Třemošenská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třemošenská vrchovina
Vrcholová plošina Toku
Brdy

Nejvyšší bod 865 m n. m. (Tok)
Poznámka nejvyšší geomorfologický okrsek Brd

Nadřazená jednotka Brdy
Sousední
jednotky
Třemšínská vrchovina, Strašická vrchovina, Komárovská brázda, Hostomická kotlina, Studenská vrchovina, Pičínská pahorkatina, Třebská pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny břidlice, buližníky, slepence, křemence
Povodí Litavka, Klabava, Skalice,Berounka, Vltava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třemošenská vrchovina je geomorfologickým okrskem Brd. Zaujímá rozlohu více jak 260 km². Nacházejí se zde téměř všechny brdské osmisetmetrové vrcholy (až na dva).

Větší část pohoří (kromě vrchu Ostrý na levém břehu Litavky a území na jejím pravém břehu), ležela do konce roku 2015 ve vojenském újezdu Brdy, a proto sem s výjimkou několika částečně zpřístupněných území nebyl vstup veřejnosti oficiálně povolen. Část území (Posádkové cvičiště Jince v sousedství osady Velcí, areál U Němých) si armáda ponechává i po zrušení vojenského újezdu, část je v současnosti (říjen 2016) oficiálně nepřístupná dočasně z důvodu nedokončené pyrotechnické asanace [1].

Třemošenská vrchovina je pramennou oblastí řady potoků i dvou nejvýznamnějších místních vodotečí, řeky Litavky a řeky Klabavy.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrcholem je Tok (865 m), který je i nejvyšším vrcholem celé Brdské vrchoviny. Dalšími osmistovkami jsou Praha (862 m), Malý Tok (844 m), Hradiště (840 m), Brdce (839 m), Koruna (831 m), Jordán (826 m) a Paterák (813 m). Najdeme tu i další výrazné hory, jako třeba Třemošnou (778 m), podle níž dostala vrchovina své jméno, Plešec (786 m), který je nejvyšším vrchem v částečně zpřístupněné oblasti VVP Jince, horu Kočka (789 m) nad Padrťskými rybníky, vrch Houpák (794 m]), kde jsou umístěny některé zkušební objekty bývalého československého pohraničního opevnění (cílová plocha Jordán), Brda (773 m) severně od Obecnice, výrazné Jinecké hřebeny (721 m) nad Jincemi, Beranec (662 m), v jehož svazích najdeme zříceninu hradu Valdek anebo už mimo území VVP ležící vrch Ostrý (539 m), který spolu s protilehlým Plešivcem (654 m), vytváří úzkou bránu, kterou řeka Litavka opouští Brdskou vrchovinu.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

I přírodní podmínky jsou právě v Třemošenské vrchovině nejdrsnější. Dní se sněhovou pokrývkou je v nejvyšších polohách průměrně přes 90 v roce a výška sněhové pokrývky zde běžně dosahuje okolo 1 m. (Výjimku tvořila zima 2006/2007 - mimořádně nízká a kratkou dobu trvající sněhová pokrývka však byla jevem, který se vyskytl na celém území ČR.) Brdy jsou v částečném srážkovém stínu Krušných hor a Šumavy, přesto však je roční průměrný úhrn srážek uváděn přes 800 mm v nejvyšších polohách. (Nikde v Brdech nefunguje meteorologická stanice a přesné údaje tak nejsou známy, zpravidla jsou vypočítávány a odhadovány podle srovnatelných míst jinde v ČR, např. Přimda a Milešovka. Nejbližší stanice jsou v Kocelovicích - už mimo samotné Brdy a v Neumětelích u Hostomic, která je již také mimo vlastní Brdy. Na vrchu Praha by měla být zprovozněna automatická meteorologická stanice, jejíž údaje by tak měly přispět i k lepšímu poznání této oblasti). Třemošenská vrchovina je spolu se sousední Třemšínskou vrchovinou jedinou oblastí oreofytika (oblast horské květeny) ve Středních Čechách.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Březák (785 m)
Borská nádržka

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAPY.CZ. seznam.cz [cit. 2016-10-01]. Dostupné online.