Radek Jaroš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Radek Jaroš
Narození 29. dubna 1964 (53 let)
Nové Město na Moravě
Povolání profesionální horolezec
Znám jako první český horolezec, který stanul na vrcholu všech čtrnácti osmitisícovek
Ocenění Cena Jiřího Gutha-Jarkovského
Děti Andrea Jarošová, Ondřej Jaroš
Web http://www.radekjaros.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radek Jaroš (* 29. dubna 1964 Nové Město na Moravě) je český horolezec a autor knih. Je rozvedený, má dceru Andreu a syna Ondřeje. Stal se 15. horolezcem na světě a prvním Čechem, který vystoupil na všech 14 světových osmitisícovek bez použití kyslíku.[1] Je členem novinářského profesního sdružení Czech Travel Press.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Dětský sen stát se horolezcem začal naplňovat až v osmnácti letech, kdy začal s lezením na Českomoravské vrchovině.[2] Následovaly Tatry, Ťan-šan, Pamír a Himálaj. Mezi své velké cenné kopce řadí šestitisícový Pik Moskevské pravdy (1989) a pětitisícový Pik Učitěl (1989).

V roce 1994 se neúspěšně pokusil o Mount Everest (8848 m). Kouzlu nejvyšší hory podlehl a při své druhé expedici v roce 1998 se mu společně s Vladimírem Noskem podařilo z Tibetu, severním žebrem, vystoupit bez použití kyslíkových přístrojů na vrchol. „Mount Everest jsem nepokořil, ale hora mi souhrou okolností dovolila, abych na ni vystoupil.“ Později vystoupil na známý jihoamerický Huascarán.[3]

Osmitisícovky[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006, kdy měl zdoláno šest osmitisícovek, oznámil svůj cíl zdolat všechny vrcholy, které mají nad osm tisíc metrů.[4]

Na podzim roku 2000 se zúčastnil expedice na Kančendžengu (8586 m), velmi špatné počasí nepustilo nikoho na vrchol. Špatné počasí zhatilo i výstup na nejtěžší osmitisícovku K2 (8612 m) v roce 2001.[5] Ta je jeho osudovou horou, neúspěšně se na ni pokoušel vystoupit ještě v letech 2003 a 2005. Měl v plánu se pokusit o výstup na K2 ještě v roce 2007, ale kvůli zranění musel expedici ukončit. V roce 2002 se vrátil jako člen malé tříčlenné expedice na Kančendžengu a jako druhý Čech stanul na vrcholu bez použití kyslíku. Expedice byly většinou vedeny lehkým stylem[6] (v malém týmu), nejhodnotnějším výstupem je cesta Scott/McIntyre na Šiša Pangmu v roce 2004 vykonaná alpským stylem a oceněná Výstupem roku ČHS.[7]

V den svých pětačtyřicátých narozenin 29. dubna 2009 vystoupil na Manáslu sólově.[p 1] V roce 2010 vystoupil spolu s Liborem Uhrem během deseti dnů na vrchol Gašerbrum II a Gašerbrum I.[8] V roce 2011 sólově vystoupil na vrchol čtvrté nejvyšší hory světa Lhoce.[9] Jeho další úspěšný výstup proběhl v roce 2012, kdy vystoupil na vrchol desáté nejvyšší hory světa Annapurny.[10] Při tomto výstupu ovšem utrpěl těžké omrzliny prstů na nohou a postupně mu byly amputovány všechny prsty na levé noze (celkem 9 článků) a dva prsty na noze pravé (2,5 článku).[11] Přesto pokračoval v přípravách na výstup na poslední osmitisícovku, která mu ještě odolávala. Na K2 nakonec vystoupil v červenci 2014 a zkompletoval tak pomyslnou „Korunu Himálaje“. Jako patnáctý ve světě a první Čech vystoupil na všech 14 osmitisícovek bez použití umělého kyslíku.[12][13] Až na Siša Pangmu prostoupenou alpským stylem a oceněnou Výstupem roku se jednalo o výstupy klasických cest expedičním stylem bez použití výškových nosičů.

Úspěšné výstupy[editovat | editovat zdroj]

Koruna planety[editovat | editovat zdroj]

Poté, co dokončil projekt „Koruna Himálaje“ začal realizovat další projekt – Korunu planety.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Společně s Arnoštem Tabáškem napsal knihu Dobývání nebe, ve které popisuje pět expedic na tři nejvyšší hory světa. Na dva z těchto vrcholů (Mount Everest, Kančendženga) se mu podařilo vystoupit jako druhému Čechovi bez použití umělého kyslíku. Kniha čerpá z reportáží posílaných v době expedic na Jarošův web. Další knihou této dvojice je titul Hory shora. V roce 2011 vydal ve spolupráci se svou dcerou Andreou knihu Hory má panenko. V roce 2013 vydal další knihu, opět ve spolupráci s Andreou, Hory shora 2.[17] V roce 2015 vydal knihu “K2, poslední klenot mé Koruny Himálaje”.[18]

Z každé ze svých osmitisícovek má Radek Jaroš zpracované dokumenty na DVD, v roce 2015 vznikl dokumentární film Cesta vzhůru.

Význam a ohlasy[editovat | editovat zdroj]

Pamětní medaile[editovat | editovat zdroj]

Na počest zdolání Koruny Himálaje vydala Česká mincovna pamětní medaile z ryzího zlata a stříbra. Křest medaile proběhl společně s křestem nové knihy Radka Jaroše “K2, poslední klenot mé Koruny Himálaje” v pátek 2. října 2015. Celkem bylo vyraženo 550 stříbrných a 300 zlatých pamětních medailí.[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ve své expedici byl sice sám, ale na cestě se pohybovala řada horolezců z jiných expedic, takže nešlo o sólo v obvyklém slova smyslu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PRAVDA, Petr. Radek Jaroš vystoupil na K2, zdolal tak všechny osmitisícovky [online]. iDNES.cz, 2014-07-26, [cit. 2015-06-20]. Dostupné online.  
  2. JINDRA, Michal. Když K2 nezdolám, svět se nezačne otáčet v protisměru, říká Jaroš [online]. iDNES.cz, 2014-06-05, [cit. 2015-06-20]. Dostupné online.  
  3. PAVLÍČKOVÁ, Jana. Horolezec Radek Jaroš: Huascarán je strašná hora! [online]. Deník, 2015-01-13, [cit. 2015-06-20]. Dostupné online.  
  4. REICHMAN, Martin. Všechny osmitisícovky Radka Jaroše. Od Everestu až na vrchol K2 [online]. 100+1, 2014-08-08, [cit. 2015-06-20]. Dostupné online.  
  5. Radek Jaroš: vylezl na Mount Everest, Říp zatím nezdolal [online]. National Geographic, 2011-11-02, [cit. 2015-06-20]. Dostupné online.  
  6. Alpský styl, lehká expedice - vysvětlivky pojmů
  7. Radek Jaroš [online]. Festival horolezeckých filmů, [cit. 2015-06-20]. Dostupné online.  
  8. SEIDL, Jiří. Riskoval, ale na osmitisícovku Gašerbrum I se dostal bez úhony [online]. iDNES.cz, 2010-08-11, [cit. 2015-06-20]. Dostupné online.  
  9. Radek Jaroš zdolal vrchol hory Lhoce [online]. i-vysocina.cz, 2011-05-20, [cit. 2015-06-20]. Dostupné online.  
  10. TUREK, Kuba. Annapurna účtovala: Jaroš přišel o prsty a Tráva málem umřel v bouřce [online]. Hory doly, [cit. 2015-06-20]. Dostupné online.  
  11. HAŠEK, Martin. Horolezec Jaroš: Nemá prsty, chodí o berlích, pokousal ho pes. A za půl roku chce na K2!. isport.cz [online]. 2013-11-13 [cit. 2014-07-26]. Dostupné online.  
  12. VÝBORNÁ, Lucie. Horolezec Radek Jaroš vystoupal na K2, zdolal tak všech 14 osmitisícovek [online]. Český rozhlas, 2014-07-26, [cit. 2014-07-26]. Dostupné online.  
  13. NOVOTNÝ, Ondřej. Horolezec Jaroš: Dochází mi, že není normální, co jsem dokázal [online]. iDNES.cz, 2014-08-08, [cit. 2015-06-20]. Dostupné online.  
  14. Výstup roku 2004
  15. Výtěžek z charitativní přednášky věnuje Jaroš vozíčkáři [online]. Deník, 2016-12-07, [cit. 2016-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. KOPECKÝ, Milan. Radek Jaroš zdolal Elbrus. Pod horu přijel z Vysočiny na kole [online]. Český rozhlas, 2016, [cit. 2016-12-24]. Dostupné online.  
  17. JINDRA, Michal. Horolezec Jaroš se potřeboval ochránit. Nasadil jsem si kondomy, říká [online]. iDNES.cz, 2013-12-19, [cit. 2015-06-20]. Dostupné online.  
  18. Korunu Himálaje Radek Jaroš zdolal, teď má i svou pamětní medaili, Česká Mincovna. Citováno: 29. října 2015
  19. Korunu Himálaje Radek Jaroš zdolal, teď má i svou pamětní medaili, Česká Mincovna. Citováno: 29. října 2015

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]