tzv. stížný list do Kostnice proti upálení mistra J. Husa). Tvrz byla pravděpodobně starší než blízký hrad a sloužila jako rodové sídlo zemanů z Náměště. Statek s tvrzí byl počátkem 16. století (zřejmě dědickým řízením) rozdělen. Díl s tvrzí obdržel Jan Čertorejský z Čertorej. Druhý díl – statek se vsí měl v držení Jiřík Štolbašský z Doloplaz. Někdy před r. 1515 kupuje Hynek ze Zvole od Jana Čertorejského jeho díl majetku a následně v r. 1521 kupuje i druhý díl náměšťského majetku od Štolbašského z Doloplaz, čímž se opět toto panství sjednocuje. V r. 1536 pak prodává Hynek ze Zvole Náměšťské zboží Hynku Bruntálskému z Vrbna.

Vrbenští poté kolem r. 1556 podstatně tvrz přebudovali do podoby menšího renesančního zámku (o čemž svědčí jeho jihozápadní nároží zvané Terezka), přestože až do r. 1609, kdy náměšťský statek vlastnili Mořkovští ze Zástřizl, byl stále označován za tvrz. Za třicetileté války byl zámek se statkem vypleněn a zpustošen Švédy. V r. 1665 byl obnoven a počátkem 18. století přestavěn do barokní podoby - postaveno bylo např. nové schodiště s barokním portálem a upraveny zámecké interiéry. K zámku náležely též v 17. století rozlehlé ovocnářské zahrady. (Z r. 1726 jsou dochovány záznamy nejen o užitkových zahradách, ale i o okrasných sadech).

Rudolf Morkovský ze Zástřizl prodává r. 1651 náměšťské panství císařskému komisaři Janu Jakardovskému ze Sudic. V dalších letech probíhalo rychlé střídání majitelů až do r. 1726. To když panství kupuje hrabě Alois Tomáš Raimund Harrach. V r. 1740 přebírá panství jeho syn hrabě Ferdinand Harrach a dává v 60. letech 18. století vybudovat v Náměšti nový tzv. Horní zámek, jelikož prostý a poměrně malý Dolní zámek již nevyhovuje vkusu a potřebám panstva. Objekty dolního zámku hrabě v r. 1765 přebudoval na textilní manufakturu. Po jejím zániku v r. 1778 byla na jejím místě zřízena sladovna, která sloužila i v následujících letech dalším majitelům – hrabatům a knížatům Kinským (1780-1916) a Ottahalům (1916-1945).

Dnešní podoba dolního zámku v podstatě odpovídá podobě, kterou zámek dostal po úpravě pro účely textilní manufaktury a později i sladovny. Je to jednopatrová budova obdélníkového půdorysu, jenž má v průčelí 11 okenních os. Vstup do obdélníkového dvora je ze západní strany širokým průjezdem, zvýrazněným kamenným portálem. Původně renesanční charakter stavby prozrazuje, kromě výše uvedeného jihozápadního nároží i křížová klenba v přízemí a kamenné ostění oken.

Horní zámek[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Ferdinand Bonaventura Harrach si krajinu a okolí Náměště tak oblíbil, že se v 60. letech 18. století rozhodl poblíž dřívějšího sídla –dolního zámku– nechat postavit nové barokní zámecké sídlo. Hrabě Harrach zastával vysoké funkce u císařského dvora a náměšťský zámek měl plnit úlohu reprezentačního rodového sídla. Autor projektu není znám, zámek ale svým pojetím s francouzskými vlivy patří k významným památkám druhé poloviny 18. století[2]. Přesně datována není ani doba vzniku, pravděpodobně to ale bylo v letech 1763–1767. Nový zámek se bez podstatnějších úprav zachoval v nezměněné podobě dodnes. Zámek má čtyřkřídlou dispozici kolem nádvoří. Jednopatrová průčelní budova má vpředu i vzadu mělké rizality s předloženými schodišti, nahoře zakončené trojúhelníkovými tympanony se znaky. Na venkovním průčelí je erb budovatele zámku spolu s erbem jeho druhé manželky, Marie Rosy z Harrachu na nádvorní straně je pak sdružený erb – harrachovsko-ditrichštejnský, neboť macechou budovatele byla hraběnka Marie Arnoštka z Ditrichštejna, ovdovělá Gallasová.

Obě boční křídla obepínají zámeckou budovu a uzavírají dvůr. Obloukovitě se zalamují do zadního traktu přerušeného vjezdem do nádvoří. Další vjezdy jsou v osách bočních křídel. Hlavní budova má prostory se zrcadlovými stropy s rokajovým a rostlinným dekorem, přecházejícím na stěny. Za Ferdinanda Harracha byl také kolem zámku vybudován park a v něm na přelomu 18. a 19. století vybudován velký skleník. Díky tomu zámek vyniká ojedinělou parkovou a komunikační dispozicí, patrnou zvláště z nadhledové perspektivy. Kruhový park v jehož středu je položen zámecký objekt, obíhá úzká kruhová komunikace lemovaná stromy, přičemž se vozovka rozchází do čtyř křížných směrů a je rovněž lemována lipovým stromořadím. Zadní polovina tohoto okruží je opticky zvýrazněna polokruhovým osídlením určeným původně pro nově přistěhovavší se tkalce, pracující v hraběcí manufaktuře dolního zámku.

V r. 1780 získala dědictvím zámek Ferdinandova dcera Marie Rosa Harrachová, provdaná kněžna Kinská (1758–1814)[3]. Po ní zdědil Náměšť mladší syn František Josef Kinský (1784–1823), ve společném vlastnictví pak velkostatek držely jeho děti, samostatnými majiteli byli až Eugen Kinský (1818–1885) a jeho syn Eugen mladší (1859–1939). Tato linie Kinských vlastnila také Valašské Meziříčí a na náměšťském zámku po celé 19. století neproběhly žádné zásadní úpravy (s výjimkou výstavby skleníku v roce 1810). Od Eugena mladšího Kinského koupil velkostatek v roce 1916 za dva a půl miliónu korun olomoucký velkoobchodník František Otáhal (psaný též jako Ottahal; 1863–1943). Otáhal byl výhradním zástupcem Vítkovických železáren pro prodej zboží na Moravě a patřil k velmi bohatým podnikatelům. K velkostatku tehdy patřil hospodářský dvůr, sladovna, pila, kamenolom a cca 1370 hektarů půdy. Po první světové válce nechal František Otáhal zámek modernizovat, zavedl elektřinu, vodovod a ústřední vytápění. Významná je úprava zámeckého parku z roku 1925 podle projektu vynikajícího zahradníka Křemene spojená s výstavbou kolonády severně od hlavní budovy zámku. V této podobě se podoba zámeckého parku dochovala dodnes.

Potomci Františka Otáhala, syn Otto a dcera Helena, provdaná von Eichhoff, vlastnili zámek do roku 1945. Za druhé světové války neprojevovali proněmecké postoje, před osvobozením však uprchli do zahraničí a konfiskace jejich majetku v polovině června 1945 se uvádí jako jedno z prvních uplatnění Benešových dekretů. Interiéry zámku byly vyrabovány lidmi z Náměště a okolí. Prakticky prázdný zámek byl však díky své architektonické hodnotě určen pro zpřístupnění veřejnosti (1952) a mobiliář byl doplněn nábytkem a předměty z jiných zámků a měšťanských domů. Mimo jiné si zde můžete prohlédnou 2 arcibiskupské kočáry.

Zámek byl do roku 1999 majetkem Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, od 1. července 2000 jej vlastní obec Náměšť na Hané. Zámek je přístupný veřejnosti a nabízí celkem čtyři prohlídkové trasy.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-28]. Identifikátor záznamu 154046 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV., Praha, 2000, s. 252–253 ISBN 80–85983–16–8
  3. Web Genealogy, kap. Kinští (anglicky) [online]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Státní zámek Náměšť na Hané, Sborník PUP Olomouc, Olomouc 1976
  • VOJKOVSKÝ, Rostislav: Náměšť. Zřícenina hradu, dolní a horní zámek v Náměšti na Hané; Hukvaldy, 2013 ISBN 978–80–87712–66–5
  • V. Burian, Zámek v Náměšti na Hané, 3. vydání, Praha 1965
  • J. Hilmera a kol., Hrady a zámky, Sborník krátkých monografií o SHZ v Čechách a na Mor., Pha 1963
  • E. Hubala, Burgen und Schlösser in Mähren, Frankfurt a. Main, 1965
  • O. Pechová a kol., Moravská Třebová. Městská rezervace St. památkové správy, Pha 1957
  • V. Pinkava, Hrady, zámky a tvrze moravské, Olomouc-Brno 1905-1927
  • F. Spurný a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]