Josef Srstka

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Srstka
Josef Srstka na vazební fotografii (z roku 1943)
Josef Srstka na vazební fotografii (z roku 1943)
Narození27. května 1895
Brumovice,Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. června 1943 (ve věku 48 let)
Berlin,Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven oběšením
Povolánívoják z povolání
Zaměstnavatelčeskoslovenská armáda
Titulplukovník generálního štábu, brigádní generál (in memoriam)
ChoťMarie Hélová[1]
Příbuznínevlastní syn: Jiří Hél[1], nevlastní dcera: Marie Lasáková[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Srstka (27. května 1895 v Brumovicích[2][3][p 1] – 1. června 1943 [p 2][p 3] v Berlíně-Plötzensee) byl za první světové války příslušníkem československých legií v Srbsku a ve Francii. Po návratu do vlasti nastoupil dráhu důstojníka v prvorepublikové československé armádě. Po vypuknutí druhé světové války, nastolení Protektorátu Čechy a Morava a uvolnění důstojníků z armády pro civilní úkoly se bývalý plukovník generálního štábu Josef Srstka zapojil do ilegální odbojové činnosti v rámci organizace Obrana národa, kde zastával roli pokladníka. Koncem roku 1941 byl zatčen gestapem a o tři měsíce později odsouzen k trestu smrti za přípravu velezrady a zemězrady. Trest smrti byl vykonán v polovině roku 1943 v Berlíně.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V legiích (1915–1918)[editovat | editovat zdroj]

Po vypuknutí první světové války narukoval Josef Srstka dne 1. března 1915 do rakousko-uherské armády k 99. pěšímu pluku.[5] V 99. pěším pluku v hodnosti praporčíka padl dne 20. června 1916 do zajetí.[5] Do legií se přihlásil v září roku 1916 v Permské gubernii (Osa) a byl (27. listopadu 1916) zařazen (v hodnosti podporučíka) do 3. srbského dobrovolnického pluku.[5] Do československé legie ve Francii byl zařazen 29. května 1918. Legie opouštěl s 21. pěším plukem v hodnosti kapitána.[5]


Průběh vojenské služby (1934–1938)[editovat | editovat zdroj]

  • Září 1934 až září 1936: Velitel dělostřeleckého pluku 331[4]
  • Leden 1937 až listopad 1937: Velitel dělostřeleckého pluku 331[4]
  • Rok 1938: Velitel dělostřeleckého pluku číslo 331 Příbram.[6]
  • Od 25. září 1938 do 22. října 1938: Velitel na Velitelství dělostřelectva 4. rychlé divize[4]

Za protektorátu[editovat | editovat zdroj]

Josef Srstka a co o něm vědělo gestapo do roku 1941[editovat | editovat zdroj]

"Gestapácký pavouk" znázorňující Schéma činnosti a vedení některých odbojových skupin v protektorátu v letech 1939 až 1941

Zajímavý obrázek o tom, co všechno vědělo gestapo o odboji poskytuje "Schéma činnosti a vedení některých odbojových skupin v protektorátu v letech 1939 až 1941". Ze schématu je vidět, že k velkému obdélníku "ZENTRALLEITUNG DER MILITÄRORGANISATION" = Vrchní velení vojenské organizace (tím je míněna ilegální odbojová organizace Obrana národa – ON) je navázán malý "FINANZ. POLIT." = Finanzpolitik (Finanční politika). Zde jsou uvedena dvě jména: "OBST. CHURAVY" = plukovník Josef Churavý a "OBST. SRSTKA" = plukovník Josef Srstka. Gestapo tedy již v roce 1941 vědělo, že Josef Srstka úzce souvisí s financemi v ilegální organizaci ON.

Zatčení[editovat | editovat zdroj]

V ilegální odbojové organizaci Obrana národa (ON) vykonával plukovník generálního štábu Josef Srstka funkci pokladníka.[7] V domě na adrese Badeniho 290/1 Praha 1 (v letech 1940 až 1945 se ulice jmenovala Riethova – německy Benedikt-Rieth-Strasse) sídlila kavárna „Daliborka“.[7] Dne 19. prosince 1941 byl Josef Srstka před touto kavárnou zatčen gestapem.[7] Pokladní kniha Obrany národa, kterou u něj gestapo zabavilo posloužila jako důkazní materiál proti řadě zatčených odbojářů.[7] (Kavárnu „Daliborka“ využívali během protektorátu k ilegálním schůzkám i další vysocí představitelé Obrany národa včetně plukovníka generálního štábu Josefa Churavého.)[7]

Plukovník Josef Srstka v pokladní knize zaznamenával všechny příjmy a vydání vojenského odboje.[8] Finanční částky byly zapsány pod fingovanými jmény.[8] Během vyšetřování vyšlo najevo, že asi v listopadu roku 1941 předal Josef Srstka štábnímu kapitánu Václavu Morávkovi (na příkaz generála Bedřicha Homoly) dalších sto tisíc korun, které byly určeny pro „Frantu“ (agent A-54, Paul Thümmel), jenž podle Homolova sdělení pracoval pro českou věc již od roku 1938.[8] Tak získalo pražské gestapo další střípek do mozaiky o „Zrádci X“, po kterém již delší čas pátralo.

Věznění, odsouzení, poprava[editovat | editovat zdroj]

V hodnosti plukovníka[3] generálního štábu[1] byl dne 10. března 1943[3] odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za přípravu k velezradě a zemězradu (v rámci svých aktivit v ilegální odbojové organizaci Obrana národa)[3] Dne 1. června 1943[3] byl popraven oběšením[3] v Berlíně-Plötzensee (ve věku 48 let).[2]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce (30. července 1948[4]) byl povýšen (in memoriam) do hodnosti brigádního generála.[2]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Zdroj [4] uvádí jako místo narození Josefa Srstky "Jince".
  2. ↑ Zdroj [4] uvádí jako datum úmrtí Josefa Srstky 10. březen 1943, ale toto datum odpovídá dni, kdy byl odsouzen.
  3. ↑ Zdroj[1] uvádí jako datum úmrtí Josefa Srstky 3. červen 1943.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e Josef Srstka (* May 27, 1895 - June 3, 1943 popraven) [online]. www.geni.com [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. (angličtina) 
  2. ↑ a b c Významné osobnosti - Josef Srstka () [online]. obec Brumovice, okres Břeclav, Jihomoravský kraj: www.brumovice.cz [cit. 2017-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. 
  3. ↑ a b c d e f Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee [online]. [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f Srstka, Josef: brigádní generál in memoriam [online]. forum.valka.cz [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d SRSTKA Josef; narozen: 27. května 1895 Brumovice okr. Hustopeče, bydliště: Brumovice okr. Hustopeče [online]. Vojenský ústřední archiv - databáze legionářů [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Československé vojenství - vaše dotazy a odpovědi na dotazy (Plukovník dělostřelectva Josef Srstka byl v roce 1938 velitelem dělostřeleckého pluku číslo 331 Příbram.) [online]. vojenstvi.cz [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Josef Srstka). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 12. 
  8. ↑ a b c K otázkám Václava Morávka str.8-15.pdf [online]. [cit. 2017-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vojenský ústřední archiv Praha, fond Kvalifikační listiny vojenských osob
  • Archiv bezpečnostních složek (ABS) (52, 135, 141, 302, 305), Barch (R 3001, 3017), Der Tod von Plötzensee, Ehrenbuch, GDW, Gedenkstätte Plötzensee
  • Osobní karta legionáře (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války)
  • Legionářský poslužný spis (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války)
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Srstka&oldid=23181815“