Marie von Ebner-Eschenbachová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie von Ebner-Eschenbachová
Narození 13. září 1830
Zdislavice, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 12. března 1916 (ve věku 85 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání spisovatelka a dramatička
Ocenění doctor honoris causa (1900)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Marie von Ebner-Eschenbach

Marie von Ebner-Eschenbachová, hraběnka Dubská, (13. září 1830, Zdislavice[1] u Kroměříže12. března 1916, Vídeň) byla rakousko-uherská spisovatelka píšící na Moravě. [2] Je považována za nejvýznamnější německy píšící autorku 19. století.

Odmala projevovala velký zájem o divadlo a literaturu. Ve čtrnácti letech vytvořila své první literární dílo, drama s námětem z francouzských dějin. Zatímco její první dramatické pokusy neuspěly, brzy se prosadila povídkami, novelami a romány. Tyto už publikovala pod jménem Ebner-Eschenbachová, poté co se v roce 1848 provdala za svého bratrance barona Moritze von Eschenbacha. Náměty pro své příběhy čerpala z Vídně, kde žila od roku 1856, a z okolí Zdislavic, hlavně z Hoštic, kam jezdila každé léto za svou rodinou, a do zámeckého parku, kde vytvářela své prvotiny, od svého útlého mládí.[3]

V poslední čtvrtině 19. století byla Marie von Ebner-Eschenbach považována za nejvýznamnější rakouskou spisovatelku. Je řazena mezi realistické spisovatele, řešící ve svém díle problémy chudých lidí a lidí žijících na okraji společnosti. Pro sociální cítění i náměty próz bývá často srovnávána s Boženou Němcovou, na rozdíl od ní se však vyjadřuje kriticky k problémům společnosti. V roce 1898 byla vyznamenána nejvyšším rakouským civilním řádem, Čestným křížem za umění a literaturu.[4]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházela ze šlechtického rodu Dubských z Třebomyslic. Narodila se jako Marie Dubská, dcera hraběte Dubského z Třebomyslic, ve Zdislavicích na Kroměřížsku. Matka jí zemřela dva týdny po porodu a jako dítě byla vychována dvěma moravskými chůvami Josefou Navrátilovou a jistou Aničkou (N.N.), která jí vyprávěla nejrůznější pohádky. Výhradně německou výchovu jí zavedla až její nevlastní matka Xaverina z Kolovratů, která ji i podporovala v její literární činnosti. Byla nazývána rakouskou Boženou Němcovou.[5]

Kromě němčiny (jazyka, v němž psala) ovládala i češtinu a francouzštinu. Její odkaz vyniká mj. bohatou studnicí trefných aforismů, známý je např. Vítěz, ale netriumfuj! (Siege, aber triumphiere nicht!).

Byla velkou sběratelkou kapesních hodinek, které z velké části odkázala chudobinci ve Zdislavicích.

Na své přání byla pohřbena v rodinné klasicistní budově hrobky hrabat Dubských ve Zdislavicích. Tuto hrobku spravoval Zlínský kraj prostřednictvím Muzea Kroměřížska.[6] Od března roku 2016 je ve správě neziskové organizace Czech National Trust o. p. s.[7]

Díla[editovat | editovat zdroj]

  • novela Božena (1876) – vzpomíná na svou českou chůvu. Vyrůstala bez matky. Láskyplný portrét ženy, která pro lásku k dítěti překonává veškeré problémy, ať už národní nebo sociální. Snažila se o porozumění mezi Čechy a Němci,
  • román Obecní dítě (1887) – hlavním hrdinou je syn trojnásobného vraha,
  • povídka Krambambuli (1883) – příběh psa, který miluje dva pány – myslivce a pytláka, kteří se vzájemně nenávidí a pes neví proč, alegorie Češi vs. Němci,
  • novela Hodinářka Lotti (1889)
  • povídky Na vesnici nepochopená (1886), Terka (1886) a Nechává ruku líbat (1893), Babička (1875), Rukávník (1889) a Premiant (1901),
    Rodinná hrobka ve Zdislavicích
  • povídky z polského prostředí Jakob Szela (1883) a Krajský fyzik (1883),
  • román Nevěrec (1893) – z katolického prostředí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Pavel Eisner oddíl Od r.1848 do našich dnů. In Československá vlastivěda díl VII - Písemnictví / hlavní redaktor Václav Dědina. 1. vyd. Praha : Sfinx, 1933. 608, s.  
  3. JEŘÁBKOVÁ, Eleonora. Moravská spisovatelka Marie Ebnerová z Eschenbachu a Zdislavice. Brno : Moravské zemské muzeum, 2014. 90 s. (česky)  
  4. MUNZAR, Jiří. Marie von Ebner-Eschenbach, velká moravská spisovatelka německého jazyka. Brno : Národní památkový ústav Brno, 2003. 46 s. (česky)  
  5. Pavel Eisner oddíl Od r.1848 do našich dnů. In Československá vlastivěda díl VII - Písemnictví / hlavní redaktor Václav Dědina. 1. vyd. Praha : Sfinx, 1933. 608, s.  
  6. Muzeum Kroměřížska opravuje hrobku německy píšící spisovatelky
  7. Památník Marie Ebnerové z Eschenbachu [online]. Czech National Trust o. p. s., [cit. 2016-03-10]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]