Padrťské rybníky
| Padrťské rybníky | |
|---|---|
 Hořejší Padrťský rybník | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°38′35″ s. š., 13°45′40″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rok | 1565 (první doložené záznamy) |
| Rozloha | 80 ha Hořejší a 38 ha Dolejší Padrťský rybník.[1] |
| Objem | cca 1.700.000 m³ Hořejší a cca 880.000 m³ Dolejší Padrťský rybník[2] |
| Ostatní | |
| Typ | soustava rybníků |
| Nadm. výška | 640 m n. m. |
| Přítok vody | potoky z okolních brdských lesů |
| Odtok vody | Klabava, Berounka, Vltava, Labe, Severní moře |
| Ostrovy | bývalý ostrov na Dolejším Padrťském rybníku srostl s břehem [2] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Padrťské rybníky je souhrnný název pro dvojici rybníků, které leží v široké kotlině, nazývané též Padrťské údolí (dlouhé přes 10 km), v níž leží Hořejší Padrťský rybník a menší Dolejší Padrťský rybník. Nacházejí se v srdci Brdské vrchoviny, v tzv. Středních Brdech v průměrné nadmořské výšce 640 m a jsou jednou z nejcennějších součástí Chráněné krajinné oblasti Brdy.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Rybníky byly založeny v 16. století jako vodní rezervoár pro plavení dřeva pro hutě, rozložené na bývalém Padrťském potoce, dnes Klabavě. Dlouhou dobu byly největší vodní plochou v Plzeňském kraji.[zdroj?] Pod nimi stála ves Padrť, která byla vysídlena a následně zničena v 50. letech 20. století (spolu s dalšími brdskými obcemi) při rozšíření Vojenského újezdu Brdy. Ve své době byly vyhlášeným rekreačním místem a jezdilo sem i mnoho známých osobností. Znovu přístupné jsou rybníky od roku 2008, od roku 2016 jsou i součástí výše zmíněné CHKO Brdy.
Příroda
[editovat | editovat zdroj]V jejich okolí se vyskytuje řada chráněných rostlin a živočichů, hnízdí zde např. orel mořský, bekasina otavní, čáp černý, volavka popelavá a žije zde i vydra. Oba rybníky spolu s pobřežními porosty jsou v rámci CHKO Brdy přírodní rezervací o rozloze 200 ha, doprovázené přirozenými společenstvy podmáčených smrčin. Oblast Padrtě je navržena i do soustavy Natura 2000.
Na východních březích Hořejšího Padrťského rybníka se rozkládá rozsáhlé rašeliniště, které je však kvůli necitlivým melioračním zásahům s.p. VLS v rozpadu (VLS se snaží využívat rybníky k chovu ryb a pro ten účel snižuje kyselost vody, ovlivňovanou rašeliništěm - proto se je snaží zničit).[2]
Pod hlavními dvěma rybníky se nachází ještě další čtyři menší rybníky, u kterých kdysi stávaly mlýny a hamry.
Okolí rybníků
[editovat | editovat zdroj]Rybníky jsou napájeny spoustou bezejmenných potůčků a Zlatým potůčkem. Kolem rybníků protéká potok Klabava, který hned pod hrází Dolejšího rybníka pohlcuje výtok z rybníka. Nedaleko Chrástu u Plzně se vlévá do Berounky.
Oblast severně od rybníků, tzv. Padrťské pláně byla po řadu let součástí vesnic Padrť, Zadní Záběhlá a Přední Záběhlá a byla využívána k zemědělským účelům. Dodnes se tu setkáme s typickými vesnickými stromy jako je jabloň či hrušeň.
Asi 1300 m jižně od Hořejšího padrťského rybníka se nachází kóta 718,8 m, kde se měla být vybudována radarová základna amerického systému protiraketové obrany. Řada lidí se obávala o mikroflóru přítoků rybníků, kterou by plánovaný radar mohl poškodit.[zdroj?]
V blízkosti se nalézají také významné vrchy, jako např. Praha (862 m), druhá nejvyšší hora Brd, Paterák (814 m), Kočka (790 m), Kamenná, Palcíř (724 m), Okrouhlík (707 m) s působivými skalními útvary nedaleko vrcholu.
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Od 1. června 2008 byla zpřístupněna cyklostezka z obce Trokavec kolem vrchu Okrouhlík a Skály Marie Terezie na hráz Hořejšího Padrťského rybníka a odtud až do Bukové u Rožmitálu pod Třemšínem s odbočkou do obce Teslíny.
Od roku 2017 je přístupné placené parkoviště v bývalém vojenském areálu na kraji obce Skořice. Toto parkoviště je nejvýhodnějším výchozím bodem pro turisty směřující k Padrťským rybníkům. Cena je 50 korun a parkoviště provozuje Správa CHKO Brdy.
K Padrťským rybníkům vedou tři turistické značky:
- červená z Míšova a od Tří Trubek,
- modrá od vrcholu Praha,
- zelená z Rožmitálu pod Třemšínem.
K oblíbenému turistickému cíli dojedete i na kole - po cyklostezce č. 2273 z Trokavce. Na parkovišti ve Skořici je i nabíjecí stanice pro elektrokola, na hrázi Hořejšího rybníka je turistický přístřešek s lavičkami.
Oba dva rybníky jsou prohlášeny za vodárenskou nádrž a není zde povoleno koupání ani jiné aktivity.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Dolejší Padrťský rybník -
Hořejší Padrťský rybník -
Hráz Hořejšího rybníka -
Mezi Hořejším a Dolejším Padrťským rybníkem -
Mokřady na Padrti -
Klabava -
Padrťské pláně -
Praha (862m) nad Padrtí -
-
Kóta 718,8 m od Hořejšího Padrťského rybníka -
Od Palcíře k Třemšínu -
Palcíř
_nad_Padrt%C3%AD.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Padrťské rybníky na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČÚZK, parcely 437 a 452 v katastrálním území Strašice v Brdech
- ↑ a b c Pavel Čámský. Padrťské rybníky. www.turistika-brdy.cz [online]. 2015-04-17 [cit. 2016-03-29]. Dostupné online.
