Římskokatolická farnost Povýšení svatého Kříže Prostějov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Farnost Povýšení sv. Kříže Prostějov
Budova fary na Filipcově náměstí
Budova fary na Filipcově náměstí
Základní údaje
Děkanát prostějovský
Diecéze olomoucká
Provincie moravská
Farář Mgr. Aleš Vrzala
Lokalizace farnosti
Prostějov
Prostějov
Prostějov, Česko
Území farnosti
Prostějov, ...
Kontakt
Adresa Filipcovo náměstí 4, 796 01, Prostějov
Telefon 734 684 784
Webové stránky prostejovfarnost.cz
E-mail faprostejov-psk@ado.cz.
Údaje v infoboxu aktuální k 2017 (II.)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Povýšení svatého Kříže Prostějov je územním společenstvím římských katolíků v rámci prostějovského děkanátu Olomoucké arcidiecéze s farním kostelem Povýšení svatého Kříže. Přesný rok založení farnosti není znám. Odhaduje se období před rokem 1200.[1] Farnost sdružuje věřící katolického vyznání na svém území a stará se o jejich duchovní a částečně sociální potřeby.

Do pastorační náplně patří udílení svátostí, příprava na přijetí svátostí (křest, svatba, první svaté přijímání, biřmování, svátost smíření), bohoslužby, katecheze, výuka náboženství, duchovní doprovázení, vedení biblických společenství, pobožnosti, benedikace a další služby. V rámci farnosti vychází časopis INRI, funguje zde knihovna, klubovna, pěvecký sbor a schola. Ve farnosti se scházejí společenství charismatické obnovy, neokatechumenátní hnutí, evangelizační buňka, společenství živého růžence, společenství mládeže, ministranti, senioři atd. V městské části Krasice se nachází Děkanátní centrum pro rodinu a Křesťanské centrum Matky Markéty. V kostelích se konají různé kulturní akce, koncerty, Noc kostelů, nebo každoroční předávání maturitního vysvědčení studentům Cyrilometodějského gymnázia.[2]Pravidelné informace o chodu farnosti, liturgická čtení a svátky v týdnu jsou farníkům sdělovány prostřednictvím ohlášek a Nedělníku, který má od roku 2016 také elektronickou podobu.[3]

Duchovní správci[editovat | editovat zdroj]

  • farář a děkan R. D. Mgr. Aleš Vrzala (od roku 2016)
  • kaplan R. D. Mgr. Pavel Caha, SDB
  • jáhen Ing. Mgr. Petr Hubáček[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Klášter augustiniánů kanovníků (Prostějov).

Vznik farnosti a založení kláštera[editovat | editovat zdroj]

Počátky křesťanství na území farnosti jsou velmi starobylé a sahají do doby misijního působení sv. Cyrila a Metoděje. Z této doby se však nezachovaly žádné písemné zprávy. Za nejstarší zmíněnou sakrální stavbu ve městě se považuje kostel sv. Petra v bývalé osadě Prostějovice, tradičně ztotožňován s dnešním kostelem sv. Petra a Pavla. a opevněný kostelík sv. Kříže. Prostějovská fara byla v zeměpanském patronátu až do roku 1331, kdy patronátní správa přešla ke kolegiálnímu kostelu sv. Petra v Brně. Jména tehdejších farářů se nedochovala. Prvním známým duchovním správcem v historii farnosti byl plebán Jakub. První zmínka o něm je z roku 1383. Roku 1391 přešla se schválením olomouckého biskupa Mikuláše duchovní správa všech tehdejších prostějovských kostelů do pravomoci augustiniánského kláštera založeného Petrem I. z Kravař v duchu devotio moderna. Prvních 12 řeholníků v čele s proboštem do Prostějova přišlo z Roudnice nad Labem. Krátce po výstavbě, v roce 1430, byl klášter spolu s přilehlou farou, školou a kostelem vypálen husity.

Nekatolická správa[editovat | editovat zdroj]

Rokem 1522 skončila katolická duchovní správa a hlavní kostel připadl prostějovským kališníkům, kteří si v roce 1510 vyžádali právo volit vlastního kněze. Prvním nekatolickým knězem silně luterského zaměření se stal Jan Zahrádka. V 15. a 16. století Prostějov proslul nejen jako centrum kališnictví, ale i středisko nelegálních novokřtěnců a Jednoty bratrské.[5] Ve městě působil např. Jan Blahoslav a Martin Michalec.

Obnovení katolické správy[editovat | editovat zdroj]

Katolická duchovní správa byla opět obnovena roku 1622 zásluhou knížete Karla z Lichtenštejna. [6] 13. května 1624 kníže vyzval měšťany ke slavení slavnosti Božího Těla, ovšem výzva zůstala bez ohlasu, jelikož tou dobou se v Prostějově hlásili ke katolicismu pouze tři lidé. Rekatolizační úsilí majitelů panství nemělo zpočátku valný úspěch, jak o tom ve své zprávě z roku 1637 referoval farář Michal Prokop. [7] Když biskup František z Dietrichštejna vydal dekrety obsahující sankce pro nekatolíky, odešlo do exilu mnoho prostějovských občanů včetně evangelických kazatelů.

Třicetiletá válka[editovat | editovat zdroj]

Za třicetileté války obsadila Prostějov švédská vojska generála Torstenssona. Vojáci vyrabovali domy, radnici i kostel. Stejně se chovala i rakouská císařská armáda.

Velký požár[editovat | editovat zdroj]

27. dubna 1697 postihl Prostějov velký požár, nejzhoubnější živelná katastrofa v dějinách města. Středověká zástavba lehla popelem. Po požáru se začaly opravovat veřejné budovy včetně fary a kostela sv. Kříže, v jehož troskách zůstal ohněm nedotčen dřevěný kříž. Ten byl po tomto zázraku slavnostně povýšen na hlavní oltář a kostel získal nové zasvěcení Povýšení sv. Kříže. Od té doby je farní kostel také poutním místem.

Josefínské reformy[editovat | editovat zdroj]

Velké změny v životě farnosti a celé církve přineslo panování Josefa II. Císař zrušil nejméně polovinu existujících klášterů. Mnohé nemovitosti získala v dražbách rakouská armáda. V Prostějově to byl kapucínský klášter s kostelem sv. Barbory na dnešní Brněnské ulici. Zrušeny byly kaple sv. Anny v Drozdovicích a sv. Floriána, jejich vybavení bylo rozprodáno. Po zákazu pohřbívání v kostelech se přestaly ukládat ostatky v kryptě pod hlavním oltářem v kostele Povýšení sv. Kříže. Josef II. zrušil i většinu církevních spolků, které nijak materiálně nepřispívaly k rozvoji společnosti. Např. prostějovské bratrstvo sv. Kříže, které mělo v té době přes 5 000 členů. Dále byly výrazně omezeny náboženské poutě. Prostějovští farníci v baroku často putovali do Dubu nad Moravou, na Svatý Kopeček u Olomouce a do Křtin, kam město Prostějov věnovalo v roce 1723 záslibný obraz po velkém požáru. Mezi oblíbená zahraniční poutní místa patřila Čenstochová, Mariazell a výjimečně Řím.

19. století[editovat | editovat zdroj]

14. října 1848 se stal Prostějov hostitelem císaře Ferdinanda, který se zde zastavil při útěku z Vídně do arcibiskupského paláce v Olomouci. Léta po nástupu Franze Josefa na trůn se nesla ve znamení absolutismu s postupnou germanizací. Zlepšení přinesla reforma správy města. První obecní volby se konaly v roce 1850 a prvním starostou byl zvolen Antonín Ficker. Ve volbách 1867 vyhrál Čech Florian Novák. Vítězství české městské správy mělo velký vliv na utváření města. Farář P. Josef Novák v té době podporoval český jazyk a národnost a byl za to jmenován čestným občanem Prostějova. V probíhající školské reformě figurovali i kněží z farní školy. V roce 1893 byly zakoupeny nové hodiny na kostelní věž. Byla opravena sousedící kaple Nejsvětější Trojice a provedena elektrifikace kostela.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Snad nejvýznamnější osobností farnosti se stal P. Karel Dostál-Lutinov, který zde rozvinul širokou škálu aktivit. Horlivě se věnoval pastorační, literární a spolkové činnosti. V roce 1906 realizoval velkou opravu kostela, ke které přizval významné umělce své doby: Františka Bílka, Jano Köhlera, Zdenku Vorlovou-Vlčkovou a další.

V době před uzavřením mnichovské dohody, se na svátek sv. Václava 28. září 1938 v Prostějově konal prosebný průvod za mír. Průvodu se účastnilo cca 5000 občanů. V roce 1939 byl zatčen a vězněn v koncentračním táboře farář P. Ignác Dragoun. Zatčen gestapem a popraven byl kaplan ze sousední farnosti sv. Petra a Pavla P. ThDr. Metoděj Mičola, SDS, který se odvážně vyjádřil k atentátu na Reinharda Heydricha. Prohlásil: "Vraždu neschvaluji, ale nemohu chválit to, co plánovitě dělají Němci českému národu... Hitlerova moc přes všechnu její sílu a přes četná vítězství bude nakonec rozdrcena. Náš národ neskoná !". V době okupace byly zakázány církevní slavnosti a průvody ve veřejných prostranstvích.V Prostějově byla zavedena německá mše v neděli v 9:00.

Po převratu 1948 vnímala Strana katolickou církev jako překážku k ovládnutí společnosti, chtěla dosáhnout jejího odtržení od Vatikánu. Byla zde myšlenka vytvoření národní církve, která by byla v područí státu. Když se komunistům nepodařilo naklonit církevní představitele na svou stranu, došlo k systematickému pronásledování církve. Po roce 1950 byly odebrány farní matriky a nahrazeny matričními úřady na okresech a obcích. Prostějovské kostely chátraly. Po likvidaci řádů v 50. letech zůstali v Prostějově dva kněží v jediné farnosti. Postupně byl zavřen kostel sv. Jana Nepomuckého, sv. Cyrila a Metoděje a bohoslužby byly slouženy ve farním kostele Povýšení sv. Kříže a v kostele sv. Petra a Pavla. Podobně jako v době německé okupace se nesměla církev veřejně projevovat. Roku 1962 byla kvůli stavbě městských lázní zbořena kaple sv. Floriána (dnešní Floriánské náměstí). Bylo to však zbytečné, protože lázně se stavěly o několik metrů dál.[8] V době zmírnění režimu se roku 1968 začalo vyučovat náboženství ve třídě zřízené nad zákristií a v kostele se provedly nejnutnější opravy.

Po pádu režimu 1989 byl olomouckým arcibiskupem Františkem Vaňákem jmenován salesián P. Jan Gacík, který realizoval další opravy sakrálních prostor. V současnosti je ve farnosti většina církevních budov opravena. Představitelé statutárního města Prostějova se pravidelně účastní významných událostí v životě farnosti. Spolupracují např. při organizaci kulturní akce Noc kostelů, nebo tradičních Hanáckých slavností na svátek Povýšení sv. Kříže.

Bohoslužby a seznam kostelů[editovat | editovat zdroj]

Pořad bohoslužeb ve farnosti
Kostel Místo Bohoslužba Poznámka
Kostel Povýšení sv. Kříže Prostějov neděle

pondělí

úterý

středa

čtvrtek

pátek

sobota

7:30 a 10:30

8:00 a 18:00

8:00 a 18:00

8:00

8:00 a 18:00

8:00 a 18:00

8:00

děkanský a farní kostel
Kostel sv. Cyrila a Metoděje Prostějov neděle

středa

9:00

17:00

filiální kostel
Kostel sv. Josefa Prostějov - Krasice neděle

středa

18:00 (mimo prázdniny) , 17:00 v zimě

17:00

filiální kostel
Kaple sv. Anny Prostějov - Drozdovice středa 18:00 v létě, 16:00 v zimě

(poslední středa v měsíci)

kaple
Kaple sv. Andělů strážných Prostějov čtvrtek 10:30

(poslední čtvrtek v měsíci)

kaple
Kaple Zjevení Páně Prostějov středa 10:00 kaple v budově Charity
Nemocnice Prostějov Prostějov pondělí 16:00 nemocnice
Kaple Nejsvětější Trojice Prostějov - pouze výjimečně kaple

Od 90. let 20. století do roku 2015 patřil do správy farnosti Povýšení sv. Kříže také klášterní kostel sv. Jana Nepomuckého a hřbitovní kaple sv. Kříže. Nyní jsou oba objekty součástí farnosti sv. Petra a Pavla.

Zaniklé sakrální objekty na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Boží muka u prostějovského rybníka

Drobná sakrální architektura na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí T. G. M.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na Kostelecké ulici
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na Brněnské ulici
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí J. V. Sládka
  • Socha Panny Marie Celenské
  • Socha Panny Marie Karlovské
  • Krucifixy před kostely
  • Krucifix na Komenského ulici
  • Krucifix na Brněnské ulici
  • Krucifix u rybníka ...

Posloupnost farářů[editovat | editovat zdroj]

  • 1383 Jakub, plebán
  • 1405 Jan I., první prostějovský probošt
  • 1406 Jakub I., probošt kláštera
  • 1430 Marek, probošt kláštera (Za jeho působení do města vtrhli husité, zničili klášter, školu, kostel, faru a mnoho dobových listin)
  • 1437 Sigmund, probošt
  • 1459 Adam, probošt
  • 1481 Václav (Venceslaus de Cracovia), probošt
  • 1489 Jakub Wyznar de longa villa, zvaný Jakub II., probošt
  • 1494 Jan Šťávka, probošt
  • 1507 Jan II., administrátor (Poslední představený kláštera, sídlil v Olomouci. Předal zbytek klášterního majetku Janovi z Pernštejna)

Nekatolická duchovní správa 1522–1622[editovat | editovat zdroj]

  • 1545 Jan Zahrádka
  • Jan Klenovský
  • Jiřík
  • Jan Charpa
  • Jan
  • 1560 Jan Maruin (Za něho se pravděpodobně konala v Prostějově první luterská mše)
  • Matouš Brodský (Matheus Brodenus), farář a děkan
  • 1572 Martin Kožišský
  • 1575 Šimon
  • 1576 Jan Klenovský
  • 1577 Jan Adelfus
  • 1585 Jakub Volenský
  • 1586 Lukáš Vranovský
  • 1587 Martin Boleslavský
  • Jakub Melissaeus (Jan Krtský)
  • 1585 Martin Rychnovský
  • 1596 Martin Svorcius Rychnovský
  • 1609 Jiří Dikast z Miřkova
  • 1613 Ondřej Dubnický (Dubenius)
  • 1618 Jiřík Pivinský
  • Jan Dobromělický

Katolická duchovní správa 1622–1963[editovat | editovat zdroj]

  • 1622 P. Jan Gottfried Hlaušek, O.Praem (Zakoupil stříbrnou renesanční monstranci)
  • 1625 P. Václav Jaich, SJ
  • 1633 P. Michal Prokop (Prokopius)
  • 1639 P. Jakub Vavřinec Capricius (Kozílek)
  • 1663 P. Ignác z Ditrichšteina
  • P. Jiří František Polentaria
  • P. Václav Koutný
  • 1664 P. Jiří Jan Wagner
  • 1689 P. Jan Jakub Hofman
  • 1688 P. František Ondřej z Mensdorfu
  • 1691 P. Martin Čimel (Czmela)
  • 1695 P. Jiří Sigmund Hoffmann
  • 1703 P. František Xaver Leffler
  • 1709 P. Matěj Vejvoda
  • 1717 P. Jan Bernard Lev Rothe
  • 1720 P. Ferdinand Leopold Josef Bartodějský z Bartoděj
  • 1730 P. Jan Birhel
  • 1756 P. Bílovský
  • 1749 P. Josef Frimmel (administrátor)
  • 1759 P. Matouš Koppil (druhý administrátor)
  • 1761 P. Antonín Zillich (třetí administrátor)
  • 1765 P. Gabriel Finbinger
  • 1787 P. František Keller
  • vlastenecký kněz Karel Dostál-Lutinov
    1810 P. Ignác Kirchner
  • 1819 P. Josef Seeliger
  • 1847 P. Jan Humdsfeld
  • 1852 P. Dr. Josef Malý
  • 1863 P. Josef Novák
  • 1894 P. Ludvík Hofmann
  • 1904 P. Karel Dostál-Lutinov
  • 1923 P. Ignác Dragoun
  • 1963 P. PhDr. Vojtěch Cikryt

Katolická duchovní správa 1900 - současnost[editovat | editovat zdroj]

  • 1990 P. Jan Gacík, SDB
  • 1995 P. František Ptáček,SDB
  • 2000 P. Pavel Krejčí, SDB
  • 2006 P. Dan Žůrek, SDB
  • 2013 P. Ing. Leo Červenka, SDB
  • 2016 P. Aleš Vrzala

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ADMINISTRATOR. Děkanát Prostějov - Prostějov - Povýšení sv. Kříže. www.dpv.cz [online]. [cit. 2017-03-08]. Dostupné online. 
  2. Farnost Povýšení sv. Kříže Prostějov - Pastorační plán. prostejovfarnost.mzf.cz [online]. [cit. 2017-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-12. (česky) 
  3. Farnost Povýšení sv. Kříže Prostějov - Nedělník - Nedělník. prostejovfarnost.mzf.cz [online]. [cit. 2017-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  4. FARNOSTI, Správce webu. Farnost Povýšení sv. Kříže Prostějov - O farnosti. prostejovfarnost.mzf.cz [online]. [cit. 2017-03-08]. Dostupné online. (česky) 
  5. Historie | Sbor ČCE Prostějov. prostejov.evangnet.cz [online]. [cit. 2017-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  6. ; KAVIČKA. Farní chrám Povýšení svatého Kříže v Prostějově. 1. vyd. Prostějov: Římskokatolická farnost Povýšení sv. Kříže v Prostějově, 2013. 110 s. ISBN 978-80-260-4705-6. 
  7. Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy : výbor příspěvků z vědecké konference uspořádané u příležitosti šestistého výročí udělení městských práv Prostějovu Městským národním výborem v Prostějově za odborné spolupráce Muzea Prostějovska a Okresního archívu v Prostějově ve dnech 24. a 25. dubna 1990. [s.l.]: Muzeum Prostějovska ISBN 8090010652. OCLC 831130448 
  8. CIZEK, Jiri. kaple sv. Floriána, Prostějov. www.hrady.cz [online]. [cit. 2017-03-09]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]