Karel Ignác Fanfrdla
| Karel Ignác Fanfrdla | |
|---|---|
.jpg) | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 5. července 1918 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 1. ledna 1893 |
| Místo narození | Náměšť nad Oslavou |
| Datum úmrtí | 21. května 1973 (ve věku 80 let) |
| Místo úmrtí | Brno |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Povolání | duchovní a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Ignác Fanfrdla (1. ledna 1893 Náměšť nad Oslavou[1] – 21. května 1973 Brno), občanským jménem Ignác Eduard Fanfrdla, byl český (resp. moravský) římskokatolický duchovní a komunální politik.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 1. ledna 1893 v Náměšti nad Oslavou v rodině tamního koláře Antonína Fanfrdly a jeho manželky Anny, rozené Matouškové původem z Litavy (rodiče měli svatbu v roce 1891 v Olší[2]).[1] Po maturitě na druhém českém státním gymnáziu v Brně v roce 1913[3] vstoupil toho roku do augustiniánského noviciátu na Starém Brně a jako člen augustiniánského řádu přijal jméno Karel Boromejský.[4] Kněžské svěcení přijal 5. července 1918.[5] Po vysvěcení studoval práva na Univerzitě Karlově i Masarykově univerzitě (studium ale nedokončil), dva roky také studoval teologii v Innsbrucku (rovněž nedokončil). Jeho kněžským působištěm pak byly brněnské farnosti. Byl kaplanem ve starobrněnské farnosti a katechetou na českých a německých školách na Starém Brně. Po vysvěcení kostela svatého Augustina v brněnské Masarykově čtvrti roku 1935 působil jako jeho první duchovní správce a roku 1938 se stal jeho prvním farářem.
Účastnil se také veřejného života. Na VI. valném sjezdu Orla v roce 1934 zvolen jeho prvním ústředním jednatelem, tuto funkci vykonával až do svého zatčení gestapem v roce 1939. Roku 1935 byl rovněž zvolen do zastupitelstva města Brna za Československou stranu lidovou (ČSL)[6] a stal se prvním náměstkem starosty Rudolfa Spaziera;[7][8] v této funkci setrval do převzetí brněnské radnice německými nacisty v březnu 1939 po vzniku Protektorátu.
Dne 1. září 1939 byl v Brně zatčen gestapem v rámci akce Albrecht der Erste. Vězněn byl postupně na Špilberku, v Dachau, Buchenwaldu, a poté znovu v Dachau. Zde byl umístěn až do dubna 1945, kdy byl tento koncentrační tábor osvobozen. Po druhé světové válce se vrátil do farnosti u sv. Augustina a nadále byl činný v komunální politice za lidovce. V letech 1945–1948 byl náměstkem předsedy moravskoslezského zemského národního výboru v Brně, předsedou krajské rady ČSL v Brně, předsedou Cyrilometodějské záložny v Brně. Po únoru 1948 (konkrétně v červnu 1949) ho Okresní soud v Brně odsoudil na dva roky do vězení za údajnou zpronevěru. Propuštěn byl v lednu následujícího roku, neustále však byl sledován Státní bezpečností. V roce 1961 byl donucen opustit farnost u sv. Augustina a stal se administrátorem ve farnosti Kobylí. V době politického uvolnění v roce 1968 se mohl vrátit do Brna a vypomáhal ve starobrněnské farnosti až do konce svého života.[9]
Zemřel roku 1973 ve věku 80 let, pohřben byl na brněnském Ústředním hřbitově v augustiniánské hrobce.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matrika 10722, sn. 224 [online]. MZA [cit. 2023-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 16012, sn. 23 [online]. MZA [cit. 2023-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Třináctá výroční zpráva druhého českého státního gymnasia v Brně za školní rok 1913–1914. Brno: Druhé české státní gymnasium v Brně, 1914. Dostupné online. S. 61.
- ↑ Catalogus cleri dioeceseos Brunensis 1914. Brunæ: [Biskupství brněnské], 1914. Dostupné online. S. 278.
- ↑ Catalogus cleri dioeceseos Brunensis 1919. Brunæ: [Biskupství brněnské], 1919. Dostupné online. S. 278.
- ↑ jr. České Brno zvítězilo. Lidové noviny. 1935-05-27, roč. 43, čís. 267, s. 1. Dostupné online.
- ↑ o. Většina na brněnské radnici utvořena. Lidové noviny. 1935-10-16, roč. 43, čís. 518, s. 4. Dostupné online.
- ↑ jr. Městské zastupitelstvo brněnské. Lidové noviny. 1936-03-18, roč. 44, čís. 141, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Historie Augustiniánů v Brně [online]. opatstvibrno.cz. Dostupné online.
- ↑ P. Karel Ignác Fanfrdla [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-01-19 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MÁTLOVÁ, Simona. Soudní procesy s brněnskými augustiniány po roce 1948. Brno, 2015. 76 s. magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav. Vedoucí práce prof. PhDr. Jiří Hanuš, Ph.D.. Dostupné online.