Přeskočit na obsah

Kovářov (Bouzov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kovářov
Památkově chráněná kruhová šachtová vápenka v lese Rachavy
Památkově chráněná kruhová šachtová vápenka v lese Rachavy
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBouzov
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel72 (2021)[1]
Katastrální územíKovářov u Bouzova (1,59 km²)
PSČ783 25
Počet domů35 (2011)[2]
Kovářov
Kovářov
Další údaje
Kód části obce71480
Kód k. ú.671487
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kovářov je malá vesnice, část obce Bouzov v okrese Olomouc. Nachází se asi 4 km na východ od Bouzova. V roce 2009 zde bylo evidováno 43 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 78 obyvatel.[4]

Kovářov leží v katastrálním území Kovářov u Bouzova o rozloze 1,59 km2.[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1375.[4]

Vesnice patřila od roku 1481 k chudobínskému panství, kdy se jejím majitelem stal Jan Zoubek ze Zdětína.[6] Jeho dědicové si vesnici předávali až do roku 1622, kdy byl evangelický následovník panství nucen kvůli rekatolizaci prodat.[6]

V roce 1790 měla obec 119 obyvatel v 21 domech, na přelomu 19. a 20. století tu bylo 181 obyvatel v 33 domech.[6]

Roku 1831 byla v obci zřízena škola, nová budova i se stálým učitelem byla postavena o sedmnáct let později.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i  za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. [7]

Místní části18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel část Kovářov19217418318117918417914614412497877875
Počet domů část Kovářov2931313335353844393831363535

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Západně od obce směrem k Hvozdečku se v lese Rachavy nachází zbytky kruhové šachtové vápenky sloužících v pálení vápna.[8] Ta byla v provozu pouze krátce okolo roku 1925, pracovalo v ní celkem šest lidí, z nichž čtyři obstarávali vápno v nedalekém lomu a dva pálili.[8] Z lomu k samotné vápence vedla kamenem vykládaná cesta opatřená kolejnicemi, po které se pohybovaly vozíky pomocí samospádu.[8] Úpadek a opuštění vápenky však přišlo krátce po jejím vzniku kvůli přechodu k průmyslové výrobě vápna a otevření vápenky pracující na tomto principu v nedalekém Měrotíně.[8] Dodnes se z ní zachovala kruhová stavba z lomového kamene a vnitřní šamotová vyzdívka.[8]

U rozcestí na Slavětín a Ješov se nacházejí boží muka.[6]

Uprostřed obce stojí kaple svatého Jana Nepomuckého, před kterou je situován kříž.[6]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  4. 1 2 Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-10 [cit. 2003-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29.
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
  6. 1 2 3 4 5 6 KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 14.11.2014 [cit. 2015-12-10]. Dostupné online.
  7. Kovářov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online.
  8. 1 2 3 4 5 KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 15.10.2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]