Přeskočit na obsah

Albert Herberstein

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Albert Herberstein
Svatební portrét Alberta Herbersteina a jeho manželky Eleonory, rozené Salmové (Wiener Salonblatt, 1894)
Svatební portrét Alberta Herbersteina a jeho manželky Eleonory, rozené Salmové (Wiener Salonblatt, 1894)
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1902 – 1918
Starosta Střílek
Ve funkci:
1906 – 1912
C. k. komoří
Ve funkci:
1888 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
Členstvívelkostatkářská kurie
Narození12. listopadu 1864
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. března 1945 (ve věku 80 let)
zámek Herberstein, Rakousko Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Národnostrakouská
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
ChoťEleonora Salm-Reifferscheidt
RodičeJan Zikmund Herbersteina
Julie, rozená Festeticsová
DětiJan Albert Herberstein (1895-1918)
Johanna Julie Herbersteinová (1897-1981)
PříbuzníJan Maxmilián z Herbersteinu a Jan Herbert z Herbersteinu (sourozenci)
Profesepolitik a aristokrat
OceněníŘád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert hrabě Herberstein (celým jménem Jan Albert Mořic hrabě von Herberstein / Johann Albert Moritz Graf von Herberstein) (12. listopadu 1864, Vídeň – 20. března 1945, Herberstein, Rakousko) byl rakouský šlechtic, moravský politik ze starobylého rodu Herbersteinů. Jako státní úředník a dlouholetý poslanec moravského zemského sněmu se dlouhdobě uplatňoval ve veřejném životě na Moravě, kde byl také majitelem velkostatků (Střílky)

Mládí a veřejná činnost

[editovat | editovat zdroj]
Zámek Střílky, sídlo Alberta Herbersteina do roku 1912

Pocházel ze starší větve Herbersteinů, respektive její štýrské linie,[1][2] byl třetím a nejmladším synem Jana Zikmunda Herbersteina (1831-1907) a jeho manželky Julie, rozené hraběnky Festeticsové (1835-1898). Studoval na gymnáziu ve Štýrském Hradci a na Vídeňské univerzitě, poté absolvoval jednoroční službu v c. k. armádě, kde dosáhl hodnosti poručíka u 2. pluku dragounů, později byl jako důstojník v záloze povýšen na rytmistra. Delší dobu strávil ve státních službách u zemských úřadů na Moravě, u moravského místodržitelství zastával funkci okresního komisaře v Přerově.[3]

Od roku 1900 byl místopředsedou Zemské kulturní rady na Moravě, zasedal také v předsednictvu Moravské zemědělské rady[4] a v roce 1902 byl za velkostatkářskou kurii zvolen poslancem Moravského zemského sněmu. Jednání sněmu se aktivně zúčastnil, byl členem řady sněmovních výborů, zabýval se například oblastí dopravy a kultury. V letech 1903–1905 byl aktivním účastníkem jednání o moravské vyrovnání.[5] Mimo jiné byl také starostou ve Střílkách (1906–1912), kde vlastnil zámek, a zde se také zúčastnil činnosti obecních spolků.[6] Na moravském sněmu byl v roce 1912 zvolen místopředsedou velkostatkářské kurie a formálně zůstal poslancem do roku 1918, od začátku první světové války se ale sněm fakticky již nescházel. Angažoval se též ve vedení několika průmyslových podniků a finančních institucí v Brně. V roce 1888 byl jmenován c. k. komořím[7] a za zásluhy na půdě zemského sněmu obdržel v roce 1906 Řád železné koruny II. třídy.[8]

Vlastnil velkostatek Střílky se zámky ve Střílkách a Cetechovicích na Kroměřížsku,[9] tento majetek převzal do své správy ještě za otcova života v roce 1898. K velkostatku patřilo 2 636 hektarů půdy, čtyři hospodářské dvory a několik průmyslových provozů.[10] Ve Střílkách byl od roku 1906 starostou, kvůli špatnému hospodaření ale musel velkostatek v roce 1912 prodat.[11] Novým majitelem se stal tehdejší rakousko-uherský ministr zahraničí hrabě Leopold Berchtold.[12] V souvislosti s tím také rezignoval na funkci starosty ve Střílkách.[13] Část získaných financí investoval Albert do nákupu pozemků ve Střelicích u Brna, kde hned v roce 1912 zahájil stavbu zámku. Stavební práce se pozdržely za první světové války a nakonec i tento majetek v roce 1918 Albert Herberstein prodal. Po rozpadu monarchie sídlil krátce na zámku Budkov u švagra Karla Salma,[14] později se přestěhoval k příbuzným do Rakouska a zemřel na nejstarším rodovém sídle Herberstein ve Štýrsku.

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou byla hraběnka Eleonora Salm-Reifferscheidt (1873-1966), nejmladší dcera knížete Hugo Salma (1832–1890).[15] Manželství bylo uzavřeno 11. dubna 1894 ve Skotském kostele ve Vídni. Kromě nejbližší rodiny byl mezi svatebními hosty mimo jiné císařský nejvyšší štolba kníže Rudolf z Lichtenštejna.[16] Eleonora (zvaná též Lockie) byla později čestnou dámou Řádu hvězdového kříže.[17] Z manželství se narodily dvě, syn Jan Albert (1895-1918) a dcera Johanna Julie (1897–1981), provdaná hraběnka Ceschi e Santa Croce.[18]

Albertův nejstarší bratr Johann Maximilian (1862–1935) byl členem Panské sněmovny a dědicem rodového fideikomisu Herberstein ve Štýrsku.[19] Další bratr Johann Herbert (1863–1940) byl v c. k. armádě polním podmaršálem, dlouholetým nejvyšším hofmistrem arcivévody arcivévody Bedřicha a za první světové války velitelem armádního sboru jezdectva.[20]

Díky své manželce měl příbuzenské vazby na další přední představitele moravské šlechty, jeho švagry byli kníže Hugo Leopold Salm-Reifferscheidt (1863–1903) nebo hrabě Vladimír Mitrovský z Nemyšle (1864–1930), majitel hradu Pernštejn.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ottův slovník naučný, díl XI.; Praha, 1897 (reprint 1998); s. 145–146 ISBN 80-7185-156-6
  2. ↑ POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2003; Praha, 2002; s. 177 ISBN 80-85955-25-3
  3. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 648 dostupné online
  4. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 361, 735 dostupné online
  5. ↑ CIBULKA, Pavel: Národní strana a moravské vyrovnání 1905 in: Moravaské vyrovnání z roku 1905; Historický ústav Akademie věd České republiky Praha, Matice moravská Brno, 2006; s. 103–105 ISBN 80-86488-36-5
  6. ↑ SKŘÍTEK, Antonín, SKŘÍTKOVÁ, Marie: Městečko Střílky; Střílky, 2001; s. 63–65 ISBN 80-239-9610-X
  7. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1890; s. 256 dostupné online
  8. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1907; Vídeň, 1906; s. 78 dostupné online
  9. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1983; s. 75, 221
  10. ↑ Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien 1899; Brno, 1899; s. 178 dostupné online
  11. ↑ Zámek Střílky na webu Obce Střílky dostupné online
  12. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII.; Praha, 2008; s. 162–163 ISBN 978-80-7277-041-0
  13. ↑ SKŘÍTEK, Antonín, SKŘÍTKOVÁ, Marie: Městečko Střílky; Střílky, 2001; s. 86 ISBN 80-239-9610-X
  14. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 413 dostupné online
  15. ↑ Rodokmen Salm-Reifferscheidtů dostupné online
  16. ↑ Wiener Salonblatt, 15.4.1894; Vídeň, 1894; s. 4–5 dostupné online
  17. ↑ Gothaischer genealogischer Hofkalender 1897; Gotha, 1897; s. 209 dostupné online
  18. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1938; Gotha, 1938; s. 256 dostupné online
  19. ↑ Johann Maximilian Herberstein na webu Rakouského parlamentudostupné online
  20. ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 7 dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Albert_Herberstein&oldid=25447887“