Šardičky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šardičky
Náves v Šardičkách po rekonstrukci 2016
Náves v Šardičkách po rekonstrukci 2016
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKojátky
OkresVyškov
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel101 (2021)[1]
Katastrální územíŠardičky (2,69 km²)
Nadmořská výška230 m n. m.
PSČ68201
Počet domů39 (2011)[2]
Šardičky na mapě
Šardičky
Šardičky
Další údaje
Kód části obce198447
Kód k. ú.798444
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šardičky (dříve Sardiczka od roku 1389) jsou vesnice, část obce Kojátky v okrese Vyškov. Ves leží 4 km severovýchodně od Bučovic v nadmořské výšce 230 m n. m. Osada je půdorysně krátká ulicovka s domky směřujícími na severovýchod, protéká jí Kojátecký potok ústící do potoka Žlebového. Od roku 1942 byly Šardičky i s Kojátkami administrativní součástí města Bučovice.[3] Od roku 1992 jsou Kojátky opět samostatnou obcí.

Obec Šardičky datovaná od roku 1356, od roku 1942 součást obce Kojátky

Historie[editovat | editovat zdroj]

I. voj. mapování 1754 (nahoře), III. voj. mapování 1876 (dole).
Lánský rejstřík - Šardičky 20. leden 1668 [4].

První písemná zmínka je z roku 1356, kdy osadu vlastnila až do roku 1360 Bohuslava ze Šardiček, která ji prodala Staňkovi z Kostelce.[5] Soupis majitelů osady podrobněji sepsal Augustin Kratochvíl.[6] Novodobá historie se datuje od konce třicetileté války, kdy se v téměř zpustlé osadě zabydleli noví hospodáři. Vlastnické poměry k  půdě i gruntům v osadě Sardičky z konce 17. století a prvního desetiletí 18. století byly značně neurovnané. Byl to důsledek chaotických dějů po třicetileté válce, ale zároveň i pozdějších nových výbojů Švédů pod vedením krále Karla X. GustavaRepublice obou národů, expanze Osmanů do Polska (1672) a následně i jejich porážka u Vídně 1683. Všechny tyto děje ovlivnily život na Moravě, její všeobecný hospodářský úpadek, která byla průchozím a zásobovacím prostorem pro četná vojenská tažení. Statky Nové Zámky, Milonice a Šardičky byly dekretem císaře Leopolda I. z 30. května 1661 pro zadluženost zabaveny a jako zástava postoupeny Karlu Kašparovi,[7] arcibiskupu trevírskému.

Následovalo několik převodů majetku, které neměly na rozvoj obcí v oblasti žádný větší význam. Noví osadníci, kteří se zde v relativně klidnějším období po roce 1670 usazovali, zabírali neosídlené poddanské polností a ujímali se zpustlých gruntů. První soupis usedlostí, sepsaný správcem panství Thomasem Stozem v Šardičkách, je datován 20. ledna 1668, jmenovitě uvádí jen 9 usedlostí, Lánský rejstřík[4] z 12. června 1675 již 17 usedlostí. Relativně stabilní osídlení se ustavilo až po roce 1714, kdy vlastník osady Kojátky rytíř Bernard Antonín Bravanský z Chobřan (20. prosince 1714) přikoupil i osadu Šardičky a potvrdil vztah osadníků k obhospodařovaným poddanským pozemkům. Po smrti Bernarda Ant. Bravanského roku 1722 se majetku ujala jeho dcera Johana, která jej vzápětí převedla na svého manžela rytíře Jana Rudolfa Říkovského. Ten zemřel v Kojátkách 22. června 1748 ve věku 90 let (podle matričního zápisu[8]), jeho dcera Johana, která se opět panství ujala, zde zemřela na tuberkulózu 27. května 1753 ve věku 53 let.[9] Sloučené panství Kojátek a Šardiček bylo 31. května 1754 pro zadluženost v aukci prodáno Josefu Polzerovi. Přesnější soupisy propachtovaných pozemků a jejich hospodářů, provedené v rámci Tereziánského katastru, jsou archivovány až k datu 15. srpna 1749. Jejich revize, včetně vzniklých sporů s novým majitelem panství, byly potvrzeny zápisem z 21. dubna 1755. Oddělený soupis pro Šardičky je zahrnut i v Josefinském katastru z roku 1787.

Šardičky byly v duchovní a matriční správě farnosti Milonice. Zde se matriky zachovaly od roku 1685. Od roku 1777 byla obec Šardičky ve správě farnosti Bučovice. Ze zachovaných dokumentů, uložených v Moravském zemském archivu,[10][11] je možné sledovat společnou historii jednotlivých rodů po dobu více než 250 let v obou částech obce Kojátky - Šardičky.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Osada je součástí obce Kojátky patří do Jihomoravského kraje a okresu Vyškov. V období od druhé poloviny 19. století osadu spravovala obecní sedmičlenná rada v čele se starostou. V letech 1860 až 1888 se ve funkci vystřídali Josef Zeman, Libor Vykoupil, Jakub Hanák a Josef Stuchlík. Od roku 1888 to byl Jakub Ženatý, 1895 Josef Posolda, 1898 Jakub Ženatý, 1901 František Hanák a od 1914 Cyril Vykoupil. Od roku 1919 to byli starostové Jan Rolek a Jakub Macourek a od roku 1923 do asi 1928 Leopold Vítek.[6] Po administrativním spojení s Kojátkami v roce 1942, samostatná obecní rada zanikla.

Ekotop[editovat | editovat zdroj]

Horní (vyschlá) retenční nádrž nad Šardičkami

Převážně historicky zemědělská vesnice se rozkládá na mírně zvlněných severních svazích řeky Litavy a jejich pravostranných přítoků. Půdní podklad od pravěku osídlené krajiny je tvořen vrstvou flyšových karbonátových pískovců ždánické jednotky, překrytých úrodnou sprašovou vrstvou. Uvádí se průměrný roční úhrn vodních srážek 377 až 388 mm. V období 17. a 18. století, kdy průměrné roční teploty byly znatelně nižší se předpokládají značně vyšší srážkové úhrny. V okolí Kojátek a Šardiček byly v té době retenční nádrže. Podle historických map z 18. a 19. století se jedna nádrž (menší) nacházela nad Šardičkami, další (větší) pak po spádnici pod Kojátkami. Vodní nádrže měly podstatný význam jak pro stabilizaci biotopu, tak i rozvoj lokálního hospodářství (v Kojátkách zemědělský statek, pivovar, koželužna, vodní mlýn). V důsledku úbytku úhrnných vodních srážek na konci 19. a začátku 20. století tyto nádrže zanikly, nebo vyschly. Katastr vesnice je součástí chráněného území Černecký a Milonický hájek.[12]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Složení obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Šardičky jsou součástí zemědělské obce Kojátky-Šardičky, jež měla v roce 1930  asi 470 obyvatel převážně české národnosti. O třicet let později v roce 1960 vzrostl počet obyvatel na 531 osob (i s Kojátkami) , 258 mužů a 273 žen.[5] Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 349 obyvatel (součet je uveden i s Kojátkami), z toho 182 mužů a 167 žen.[13] Národnostní složení obyvatel města je poměrně homogenní, 300 obyvatel se hlásí k národnosti české, 46 k národnosti moravské a 2 k národnosti slovenské.[13]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[14]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Šardičky 188 193 212 197 212 203 191 154 157 0 80 0 92 83
Počet domů část Šardičky 30 30 30 32 36 35 48 45 0 0 31 0 41 39

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Osada Šardičky přísluší k římskokatolické farnosti Bučovice náležící do slavkovského děkanátu. Farním kostelem je Bučovický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Podle cenzu z roku 2001 se k víře hlásí 153 obyvatel, z toho 144 k římskokatolické církvi, 2 k Českobratrské církvi evangelické a dva k Pravoslavné církvi.[13]

Školství a kultura[editovat | editovat zdroj]

Základní obecná škola založená roku 1810 v Kojátkách byla společná a jako dvojtřídní (od 1874) fungovala až asi do roku 1938. Současně je školství soustředěno v Bučovicích.[15]

Doprava, průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Dopravní obslužnost je zajištěna silnicí 2. třídy II/431 (VyškovBohdaliceBučoviceŽdánice) s odbočkou na Kojátky silnicí 3. třídy III/4317. Po východní hranici katastrálního území prochází silnice 2. třídy II/429 (Bohdalice – NesoviceKoryčanyOsvětimany). V obci jsou vybudovány čtyři autobusové zastávky Kojátky – rozc.3.0 (z), Kojátky – Kaštanov, Kojátky – dědina a Kojátky – Šardičky. Autobusovou dopravu zajišťuje linkový spoj Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje s č. 644 (Bučovice – Kojátky),[16] a č. 156 (Bučovice – Vyškov).[17]

Panorama kulturní krajiny, severní pohled, pozdní léto; v pozadí vrch Reblovna 296,6 m n. m.
Panorama kulturní krajiny, severní pohled, pozdní léto; v pozadí vrch Reblovna 296,6 m n. m.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. KIRCHNER, Miroslav. Bučovice - přenesená působnost [online]. Bučovice: Město Bučovice, 20.10.2006 [cit. 2009-09-15]. Dostupné online. 
  4. a b c Lánové rejstříky [online]. Brno: MZA [cit. 2016-06-11]. Dostupné online. 
  5. a b NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská : Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 352. 
  6. a b KRATOCHVÍL, Augustin. Bývalý statek Kojátky-Šardičky. Budišov: archiv Muzeum Bučovice, 1931. Ev.č.P246. 
  7. Karl Kaspar von der Leyen [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/1217?image=216000010-000253-003378-000000-012456-000000-00-B06815-00340.jp2
  9. https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/1217?image=216000010-000253-003378-000000-012456-000000-00-B06815-00480.jp2
  10. Moravský zemský archiv - fondy a pomůcky [1] Archivováno 9. 1. 2010 na Wayback Machine.
  11. Moravský zemský archiv, Fond E 67 [https://www.mza.cz/actapublica
  12. Evropsky významná lokalita Černecký a Milonický hájek [2] Archivováno 19. 4. 2017 na Wayback Machine.
  13. a b c Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [online]. Kojátky: Český statistický úřad, 2001, rev. 2001-03-01 [cit. 2008-03-22]. Dostupné online. 
  14. Šardičky [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online. 
  15. Město Bučovice[3]
  16. Spoj IDS JMK č. 644 [online]. IDS JMK [cit. 2009-09-22]. Dostupné online. 
  17. Spoj IDS JMK č. 156 [online]. IDS JMK [cit. 2009-09-22]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 
  • KRATOCHVÍL, Augustin. Bývalý statek Kojátky-Šardičky. Budišov: archiv Muzeum Bučovice, 1931. S. 1–18. Ev.č.P246. 
  • KRAMOLIŠ, Čeněk. Vlastivěda moravská Bučovský okres. Brno: Muzejní spolek Brno, 1900. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]