Přeskočit na obsah

Jan Josef ze Schaffgotsche

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Josef Schaffgotsche
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1861 – 1867
PanovníkFrantišek Josef I.
Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1861 – 1874
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. konz. velkostatku

Narození17. září 1794
Brno
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí17. ledna 1874 (ve věku 79 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeJan Arnošt ze Schaffgotsche
PříbuzníJan František ze Schaffgotsche, Antonín Arnošt ze Schaffgotsche a Jan Rudolf ze Schaffgotsche (sourozenci)
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Josef hrabě ze Schaffgotsche, též německy jako Johann Josef Graf von Schaffgotsche, též von Schaffgotsch (17. září 1794 Brno[1][2]17. ledna 1874 Brno[1][3][4]), byl moravsko-rakouský šlechtic z rodu Schaffgotschů a politik z Moravy, poslanec Moravského zemského sněmu.

Narodil se jako syn hraběte Jana Arnošta ze Schaffgotsche z rodu Schaffgotschů. Jeho bratrem byl brněnský sídelní biskup Antonín Arnošt ze Schaffgotsche. Jan Josef Schaffgotsche držel panství Biskupice.[1] Měl titul c. k. komořího a tajného rady.[5]

Zapojil se i do vysoké politiky. Už během revolučního roku 1848 byl v zemských volbách 1848 zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii virilistů a velkostatků.[6] Na sněmu se vyjádřil kriticky ohledně tužeb obyvatel Vídně. Od 20. června 1848 byl členem sněmovní komise pro zřízení zemské.[1]

Do politiky se vrátil po obnovení ústavního systému vlády. V zemských volbách 1861 se opět stal poslancem Moravského zemského sněmu, za kurii velkostatkářskou, II. sbor. Patřil mezi konzervativní velkostatkáře. Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867.[7][1]

V roce 1861 byl rovněž císařem jmenován za doživotního člena Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[1][5]

Zemřel v lednu 1874.[5]

  1. a b c d e f PUNA, Michal: Zemští poslanci zvolení na Moravě r. 1848 a 1861, K otázce formování politické kultury a její kontinuity [online]. muni.cz [cit. 2016-06-05]. Dostupné online. 
  2. Matrika 16942, sn. 358 [online]. MZA [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. 
  3. Schaffgotsche [online]. genealogy.euweb.cz [cit. 2016-06-05]. Dostupné online. 
  4. Matrika 16915, sn. 81 [online]. MZA [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. 
  5. a b c Tagr-Neuigkeiten. Innsbrucker Nachrichten. Leden 1874, čís. 16, s. 6. Dostupné online. 
  6. DVOŔÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. 
  7. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • A. Kuzio-Podrucki, Schaffgotschowie. Dzieje wielkiego rodu z Europy Środkowej, Katowice 2024, ISBN 978-8367152-61-7 (v polštině)