Antonín Arnošt Schaffgotsche

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho biskupská Milost
Antonín Arnošt Schaffgotsche
6. biskup brněnský
portrét
portrét
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
PředchůdceFrantišek Antonín Gindl
NástupceKarel Nöttig
ZnakZnak
Svěcení
Jáhenské svěcení2. září 1827
Kněžské svěcení8. září 1827
Biskupské svěcení20. října 1839
světitel Maxmilián Josef Sommerau-Beckh
Osobní údaje
Datum narození16. února 1804
Místo narozeníBrno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí31. března 1870 (ve věku 66 let)
Místo úmrtíBrno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vyznánířímskokatolické
Blízká osobaJan Josef Schaffgotsche (bratr)
Povolánířímskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mons. ThDr. Jan Nepomucký Antonín Arnošt Filip Josef František z Pauly Juda Tadeáš Ondřej Avellino hrabě Schaffgotsche (16. února 1804 Brno[1]31. března 1870 Brno)[2] byl šestým brněnským sídelním biskupem. Jako biskup brněnský působil 28 let, což bylo nejdéle v historii diecéze až do roku 2018, kdy jej překonal Vojtěch Cikrle.

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Anton Ernst von Schaffgotsch, litografie Faustin Herr, 1842
Osobní pečeť biskupa, ≈ r. 1742

Narodil se v Brně[1] a pokřtěn byl v kostele sv. Jakuba. Jeho rodiči byli Ernest Johann Ernst Maximilian Wenzel Joachim Gotthard Franz de Paula Adalbert hrabě Schaffgotsche (1742–1825),[3] matka Johana Nepomucena roz. hraběnka Blümegen (1765–1811; neteř biskupa Heřmana Hanibala Blümegen).[4] Jeho bratrem byl šlechtic a politik Jan Josef Schaffgotsche.[5]

Na kněze byl vysvěcen v roce 1827, konsekrován na biskupa 21. října 1839 a pak působil jako světící biskup olomoucký až do roku 1842, kdy se stal sídelním biskupem brněnským. Roku 1852 založil chlapecký seminář, uvedl do diecéze řeholní rodiny vincentek a boromejek. Zlepšil ekonomickou situaci biskupství, když získal statek Chrlice. Roku 1863 odstoupil 11 farností vyškovského děkanátu olomoucké arcidiecézi výměnou za stejný počet farností děkanátu Boskovice. Tato výměna byla schválena již předtím papežskou bulou ze dne 28. března 1859.

Jako biskup brněnský neužíval znak se symbolem diecéze, ale pouze čtvrcený rodový erb s gryfem a polcením. Takto je znak vyobrazen i na jeho náhrobku, který byl v roce 1908 přenesen z brněnského hřbitova na Petrov. Jako jediný brněnský biskup má na náhrobku zobrazen znak.

Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Narození; sv. Jakub Brno, Actapublica.eu sign. 16961, sn. 232 [online]. Brno: MZA, 1804 [cit. 2016-02-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. Úmrtí; katedrála sv. Petra a Pavla, Actapublica.eu sign. 16870, sn. 232 [online]. Brno: MZA, 1870 [cit. 2016-02-05]. Dostupné online. (česky) 
  3. http://genealogy.euweb.cz/austria/schaffg3.html
  4. Johana Nepomucena Schaffgotsch [online]. Rev. 23.2.2015 [cit. 2016-02-05]. Dostupné online. (německy) 
  5. PUNA, Michal: Zemští poslanci zvolení na Moravě r. 1848 a 1861, K otázce formování politické kultury a její kontinuity [online]. muni.cz [cit. 2016-06-05]. Dostupné online. (česky) 
  6. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Katalog brněnské diecéze. Neproměnná část, Brno 2007, ISBN 978-80-254-0298-6. s. 20.
  • CINEK, František. K národnímu probuzení moravského dorostu kněžského 1778–1870, Olomouc, Družina literární a umělecká v Olomouci 1934, s. 195.
  • MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 601–602. 
  • BUBEN, Milan M. Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů. Praha: Logik, 2000. 411 s. ISBN 80-902811-0-9. S. 291–293. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


6. biskup brněnský
Předchůdce:
František Antonín Gindl
18421870
Antonín Arnošt Schaffgotsche
Nástupce:
Karel Nöttig