Přeskočit na obsah

Bezděkov (Bouzov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bezděkov
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBouzov
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel35 (2021)[1]
Katastrální územíBezděkov nad Třebůvkou (2,14 km²)
PSČ783 25
Počet domů40 (2011)[2]
Bezděkov
Bezděkov
Další údaje
Kód části obce8681
Kód k. ú.608688
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bezděkov (německy Besdiekau) je malá vesnice v kopci na levém břehu Třebůvky. V současnosti patří pod obec Bouzov.

Bezděkov se poprvé připomíná v pramenech z roku 1350, kdy patřila k panství hradu Vraní Hora.[3] Poté je ale uváděna jako majetek pánů z Bouzova až do roku 1720, kdy ji Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště prodává panství žadlovickému, kde zůstala do roku 1848.[3] Poté byla začleněna do okresu Zábřeh, a teprve v roce 1960 došlo k jejímu připojení k Bouzovu. Než zde byla v roce 1913 otevřena vlastní škola, býval Bezděkov přiškolen i přifařen k Bouzovu.

V roce 1913 byla v obci otevřena školní budova, dříve museli děti chodit do Bouzova.[3]

Obyvatelé se živili většinou zemědělskou výrobou, z řemeslníků byli v obci stolaři, tesaři, zedníci a kovář, a kromě toho pracovali někteří jako zaměstnanci v místním mlýně a pile. Mlýn je zde doložen již roku 1398.[3] Po roce 1948 došlo k znárodnění pily a mlýna. Hospodaří zde Severomoravské dřevařské závody, které provoz pily modernizují. V mlýně se v 50. letech přestávalo mlít. Po roce 1989 byly pila i mlýn vráceny původním majitelům a pila je dodnes v provozu. Po 2. světové válce odešla řada rodin do nově osídleného pohraničí. V roce 1957 bylo v obci založeno JZD, ve kterém pracovala většina obyvatel Bezděkova. Předsedou byl Jaroslav Vašek. Výroba zde byla zaměřena na chov skotu a sadařství. V roce 1960 se v rámci slučování stalo součástí JZD Bouzov.

Do roku 1960 byl Bezděkov samostatný, spadal pod okres Zábřeh, v tomto roce byl převeden pod Bouzov a tím pádem pod okres Olomouc.[3]

Postupně dochází k úbytku stálých obyvatel Bezděkova. Mladí se stěhují do měst, kde mají více pracovních příležitostí i kulturního a společenského vyžití, a opuštěné domy v obci jsou prodávány chalupářům k rekreaci, jejich zásluhou jsou udržovány v dobrém stavu.

V roce 2005 byla opravena kaplička a vysázeno stromořadí kolem místní komunikace. Také byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i  za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. [4]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Bezděkov 305 284 265 231 214 191 200 130 106 74 51 34 22 43
Počet domů část Bezděkov 41 41 46 45 46 46 48 48 - 34 28 29 35 40

Církevní památky

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple sv. Antonína z roku 1849, zděná, dříve dřevěná[3]
  • Kamenný kříž uprostřed vesnice z roku 1850
  • Kamenný kříž před obcí „Na drahách“ z roku 1818
  • Kamenný kříž na rozcestí k Radnici a Kudlovu z roku 1920
  • Litinový kříž u mostku před bezděkovským mlýnem z roku 1966
  • Soška panny Marie u staré cesty do mlýna k Bezděkovu[3]
  • V okolí obce u cest 2 svaté obrázky

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Uprostřed obce stojí lípa srdčitá s obvodem kmene téměř 4 metry.[3]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b c d e f g h KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 25.7.2014 [cit. 2015-12-11]. Dostupné online. 
  4. Bezděkov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]