Hrobka Dubských (Lysice)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pohřební kaple Povýšení sv. Kříže v Lysicích
Základní informace
Slohnovogotika (historismus o gotizujících formách)
Architekt(asi) Emanuel Dubský z Třebomyslic
Výstavba1880–1881 (hrobka) / 1884 (kaple)
StavebníkEmanuel Dubský z Třebomyslic
Poloha
AdresaLysice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°27′11,9″ s. š., 16°32′40,59″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky26481/7-546 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Dubských je novogotická pohřební kaple Povýšení sv. Kříže v Lysicích. Nachází se na západní straně hřbitova Lysice při ulici Boskovická. Sloužila jako pohřebiště hraběcího rodu Dubských z Třebomyslic, kteří byli majiteli zámku Lysice. Podle rodinné tradice ji navrhl Emanuel Dubský.[1] Hrobka byla vysvěcena v roce 1881.[2] Objekt spravuje římskokatolická farnost Lysice[3] a je památkově chráněn.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lysice se dostaly do majetku Dubských z Třebomyslic prostřednictvím sňatku Františka Dubského (1749/1750–1812) a Antonie Piatti z Drnovic (1773–1843), která pocházela z původně italského rodu a byla jedinou dědičkou. Zámek a statek Lysice vlastnili Dubští do roku 1945.

Hřbitov Lysice byl zbudován společným nákladem obcí Lysice, Žerůtky, Štěchov a Lačnov v letech 1785–1787 a byl později rozšířen.[3][pozn. 1]

Hrobku nechal vystavět a pravděpodobně ji i navrhl Emanuel Dubský (1806–1881).[1] Pozemek pro stavbu získal v roce 1880 hrabě od obce zdarma výměnou za to, že nechal upravit cestu na pole za hřbitovem.[3][5] Hrobku vysvětil 21. září 1881 farář Rudolf Keitter.[2] Následující den v ní byl jako první pohřben stavebník hrobky Emanuel Dubský. Na kapli se však ještě i nadále pracovalo. Do hrobky byly 6. prosince 1881 z klenuté hrobky pod lysickým kostelem sv. Petra a Pavla převezeny i ostatky členů rodiny, kteří zemřeli před vybudováním této hrobky.[3][5] Kaple nad hrobkou pak byla vysvěcena 29. října 1884 brněnským biskupem Františkem Saleským Bauerem.[5]

V roce 1962 byla kaple přebudována na obřadní síň, která se však využívala spíše jen výjimečně.[3] Tehdy byl odstraněn oltář a sochy v interiéru kaple. Sochy se nacházejí ve farním kostele na severní oratoři.[3]

Po Sametové revoluci přešla hrobka pod správu lysické farnosti a v letech 2000–2002 byla zrekonstruována. Interiér kaple však obnoven nebyl.[3]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Erb a nápis nad vchodem

Neorientovaná stavba obdélného půdorysu se skládá z dvou podlaží. Spodní část byla postavena jako hrobka, horní část jako kaple. Nejvíce zdobené je průčelí na jižní straně. Dominuje mu předsazená patrová předsíň obdélného půdorysu, která má sedlovou střechu. Průčelí i boční stěny předsíně jsou završeny profilovanou římsou. Vstup do hrobky je v přízemí skrz profilovaný sedlový portál, na který po stranách navazuje kamenný sokl. Horní část zdobí velká rozeta vyplněná barevným sklem. Fasáda je hladká, ve dvou třetinách výšky mírně předsunutá s obloukovým stupňovitě členěným vybráním okolo rozety. Předskočení fasády přechází i do bočních stran předsíně. Mezi portálem a rozetou je zazděna čtvercová kamenná deska s tesaným erbem v kruhové kartuši a nápisem RODINA DUBSKY Z TŘEBOMYSLIC v oválné kartuši. Po stranách desky stojí na konzolách dvojice andělů. Nad rozetou je větrací okénko ve tvaru řeckého kříže. Štít předsíně zakončuje litinový kříž, zatímco štít za předsíní je osazen převýšeným osovým pilířem se sochou žehnajícího Krista.[4]

Boční fasády jsou členěny čtyřmi opěrnými pilíři nad úroveň střechy, zatímco střední jsou zakončeny sedlovými stříškami, krajní mají ploché zakončení a na nich stojí sochy andělů. Boční fasády a jižní štít pod kordonovou římsou zakončuje zubořez. V zubech zubořezu bočních stěn se nacházejí větrací okénka s keramickou kružbou. Budovu obíhá neomítnutý sokl, který je oddělený římsou.[4]

Severní štít ve vrcholu přechází do jednoduché otevřené zvonice. Průčelí předsunuté severní předsíně se sedlovou střechou je hladké, v ose je zabudován profilovaný sedlový portál vedoucí do kaple. Prostor nad portálem zdobí malá rozeta a nad ní obdélná deska s letopočtem 1881. Předsíň je zakončena profilovanou římsou. I zde je štít předsíně zakončen litinovým křížem.[4]

Střecha je sedlová, štíty převyšují rovinu střechy. V hřebeni probíhá ornamentální plůtek.[4]

Interiér a vybavení[editovat | editovat zdroj]

V kapli se původně nacházely všechny náhrobní desky, jejich umístění kopírovalo polohu rakví v přízemí. Po rekonstrukci se náhrobníky z mramoru nacházejí na stojanech dole v hrobce.[5]

Rakve jsou uloženy v regálech po stranách (tři podlaží) a v závěru hrobky (dvě podlaží). Pietní prostor zdobí andělé na konzolách po stranách nebo v nikách v závěru hrobky. V horní části severní stěny je mramorový nápis v němčině WIRKEN SEI DEN LEBENDEN DOCH DEN TODTEN SEI DIE RUHE![pozn. 2] Písmena jsou střídavě zvýrazněna třemi barvami – zlatou, modrou a červenou.[6]

Seznam pohřbených[editovat | editovat zdroj]

Seznam vychází ze soupisu náhrobních desek[7] a z matrik zemřelých. Hrobka mladší hraběcí – zdislavické větve Dubských se nachází ve Zdislavicích, tam byla pohřbena i Marie von Ebner-Eschenbachová (1830–1916).

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[8] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Dubských, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny a jejich příbuzní. Červeně jsou zvýrazněni majitelé statku Lysice a zeleně osoby, které byly původně pohřbeny někde jinde.

Rod Dubských z Třebomyslic pochází pravděpodobně z vesnice Třebomyslice na Horažďovicku a své jméno odvozuje od statku Dub na Prachaticku. V roce 1608 byl povýšen do stavu svobodných pánů.[9] V roce 1810 byla lysická větev povýšena do hraběcího stavu. Generace jsou počítány od Beneše Dubského z Třebomyslic († asi 1533).[8] Seznam nemusí být kompletní.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 8. František Dubský z Třebomyslic 1749 nebo 1750 Jan Karel Dubský z Třebomyslic
1690–1772		 5. 6. 1786 Pouzdřany:[10]
Františka ze Sternbeggu[pozn. 3]
18. 2. 1769 – 4. 8. 1804 nebo v roce 1803		 Pohřben 27. 8. 1812 v Lysicích.[11] Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881. Zakladatel lysické větve Dubských, císařský komorník (1772) a tajný rada (1811),[9] dvorní rada nejvyššího soudu ve Vídni (1804), v roce 1810 povýšený do hraběcího stavu, prezident Moravsko-slezského zemského práva (1810) a nejvyšší zemský sudí Moravského markrabství (1810[10] nebo 1811–1812).[10]

V prvním manželství se narodily následující děti:

  • 1. Kajetán (1787–?)
  • 2. Alžběta

První manželka byla pohřbena v Brně.[12]

Františkův bratr Vincenc (1751–1800) založil větev svobodných pánů Dubských z Třebomyslic a Jan Nepomuk (1752–1790) mladší hraběcí – zdislavickou větev.

25. 8. 1812 Brno[9] Růžena (Rosa) z Kaisersheimu
† 1756		 15. nebo 22. 5. 1805:[12]
Antonie Piatti z Drnovic (č. 3)
2. 10. Oldřich Dubský z Třebomyslic 29. 3. 1834 Brno[13] Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9)
Pohřben 6. 5. 1834 v Lysicích.[14] Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881.[pozn. 4] Zemřel ve věku jednoho měsíce na střevní katar.[14][pozn. 5]
3. 5. 1834 Lysice[14] Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11)
3. (8.) Antonie Piatti z Drnovic 14. 9. 1773 Lysice[12] Jan Piatti z Drnovic
† 16. 5. 1805		 15. nebo 22. 5. 1805:[12]
František Dubský z Třebomyslic (č. 1)		 Pohřbena 8. 1. 1843[15] za přítomnosti 15 kněží v Lysicích.[16] Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881. Jediná majitelka lysického zámku v letech 1820 až 1843.[pozn. 6] Zemřela ve věku 69 (nebo 71)[15] let na ochrnutí plic.[15] Narodil se jí syn:
4. 1. 1843 Brno[15] Marie Antonie Hauerová[pozn. 7]
† 21. 5. 1828[16]
4. 10. Hermína Dubská z Třebomyslic 30. 9. 1841 Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9)
Pohřbena 16. 2. 1848 v Lysicích.[18] Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881.[pozn. 8] Zemřela ve věku 6 let.
14. 2. 1848 Brno[18] Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11)
5. 10. Serafína Dubská z Třebomyslic 20. 12. 1837[19] Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9) Pohřbena 6. 1. 1851 v rodinné hrobce v Lysicích.[20] Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881.[pozn. 9] Po úrazu ochrnula a oslepla, zemřela ve věku 13 let.
2. 1. 1851 Vídeň[20] Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11)
6. 10. Alfons Gottlob Dubský 22. 9. 1843 Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9)
Pohřben v roce 1866 u Vysokova po bitvě u Náchoda, po roce byly jeho ostatky převezeny a 7. 6. 1867 pohřbeny v Lysicích.[21] Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881. Nadporučík, padl v prusko-rakouské válce (byl zasažen dělovou ranou).
27. 6. 1866 padl u Vysokova[21] Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11)
7. 10. Richard Gottlob Dubský z Třebomyslic 20. 2. 1845 Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9) Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881.[pozn. 10] Poručík u hulánů.
1872 zavražděn poblíž města Komárváros v Uhrách[22] Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11)
8. 11. Hedvika Dubská z Třebomyslic 28. 10. 1878 Lysice[23] Quido Dubský z Třebomyslic (č. 12) Pohřbena 21. 5. 1879 v Lysicích.[24] Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881.[pozn. 11] Zemřela ve věku šesti a půl měsíce na laryngospasmus.[pozn. 12]
17. 5. 1879 Cheb[24] Elisabeth Kinská z Vchynic a Tetova (č. 17)
9. 9. Emanuel Dubský z Třebomyslic
20. 2. 1806 Vídeň František Dubský z Třebomyslic (č. 1) 12. 6. 1833 Bludov:
Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11)		 Pohřben 22. 9. 1881 v nově zbudované rodinné hrobce v Lysicích jako první.[2] Zakladatel hrobky. Císařský komoří (1854), tajný rada (1862), poslanec moravského zemského sněmu (1848–1849 moravský provizorní sněm, 1861–1867, 1867–1870, 1873–1878) a moravský zemský hejtman (1861–1867 a 1867–1870),[25] doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1869–1881),[25] prezident Moravské banky pro průmyslu a obchod v Brně (1869–1878),[25] držitel Řádu železné koruny 3. třídy (1854), komandér papežského řádu sv. Řehoře Velikého,[26] velkokříže řádu Františka Josefa.[27] Podporovatel českého národního obrození, milovník umění a znalec historie a heraldiky. Majitel statků Lysice a Drnovice. Zemřel ve věku 75 let na ochrnutí srdce.[2]
19. 9. 1881 Lysice[2] Antonie Piatti z Drnovic (č. 3)
10. 10. Zbyněk (Benno) Dubský z Třebomyslic 28. 7. 1840 Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9)
Pohřben 21. 7. 1886 v rodinné hrobce u hřbitova v Lysicích.[28] c. k. komoří,[28] poručík hulánského pluku č. 9 v Haliči ve Lvově, zúčastnil se prusko-rakouské války v roce 1866. Zemřel ve věku 45 let na úbyt míchy.[28]
18. 7. 1886 Lysice[28] Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11)
11. (9.) Matylda (Mathilda) z Zierotin-Lilgenau
27. 11. 1808 Bludov František Josef z Zierotin-Lilgenau
6. 4. 1772 – 30. 5. 1845[13]		 12. 6. 1833 Bludov:
Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9)		 Pohřbena 18. 10. 1887 v rodinné hrobce u hřbitova v Lysicích.[29] Dvorní dáma u císařského dvora a zakladatelka první dětské nemocnice na Moravě – nemocnice u sv. Cyrila a Metoděje v Brně. Zemřela ve věku 78 let na ochrnutí srdce.[29]

Narodily se jí následující děti:[pozn. 13]

  • 1. Oldřich (*/† 1834; č. 2)
  • 2. Quido (1835–1907; č. 12)
  • 3. Ervín (1836–1909; č. 13)
  • 4. Serafína (1837–1851; č. 5)
  • 5. Oskar (1839–1859; padl v bitvě u Solferina; pochován v Solferinu[19])
  • 6. Zbyněk (Benno; 1840–1886; č. 10)
  • 7. Hermína (1841–1848; č. 4)
  • 8. Alfons (1843–1866; č. 6)
  • 9. Richard (1845–1872; č. 7)
  • 10. Marie (1847–1918; č. 14)
  • 11. Oldřiška (1850–1922; č. 15)
  • 12. Ludwiga (Viga; 1853–1926; č. 16)
15. 10. 1887 Lysice[29] Arnoštka (Ernestina) Skrbenská z Hříště
17. 11. 1777 – 2. 9. 1854[13]
12. 10. Quido (Guido) Dubský z Třebomyslic[pozn. 14]
19. 3. 1835 Brno[30] Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9) 25. 7. 1877 Praha:[8][31][32]
Elisabeth Kinská z Vchynic a Tetova (č. 17)		 Pohřben 26. 2. 1907 v Lysicích.[32] C. k. komoří (1874) a skutečný tajný rada,[32] generálmajor rakouské armády (1885),[33] poslanec moravského zemského sněmu (1882–1907),[33] poslanec rakouské Říšské rady (1885–1907),[33] rytíř Řádu červené orlice 4. třídy,[34] držitel Řádu železné koruny 3. třídy,[35] prezident Moravsko-slezského lesnického spolku v Brně. Majitel statků Lysice a Drnovice (1881–1907). Zemřel náhle ve věku 71 let na srdeční mrtvici.[32]
22. 2. 1907[32] Vídeň Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11)
13. 10. Ervín Dubský z Třebomyslic
23. 6. 1836 Brno Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9)
Pohřben 3. 3. 1909 v rodinné hrobce v Lysicích.[36] C. k. komoří, fregatní kapitán.[36] Do Lysic dovezl sbírku vzácných exotických zbraní a knih, je autorem cenných fotoalb ze svých cest. Zemřel ve věku 72 let na zkornatění cév.[36]
28. 2. 1909 Vídeň[36] Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11)
14. 10. Marie Dubská z Třebomyslic 1. 2. 1847 Brno Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9)
Pohřbena 19. 2. 1918 v Lysicích.[37] Soukromnice v Ponfeldu v Korutansku. Zemřela ve věku 71 let na vodnatelnost.[37]
13. 2. 1918[37] zámek Ehrenbichl (?) Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11)
15. 10. Oldřiška Dubská z Třebomyslic 6. 6. 1850 Brno Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9)
Pohřbena 17. 2. 1922 v Lysicích.[38] Soukromnice ve Waldhofu, obec Ponfeld u Klagenfurtu. Zemřela ve věku 71 let na zkornatění tepen během léčení v Sanatoriu Panny Marie Pomocné (Sanatorium Maria Hilf).[38]
8. 2. 1922 Klagenfurt (Celovec)[38] Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11)
16. 10. Ludwiga (Viga) Dubská z Třebomyslic 6. 8. 1853 Waldhof u Celovce Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9)
12. 10. 1926 Lysice Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11)
17. (10.) Elisabeth (Alžběta) Kinská z Vchynic a Tetova (ze sloupské větve) 7. 5. 1855 Praha August Leopold Kinský z Vchynic a Tetova
25. 6. 1817 Chlumec nad Cidlinou – 18. 4. 1891 Lešná		 25. 7. 1877 Praha:[8][31][32]
Quido Dubský z Třebomyslic (č. 12)		 Pohřbena 26. 11. 1942 v Lysicích. Dáma Řádu hvězdového kříže (1878).[31] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Hedvika (1878–1879; č. 8)
  • 2. Felicitas, provd. Dobhloff-Dier (1880–1952)
  • 3. Albrecht (1882–1962; č. 18)
  • 4. Markéta, provd. Kinská (1885–1968)
  • 5. Kristýna, provd. Wenzl von Sternbach (1894–1975)
24. 11. 1942 Třešť Bedřiška (Friederike) Dubská z Třebomyslic (ze zdislavické větve)
25. 7. 1829 Vídeň – 29. 12. 1895 Praha
18. 11. Albrecht Dubský z Třebomyslic 12. 7. 1882 Lysice Quido Dubský z Třebomyslic (č. 12) 18. 2. 1919 Sokolnice u Brna:
Juliana Mitrovská z Mitrovic a Nemyšle (č. 20)		 Ostatky převezeny z Vídně v roce 2000.[39][pozn. 15] Poslední soukromý majitel zámku a velkostatku Lysice (1907–1945), v roce 1945 mu byl majetek zkonfiskován.
11. 10. 1962 Vídeň Elisabeth Kinská z Vchynic a Tetova (č. )
19. Karel Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle 28. 11. 1905 Sokolnice Vladimír Josef Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle
24. 7. 1864 Sokolnice – 21. 1. 1930 Baden bei Wien		 14. 9. 1936 (rozvedeni 28. 5. 1942):
Valerie Rückert
11. 11. 1911 Brno – ?		 Ostatky převezeny z Vídně v roce 2000.[39][pozn. 16] Bratr Juliany (č. 20)
8. 6. 1969 Marie Pia Baworów-Baworowska
2. 7. 1869 Vídeň – 9. 2. 1930 Sokolnice
20. (11.) Juliana Mitrovská z Mitrovic a Nemyšle 15. 6. 1898 Dolní Rožínka Vladimír Josef Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle
24. 7. 1864 Sokolnice – 21. 1. 1930 Baden bei Wien		 18. 2. 1919 Sokolnice u Brna:
Albrecht Dubský z Třebomyslic (č. 18)		 Ostatky převezeny z Vídně v roce 2000.[39][pozn. 17] Bezdětná.
4. 6. 1986 Vídeň Marie Pia Baworów-Baworowska
2. 7. 1869 Vídeň – 9. 2. 1930 Sokolnice

Nápisy na náhrobních deskách[editovat | editovat zdroj]

Texty náhrobních desek zpracovala Kateřina Konečná.[7]

Pořadí podle předchozí tabulky / jméno / umístění / text náhrobní desky
1. František Dubský 8. Hedvika a 2. Oldřich Dubští 3. Antonie Piatti
vzadu vpravo vzadu vpravo vzadu vpravo 
FRANZ GRAF DUBSKY
FREIHERR VON TRZEBOMYSLIC
k. k. Kämmerer u. geheimer Rath,
Oberst Landrichter
u. Landrechts Präsident in Mähren
geb. am 5. Mai 1750
gest. am 25. Aug. 1812

HEDWIG GRÄFIN DUBSKY
FREIIN VON TRZEBOMYSLIC
geb. am 23. Okt. 1878 – gest. am 18. Mai 1879

______________________

UDALRICH GRAF DUBSKY
FREIHERR VON TRZEBOMYSLIC
geb. am 29. März 1834, gest. am 3. Mai 1834.

ANTONIA GRÄFIN DUBSKY
FREIIN VON TRZEBOMYSLIC
GEBOR´NE PIATI VON DIRNOWITZ
Herrin der Herrschaft
Lissitz und Dirnowitz
geb. am 13. Sept. 1773,
gest. am 4. Jänner 1843.
4. Hermína Dubská 5. Serafína Dubská 6. Alfons Dubský
vpředu vpravo vpředu vpravo vpředu vpravo 
HERMINE GRÄFIN DUBSKY
FREIIN VON TRZEBOMYSLIC
geb am 29. Dez. 1841,
gest am 18. Feb. 1848. 

SERAPHINE GRÄFIN DUBSKY
FREIIN VON TRZEBOMYSLIC
geb. am 20. Dez. 1837,
gest. am 3.Jänner 1851.

ALPHONS GRAF DUBSKY
FREIHERR VON TRZEBOMYSLIC
K. K. Oberlieutenant im 11. Curafsier Regt.
geb. am 22. Sept. 1843,
gefallen im Gefechte bei Wysokow
am 26. Juni 1866.
7. Richard Dubský 9. Emanuel Dubský 10. Zbyněk Dubský
vpředu vpravo vzadu vlevo vzadu vlevo 
RICHARD GRAF DUBSKY
FREIHERR VON TRZEBOMYSLIC
geb. am 20. Feber 1845,
gest. am 15. August 1872.

EMANUEL GRAF DUBSKY 
FREIHERR VON TRZEBOMYSLIC 
k. k. Kämmerer u. geheimer Rath, 
Director der k. k. m. schl. Gesellschaft
für Ackerbau Natur u. Landeskunde 
geb. am 20. Febr 1806, 
gest. am 19. Sept. 1881.

BENNO GRAF DUBSKY 
FREIHERR VON TRZEBOMYSLIC 
K. k. Kämmerer 
geb. am 28. Juli 1840, gest. am 18. Juli 1886.
11. Matylda ze Zierotina 12. Quido Dubský 13. Evín Dubský
vzadu vlevo vzadu vlevo vzadu vlevo 
MATHILDE GRÄFIN DUBSKY
FREIIN VON TRZEBOMYSLIC
GEB. GRÄFIN VON HERRIN VON ZIEROTIN
FREIIN VON LILGENAU
Palastdame J. M. der Kaiserin
I. Vorsteherin des Kinderspital Vereines
zum heil. Cyril und Methud in Brünn.
geb. 27. Nov. 1808,
gest. 15 Okt. 1887. 

GUIDO GRAF DUBSKY
FREIHERR VON TRZEBOMYSLIC
k. k. Kämmerer u. geheim. Rath
k. u k. Generalmajor
geb. am 19. März 1835,
gest. am 22. Februar 1907.  

ERWIN GRAF DUBSKY
FREIHERR VON TRZEBOMYSLIC
k. u. k. Korvetten kapitän
geb. am 23. Juni 1836
gest. am 16. Oktober 1909
17. Elisabeth Kinská 18. Albrecht Dubský, 20. Juliane a 19. Karl Mittrowsky
vzadu vlevo vpředu vlevo 
ELISABETH GRÄFIN DUBSKY
GEB. GRÄFIN KINSKI
von Wchinitz und Tettau
Sternkreuzordensdame
geb. Prag 7. Mai 1855
gest. Triesch 24. Nov. 1942

ALBRECHT GRAF DUBSKY
* 12. VII. 1882 + 11. X. 1962
JULIANE GRÄFIN DUBSKY
* 15. VI. 1898 + 4. VI. 1986
KARL GRAF MITTROWSKY
* 28. XI. 1905 + 8. VI. 1969
R. I. P

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Původní hřbitov se nacházel u kostela sv. Petra a Pavla. Při rozšiřování kostela v roce 1782 byl zrušen.[3]
  2. ↑ Ve volném překladu Práce pro živé, avšak odpočinek pro mrtvé!
  3. ↑ Vnučka císařského plukovníka Kajetána Güntera svobodného pána ze Sterneggu a Marie Terezie, roz. hraběnky Hartigové.[10]
  4. ↑ Má společný mramorový náhrobní kámen se svou neteří Hedvikou Dubskou.
  5. ↑ V matrice úmrtí je německy uvedeno Wurmfieber.[14]
  6. ↑ Panství Lysice a statek Drnovice vlastnili Pat(t)iové v letech 1745–1807.[17] Antonie je zdědila po svém strýci Emanuelu Piattim († 8. listopadu 1807), který byl posledním mužským příslušníkem rodu.[12] Až do roku 1820 však panství užívala Antoniina matka.[16]
  7. ↑ Poprvé provdaná za svobodného pána Ditmanna, Jan Piatti byl jejím druhým manželem.[12]
  8. ↑ Má společný náhrobní kámen s hraběnkou Serafínou Dubskou.
  9. ↑ Má společný náhrobní kámen s hraběnkou Hermínou Dubskou.
  10. ↑ V matrice zemřelých Lysic nefiguruje.
  11. ↑ Má společný mramorový náhrobní kámen s jejím strýcem Oldřichem Dubským.
  12. ↑ V matrice úmrtí je německy uvedeno Stimmritzkrampf.[24]
  13. ↑ Každý ze synů měl druhé křestní jméno Bohuslav, každá dcera druhé křestní jméno Bohumila.[13]
  14. ↑ V matrice narozených jsou uvedena jména Guido Bohuslav Ernest Joseph.[30]
  15. ↑ Má společný náhrobní kámen z roku 2000 s manželkou Julianou a jejím bratrem Karlem.
  16. ↑ Má společný náhrobní kámen z roku 2000 se sestrou Julianou a jejím manželem Albrechtem.
  17. ↑ Má společný náhrobní kámen z roku 2000 se svým manželem Albrechtem a brarem Karlem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b KONEČNÝ, Michal. Zámek Lysice. 1. vyd. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2014. 164 s. ISBN 978-80-87231-22-7. S. 51 a 61. 
  2. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1859–1923, rok 1881, Lysice 642, fol. 119 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h Církevní objekty v Lysicích [online]. Římskokatolická farnost Lysice [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e Památkový katalog: [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d KONEČNÁ. Epigrafické památky státního zámku Lysice. Brno, 2013 [cit. 2023-11-03]. 80 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pomocných věd historických a archivnictví. Vedoucí práce Helena Krmíčková. s. 14. Dále jen Epigrafické památky státního zámku Lysice. Dostupné online.
  6. ↑ Epigrafické památky státního zámku Lysice, s. 71
  7. ↑ a b Epigrafické památky státního zámku Lysice, s. 66–76
  8. ↑ a b c d JIROUT, Vlastimil. Dubský z Třebomyslic [online]. patricus.info [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c Významné osobnosti lysické větve rodiny Dubských v 19. století, s. 14
  10. ↑ a b c d VAŇKOVÁ, Lenka. Významné osobnosti lysické větve rodiny Dubských v 19. století. Brno, 2007 [cit. 2023-11-01]. 52 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra historie. Vedoucí práce Tomáš Jeřábek. s. 12. Dále jen Významné osobnosti lysické větve rodiny Dubských v 19. století. Dostupné online.
  11. ↑ Významné osobnosti lysické větve rodiny Dubských v 19. století, s. 15
  12. ↑ a b c d e f Významné osobnosti lysické větve rodiny Dubských v 19. století, s. 13
  13. ↑ a b c d Významné osobnosti lysické větve rodiny Dubských v 19. století, s. 31
  14. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1820–1872, rok 1834, Lysice 641, fol. 67 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1820–1872, rok 1843, Lysice 641, fol. 110 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (německy) 
  16. ↑ a b c Významné osobnosti lysické větve rodiny Dubských v 19. století, s. 16
  17. ↑ HOSÁK, Ladislav; ZEMEK, Metoděj, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 368 s. S. 149. 
  18. ↑ a b Matrika zemřelých 1820–1872, rok 1848, Lysice 641, fol. 135 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (německy) 
  19. ↑ a b Významné osobnosti lysické větve rodiny Dubských v 19. století, s. 33
  20. ↑ a b Matrika zemřelých 1820–1872, rok 1851, Lysice 641, fol. 150 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (německy) 
  21. ↑ a b Matrika zemřelých 1859–1923, rok 1867, Lysice 642, fol. 43 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 197. 
  23. ↑ Významné osobnosti lysické větve rodiny Dubských v 19. století, s. 44
  24. ↑ a b c Matrika zemřelých 1859–1923, rok 1879, Lysice 642, fol. 106 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b c Dubsky, Emanuel Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (německy) 
  26. ↑ Významné osobnosti lysické větve rodiny Dubských v 19. století, s. 22
  27. ↑ Významné osobnosti lysické větve rodiny Dubských v 19. století, s. 29
  28. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1859–1923, rok 1886, Lysice 642, fol. 164 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b c Matrika zemřelých 1859–1923, rok 1887, Lysice 642, fol. 174 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b Matrika narozených 1830–1840, rok 1835, Brno – sv. Jakub 16873, fol. 126 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (německy) 
  31. ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 251. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  32. ↑ a b c d e f Matrika zemřelých 1859–1923, rok 1907, Lysice 642, fol. 305 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b c Dubsky, Guido Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (německy) 
  34. ↑ Významné osobnosti lysické větve rodiny Dubských v 19. století, s. 36
  35. ↑ Významné osobnosti lysické větve rodiny Dubských v 19. století, s. 37
  36. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1859–1923, rok 1909, Lysice 642, fol. 318 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  37. ↑ a b c Matrika zemřelých 1859–1923, rok 1918, Lysice 642, fol. 368 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  38. ↑ a b c Matrika zemřelých 1859–1923, rok 1922, Lysice 642, fol. 398 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  39. ↑ a b c Epigrafické památky státního zámku Lysice, s. 76

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hrobka_Dubských_(Lysice)&oldid=23805262“