Miloš Marten

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Miloš Marten
Rodné jméno Miloš Šebesta
Narození 4. únor 1883
Brno Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 23. července 1917 (ve věku 34 let)
Přepeře u Turnova Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo odpočinku Přepeře
Povolání úředník, spisovatel, kritik, překladatel
Vzdělání Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Literární hnutí symbolismus
Významná díla Nad městem
Manžel(ka) Anna Kopalová (Aťa Martenová),
Partnerka Zdenka Braunerová
Vlivy Jules Barbey d'Aurevilly
Joris Karl Huysmans
Oscar Wilde
Jiří Karásek ze Lvovic
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Marten (4. února 1883 Brno[1]23. července 1917 Přepeře u Turnova), vlastním jménem Miloš Šebesta, vystupoval též pod pseudonymem Leon Brauner, Pavel Orsey a Ivan Skála, byl český spisovatel katolicko-symbolistického zaměření, esejista, literární a výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a angličtiny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v kultivovaném měšťanském prostředí, otec byl právníkem, Miloš byl nejmladší ze šesti dětí. Od roku 1893 studoval na českém gymnáziu v Brně. Ze zdravotních důvodů (kloubní revmatismus) opustil ve školním roce 1899–1900 školu a pokračoval v soukromých studiích. Odmaturoval v roce 1901 na Akademickém gymnáziu v Praze. Pokračoval ve studiu na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1906 získal titul JUDr.

Od roku 1902 byl důvěrným přítelem malířky Zdenky Braunerové, která podstatně ovlivnila jeho kulturní orientaci a uvedla jej do českých i francouzských kulturních kruhů. Od roku 1905 též ilustrovala a graficky upravovala jeho knihy.

V letech 1907 a 1908 strávil několik měsíců ve Francii, kde se seznámil se spisovatelem Élémirem Bourgesem, Émilem Bernardem a básníkem Paulem Claudelem. Paul Claudel byl v letech 1909–1911 francouzským konzulem v Praze a byl svědkem na Martenově svatbě. V roce 1912 se oženil s Annou (Aťou) Kopalovou, dcerou továrníka z Přepeř u Turnova, s kterou ho v předchozím roce seznámila Zdenka Braunerová. Anna (po ovdovění provdaná Klecandová) byla později překladatelkou a publicistkou. V letech 1912–1914 byl Marten konceptním úředníkem na pražském magistrátu.

Hrob v Přepeřích (zde odpočívá i jeho žena Anna a její druhý manžel Vojtěch Vladimír Klecanda)

V únoru 1915 byl odveden k 88. pluku a v červnu odvelen do města Szolnok v Uhrách a dále na ruskou frontu, kde byl zraněn. Po dovolené v Praze se v roce 1916 vrátil na frontu. Byl poslán zpět na vyšetření do posádkové nemocnice v Praze. Zemřel za rekonvalescenčního pobytu v Přepeřích.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Od svých sedmnácti let přispíval do časopisu Moderní revue. Později otiskuje své kritiky a eseje v celé řadě časopisů a sborníků. Věnoval se především tvorbě svých českých současníků, ze starších autorů pak zejména Karlu Hynku Máchovi.[2] Jeho beletristické dílo je poplatné dobovým vzorům (Jules Barbey d'Aurevilly, Joris Karl Huysmans, Oscar Wilde, Jiří Karásek ze Lvovic).

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Titulní list Zdenky Braunerové ke knize Miloše Martena Nad městem, 1924

Příspěvky v časopisech[editovat | editovat zdroj]

  • Almanach knih dobrých autorů (1914)
  • Česká revue (1902–1903)
  • Český sběratel (1913)
  • Dílo (1906, esej Nikolaj Konstantinovič Roerich)
  • Divadelní oznamovatel Národního divadla (1914)
  • Jacopo Robusti Tintoretto (1911, úvod k obrazové publikaci)
  • Kalendář paní a dívek českých (1911–1915, 1913 esej Karel Sabina)
  • Květy (1913, esej Antonín Sova)
  • L’art et les artistes (Paříž, od 1905)
  • La rénovation esthétique (Paříž, 1909)
  • Literární listy (1903–1905)
  • Lumír (1915)
  • Moderní revue (1900–1912)
  • Morava (Brno, 1901)
  • Národní listy (1911, 1913, 1916)
  • Nová česká revue (1905)
  • Novoročenka 1914 (překlad P. Claudel: Svatý Václav, král a mučedník)
  • Nový kult (1902)
  • Nový život (1903)
  • Obzor literární a umělecký (1902)
  • Pozor (Olomouc, 1898, divadelní referát z Brna)
  • Prvotiny (1900)
  • Různé zvuky (Brno, 1898, rukopisný studentský časopis)
  • Scéna (1913)
  • Srdce (1901–1903)
  • Studentské směry (1902)
  • Veraikon (1914)
  • Vers et prose (Paříž, 1909)
  • Volné směry (1903)
  • Ženský svět (1913, esej Růžena Jesenská)

Posmrtně:

  • Archa (1918, překlad P. Claudel: Zlatohlav)
  • Kuncířova ročenka 1931
  • Novoročenka 1918
  • Topičův sborník 1917
  • Veraikon 1919, Zapomenuté dílo – esej o výtvarném díle Karla Hlaváčka

Knižně[editovat | editovat zdroj]

Posmrtně vydána řada prací většinou jako bibliofilie. Například v letech 1922–1929 vydal Josef Portman v Litomyšli:

  • Černý páv, pohádka
  • Vodník, pohádka
  • Psyché, pohádka
  • Nemocný a vůně, pohádka
  • Básně

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Výbor[editovat | editovat zdroj]

  • Imprese a řád (1983, editor Emanuel Macek, Odeon, 1983

Souborné vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vilém Bitnar: Martenův sen o středověku, Archa 11/1923
  • Vilém Bitnar: Bibliografie díla Miloše Martena (1926)
  • Jan Blahoslav Čapek: Martenův odkaz, NDb 50/1943
  • Vladimír Hellmuth-Brauner: Miloš Marten, in: Miloš Marten, Pohádky a podobenství, Praha 1944
  • Emanuel Chalupný: K charakteristice Miloše Martena. Vzpomínky a dojmy, in F. X. Šalda – M. Marten, vzájemná korespondence, Praha 1941
  • Emanuel Chalupný: Mistr a epigon, in F. X. Šalda – M. Marten, vzájemná korespondence, Praha 1941
  • Jiří Karásek ze Lvovic: Glosy k dialogu Miloše Martena Nad městem, Týn 2/1918
  • Jiří Karásek ze Lvovic: Miloš Marten in: Tvůrcové a epigoni, Praha 1927
  • Ludmila Lantová: heslo Miloš Marten in: Lexikon české literatury, díl. 3, svazek 1 (M–O), Praha, Academia 2000, str. 121–124, ISBN 80-200-0708-3
  • Karel Dostál-Lutinov: M. Marten, Akkord, Archa 5/1917
  • Emanuel Masák: M. Marten, Nad městem, Archa 12/1924
  • František Němeček: Miloš Marten, AL 2/1922
  • Arne Novák: M. Marten, Akkord, Lumír 44/1916
  • Ilona Pšeidová: Kritika – žízeň po tajemství a obdivu, Rmen 3/1996-1997
  • Martin C. Putna: stať Miloš Marten, in: Česká katolická literatura v evropském kontextu, Torst, Praha, 1998, str. 692–698, ISBN 80-7215-059-6
  • František Xaver Šalda: Miloš Marten, KP 10, Praha 1957
  • František Xaver Šalda: Na okraj odkazu Martenova čili o světské zbožnosti, KP 10, Praha 1957
  • František Xaver Šalda – M. Marten, vzájemná korespondence, Praha 1941
  • Zdeněk Šmíd: Několik poznámek o Miloši Martenovi, Na okraj korespondence Šaldy s Martenem, Výhledy 3/1941
  • Milena Lenderová: Zdenka Braunerová, Mladá fronta, Praha 2000, IBSN 80-204-0868-1
  • heslo Šebesta Miloš (Marten Miloš), spisovatel český. In kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha : Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7203-007-8.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. M. C. Putna: Čí je Mácha? Souvislosti 4/1993.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]