Vilda Jakš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vilda Jakš
Vilda Jakš (foto Letem světem 1935)
Narození 25. dubna 1910
Bratčice
Úmrtí 21. srpna 1943 (ve věku 33 let)
Biskajský záliv
Ocenění Československý válečný kříž 1939
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém (Vilda) Jakš (25. dubna 1910, Bratčice u Brna21. srpna 1943, Biskajský záliv)[1] byl český boxer, několikanásobný mistr Československa a vicemistr světa z roku 1935.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se v Brně čalouníkem. S boxem začínal v rodných Bratčicích, kde byl členem místního Sokola. V polovině 20. let 20. století odešel ke strýci do Prahy, kde boxoval v klubu Český lev Praha.

V říjnu 1931 se zapojil v Brně do zápasu Čech proti Moravě. V té době již zkušený reprezentant přispěl v Paláci zemského výstaviště k nerozhodnému výsledku (8:8) dvěma body. V roce 1932 přestoupil k profesionálům. V letech 1933-1936 byl mistrem Československa ve střední váze. Před pařížským zápasem o titul mistra světa vyhrál v profesionálním ringu 28 utkání v řadě. O titul boxoval jako první Čechoslovák v pařížském Paláci sportu 4. května 1935 s Francouzem Marcelem Thilem, úřadujícím mistrem světa ve střední váze. Zápas s o hlavu nižším Thilem vzdal Jakš až v předposledním (čtrnáctém) kole ručníkem hozeným do ringu (poté, co na body jasně vedl Thil a Jakš šel třikrát k zemi).[2] Zápas sledovalo 20 000 diváků.

Naplánovanou odvetu oběma boxerům zhatila druhá světová válka. Na počátku roku 1940 získal fingované potvrzení o neexistujícím boxerském zápasu a s jeho pomocí se přes Itálii dostal do Francie, kde byl 28. března v Marseille odveden[1] a 30. března 1940 se hlásil u letecké skupiny v Agde.[3] Po válečné porážce Francie se dostal do Velké Británie a k 311. československé bombardovací peruti RAF. V Británii získal československý válečný kříž a medaili za chrabrost.

21. srpna 1943 jeho letoun Liberator při operačním letu sestřelila skupina německých dálkových stíhačů nad Biskajským zálivem.[1] Zahynulo všech osm mužů na palubě včetně Jakše, který zastával funkci palubního střelce. V roce 1991 byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.

Pěsti ve tmě[editovat | editovat zdroj]

V roce 1986 natočil režisér Jaroslav Soukup film Pěsti ve tmě, s Markem Vašutem v hlavní roli, který s několika změnami kopíruje život Vildy Jakše (ve filmu se jmenuje Vilda Jakub, soupeř je z Německa a jmenuje se Kurt Schaller, první zápas je v Berlíně,…).

Posmrtná pocta[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Vildy Jakše je umístěna na jeho rodném domě v Bratčicích. Spolu s ním je vzpomenuta památka jeho bratra Jožky, který zahynul v Mauthausenu a otce Josefa, který padl v 1. světové válce.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Databáze VHA, Záznam vojáka: Jakš Vilém
  2. První Jakšův pokus odražen. Národní listy. 5. 5. 1935, s. 5. Dostupné online. 
  3. Pohnuté osudy: Skutečné Pěsti ve tmě. Lidovky.cz. 24. 11. 2015. Dostupné online. 
  4. Klub vojenské historie: Jakš Vilém

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRAJČIROVIČ, J. - KRATOCHVÍL, L.: Vilda a Jožka Jakš ("... když tento dopis dostanete, tak už mě doma nečekejte."). Bratčice: DaL, 2016. 209 s. ISBN 978-80-270-0243-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]