Marie von Ebner-Eschenbachová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie von Ebner-Eschenbachová
Narození 13. září 1830
Troubky-Zdislavice
Úmrtí 12. března 1916 (ve věku 85 let)
Vídeň
Povolání spisovatelka a dramatička
Žánr Nove, společensko-sociální román, povídka a divadlo
Významná díla Obecní dítě
Ocenění doctor honoris causa (1900)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Marie von Ebner-Eschenbach

Marie von Ebner-Eschenbachová, hraběnka Dubská, (13. září 1830, Zdislavice[1] u Kroměříže12. března 1916, Vídeň) byla rakousko-uherská spisovatelka píšící na Moravě.[2] Je považována za nejvýznamnější německy píšící autorku 19. století.

Odmala projevovala velký zájem o divadlo a literaturu. Ve čtrnácti letech vytvořila své první literární dílo, drama s námětem z francouzských dějin. Zatímco její první dramatické pokusy neuspěly, brzy se prosadila povídkami, novelami a romány. Tyto už publikovala pod jménem Ebner-Eschenbachová, poté co se v roce 1848 provdala za syna dědečkovy sestry[3] barona Moritze von Eschenbacha. Náměty pro své příběhy čerpala z Vídně, kde žila od roku 1856, a z okolí Zdislavic, hlavně z Hoštic, kam jezdila každé léto za svou rodinou, a do zámeckého parku, kde vytvářela své prvotiny, od svého útlého mládí.[4]

V poslední čtvrtině 19. století byla Marie von Ebner-Eschenbach považována za nejvýznamnější rakouskou spisovatelku. Je řazena mezi realistické spisovatele, řešící ve svém díle problémy chudých lidí a lidí žijících na okraji společnosti. Pro sociální cítění i náměty próz bývá často srovnávána s Boženou Němcovou, na rozdíl od ní se však vyjadřuje kriticky k problémům společnosti. V roce 1898 byla vyznamenána nejvyšším rakouským civilním řádem, Čestným křížem za umění a literaturu.[5] V letech 1910 a 1911 byla nominována na Nobelovu cenu za literaturu.[6]


Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházela ze šlechtického rodu Dubských z Třebomyslic. Narodila se jako Marie Dubská, dcera hraběte Dubského z Třebomyslic, ve Zdislavicích na Kroměřížsku. Matka jí zemřela dva týdny po porodu a jako dítě byla vychována dvěma moravskými chůvami Josefou Navrátilovou a jistou Aničkou (N.N.), která jí vyprávěla nejrůznější pohádky. Výhradně německou výchovu jí zavedla až její nevlastní matka Xaverina z Kolovratů, která ji i podporovala v její literární činnosti. V roce 1840 ji zprostředkovala kontakt s rakouským spisovatelem a dramatikem Franzem Grillparzerem.[7]


Byla nazývána rakouskou Boženou Němcovou.[8] Kromě němčiny (jazyka, v němž psala) ovládala i češtinu a francouzštinu. Její odkaz vyniká mj. bohatou studnicí trefných aforismů, známý je např. Vítěz, ale netriumfuj! (Siege, aber triumphiere nicht!).

Byla velkou sběratelkou kapesních hodinek, které z velké části odkázala chudobinci ve Zdislavicích.

Na své přání byla pohřbena v rodinné klasicistní budově hrobky hrabat Dubských ve Zdislavicích. Tuto hrobku spravoval Zlínský kraj prostřednictvím Muzea Kroměřížska.[9]

Díla[editovat | editovat zdroj]

  • novela Božena (1876) – vzpomíná na svou českou chůvu. Vyrůstala bez matky. Láskyplný portrét ženy, která pro lásku k dítěti překonává veškeré problémy, ať už národní nebo sociální. Snažila se o porozumění mezi Čechy a Němci,
  • román Obecní dítě (1887) – hlavním hrdinou je syn trojnásobného vraha,
  • povídka Krambambuli (1883) – příběh psa, který miluje dva pány – myslivce a pytláka, kteří se vzájemně nenávidí a pes neví proč, alegorie Češi vs. Němci,
  • novela Hodinářka Lotti (1889)
  • povídky Na vesnici nepochopená (1886), Terka (1886) a Nechává ruku líbat (1893), Babička (1875), Rukávník (1889) a Premiant (1901),
    Rodinná hrobka ve Zdislavicích
  • povídky z polského prostředí Jakob Szela (1883) a Krajský fyzik (1883),
  • román Nevěrec (1893) – z katolického prostředí.
  • biografický román Meine Erinnerungen an Grillparzer (Mé vzpomínky na Grillparzera) - poslední dílo z roku 1916.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Pavel Eisner oddíl Od r.1848 do našich dnů. In Československá vlastivěda díl VII - Písemnictví / hlavní redaktor Václav Dědina. 1. vyd. Praha : Sfinx, 1933. 608, s.  
  3. http://www.ebnereschenbach.com/ruzne/rozrod-rodiny-dubskych-z-trebomyslic/
  4. JEŘÁBKOVÁ, Eleonora. Moravská spisovatelka Marie Ebnerová z Eschenbachu a Zdislavice. Brno : Moravské zemské muzeum, 2014. 90 s. (česky)  
  5. MUNZAR, Jiří. Marie von Ebner-Eschenbach, velká moravská spisovatelka německého jazyka. Brno : Národní památkový ústav Brno, 2003. 46 s. (česky)  
  6. Památník Marie Ebnerové z Eschenbachu [online]. Czech National Trust o. p. s., [cit. 2016-03-10]. Dostupné online.  
  7. EBNER-ESCHENBACHOVÁ, Marie. Básnířka dvou srdcí aneb Zdislavice a Vídeň. 1. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2016. 192 s.  
  8. Pavel Eisner oddíl Od r.1848 do našich dnů. In Československá vlastivěda díl VII - Písemnictví / hlavní redaktor Václav Dědina. 1. vyd. Praha : Sfinx, 1933. 608, s.  
  9. Muzeum Kroměřížska opravuje hrobku německy píšící spisovatelky

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]