Kostel svatého Josefa (Krasice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Josefa
v Krasicích
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecProstějov
Souřadnice
Základní informace
FarnostPovýšení sv. Kříže
Statusfiliální kostel
Užíváníbohoslužby mimo prázdniny

ne 18:00 (v zimním období 17:00)

čt 17:30
Zasvěcenísvatý Josef
Datum posvěcení28. 10. 1894
Architektonický popis
Stavební slohnovogotika
Výstavba3. 6. 1893
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Josefa je římskokatolický chrám v Krasicích, části města Prostějov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1775 stála na jeho místě kaplička, která ovšem neodpovídala potřebám věřících. Občané Krasic usilovali o výstavbu většího kostela. Jejich záměr se uskutečnil v roce 1894, kdy byl 28. října vysvěcen kostel svatého Josefa.

Stavba nese znaky pseudogotiky: Nápadné opěrné pilíře mezi okny, gotické zakončení střechy věže, ostře lomené horní okenní oblouky, stejně jako žebra stropní klenby. Stavbu z velké části financovala obec za podpory mnoha dobrodinců.

Dříve se v kostele nacházel novogotický oltářní stůl od prostějovského sochaře V. Becka. Ve třech dílech zaoltářního retabula stály sochy sv. Josefa uprostřed a sv. Cyrila a Metoděje po stranách. Původní křížová cesta byla přivezena za 250 zlatých z Tyrol. [1]Zajímavostí je i dvoubarevná dlažba skládaná z černých a bílých šestiúhelníků.

Kostel prošel rekonstrukcí v r. 1993.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Nový interiér kostela působí prostě a moderně. Nad kamenným obětním stolem se nachází socha sv. Josefa Dělníka s Ježíškem a obrazy ze života Josefa a Marie. Podél lodi je umístěna netradiční křížová cesta akademické malířky Sabiny Kratochvílové.

Vitráže[editovat | editovat zdroj]

Vitráže jsou inspirovány salesiánskou spiritualitou. Zleva zobrazují: sv. Dominika Savia, Ignáce Stuchlého, sv. Dominiku Mazzarellovou, oheň Ducha Svatého, sen o církvi sv. Jana Boska, Jana Boska se svými žáky, kardinála Štěpána Trochtu a bl. Lauru Vicuñu, pannu.


Vedle bohoslužeb římskokatolické církve se zde od února 2023 nově slouží každou první sobotu v měsíci v 18 hodin také svatá liturgie sv. Jana Zlatoústého v rámci pastorace řeckokatolické farnosti Olomouc.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OUTRATA, Bohumil. Drobné sakrální stavby na Moravě. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-904075-0-3. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]