Šimon Drgáč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šimon Drgáč
Narození 8. listopadu 1892
Mutěnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 28. června 1980 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vojenská kariéra
Hodnost armádní generál
Doba služby 1914-1951
Sloužil Rakousko-uherská armáda Rakousko-uherská armáda
Československé legie Československé legie
Československo Československá armáda
Války druhá světová válka
Vyznamenání

Československá revoluční medaile Řád čestné legie Kříž za chrabrost Řád Virtuti Militari Československá medaile Vítězství Československý válečný kříž 1939

Československý válečný kříž 1914-1918

Armádní generál Šimon Drgáč (8. listopadu 1892 Mutěnice[1]28. června 1980 Praha) byl československý generál, legionář, prvorepublikový přednosta druhého oddělení Hlavního štábu a po Únoru 1948 náčelník Hlavního štábu čs. branné moci.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Šimon Drgáč se narodil 8. listopadu 1892 v Mutěnicích. Vystudoval klasické gymnázium v Brně. Dále studoval na Gregoriánské univerzitě v Římě, kterou ale nedokončil.

1. světová válka[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 1. světové války narukoval do rakousko-uherské armády. V červenci 1915 byl zajat na italské frontě. Zde vstoupil do Československých legií.

První republika[editovat | editovat zdroj]

Po návratu do nově vzniklého Československa se v roce 1919 účastnil bojů proti maďarské intervenci na Slovensko. Na Slovensku zůstal do roku 1922 v Banské Bystrici u 10. divize. V letech 1922 až 1923 studoval va Válečné škole v Praze a poté se vrátil zpět ke štábu 10. divize. V letech 19251927 působil jako přednosta 2. oddělení Zemského vojenského velitelství (ZVV) (zpravodajství) v Košicích a zároveň navštěvoval kurz kriminologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Funkci přednosty 2. odd. ZVV vykonával v letech 1927 až 1929 i v Praze. Od února 1929 do roku 1931 působil na pozici vojenského atašé ve Francii, Belgii a Švýcarsku a poté do roku 1933 ve funkci velitele praporu u pěšího pluku v Prešově.

Od 9. března 1934 do konce února 1936 působil Drgáč na Hlavním štábu Ministerstva národní obrany jako přednosta druhého oddělení. V této funkci připravil zásadní reorganizaci této zpravodajské služby a jako hlavní cíl zpravodajské činnosti určil nacistické Německo. Posílil ofenzivní zpravodajství vytvořením pátrací sekce P-1, rozšiřoval Předsunuté agenturní ústředny (PAÚ) a podepsal dohodu o součinnosti proti Německu se sovětskou GRU. V roce 1937 potom působil jako velitel praporu pěšího pluku v Hranicích. V letech 1937 až 1939 vykonával funkci náčelníka štábu hlavního inspektora.

Okupace[editovat | editovat zdroj]

Od března 1939, po okupaci Československa nacistickým Německem zastával funkci generálního tajemníka Národního souručenství. Zároveň se zapojil do odboje; společně se Z. Schmoranzem vytvořil z bývalých důstojníků 2. odd. HŠ zpravodajskou skupinu. Po jejím odhalení v srpnu 1939 byl zatčen gestapem a celou dobu 2. světové války vězněn v koncentračních táborech.

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Po osvobození Československa nastoupil Drgáč v červnu 1945 do funkce velitele Vojenské akademie v Hranicích a zároveň vstoupil do KSČ. V roce 1948 byl povýšen do hodnosti sborového generála[2] a nastoupil do Hlavního štábu MNO, kde působil do roku 1950; nejprve jako I. podnáčelník, poté jako zástupce náčelníka Hlavního štábu čs. branné moci a od 1. srpna 1948 ve funkci náčelníka tohoto štábu a člena Vojenského komitétu ÚV KSČ. V roce 1949 byl povýšen do hodnosti armádního generála.

V roce 1951 byl z armády propuštěn a rok na to zatčen a odsouzen v politickém procesu k odnětí svobody na 24 let. Do roku 1958 byl nezákonně vězněn. Rehabilitován byl v roce 1963.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šimon Drgáč na polské Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Mutěnice
  2. Vaše dotazy (dotaz č. 31) [online]. Vojenství.cz [cit. 2009-11-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PACNER, Karel. Československo ve zvláštních službách (1939–1945) díl II.. Praha: Themis, 2002. ISBN 80-7312-008-9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]