Přeskočit na obsah

Emil Dvořák (spisovatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emil Dvořák
1936
1936
Narození17. října 1896
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Vlkoš (okres Hodonín)
Úmrtí2. srpna 1970 (ve věku 73 let) nebo 28. září 1970 (ve věku 73 let)
Praha
Povoláníspisovatel, drážní úředník
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Dvořák (17. října 1896 Vlkoš[1]28. září 1970 Praha) byl moravský drážní úředník, prozaik, básník a též autor odborných textů o železnici.

Narodil se v rodině expedienta při železnici Františka Dvořáka (1850) a jeho manželky Marie, rozené Kunstové (1855).[1] V letech 1907–1915 vystudoval gymnázium v Kyjově, a poté byl odveden do vojska a účastnil se 1. světové války. Po návratu studoval práva, nejprve v Praze a v letech 1919–1920 v Brně, ale studium nedokončil. Mezi lety 1923–1924 vystudoval odbornou železniční školu v Olomouci a dále pracoval jako železniční úředník.[2]

Pracoval v Opavě, Olomouci a v letech 1938–1958 na Ministerstvu železnic (po roce 1945 Ministerstvo dopravy). Do důchodu odešel v roce 1958.[3]

Byl členem Moravského kola spisovatelů a Slezské literární skupiny Iskra (nakladatelství Iskra působilo v různých slezských městech v letech 1929–1947).[3]

Biografický slovník českých zemí považuje za nejlepší Dvořákovo dílo román Zvlněný kraj. Autor v něm popisuje vztahy na Hlučínsku ve 30. letech 20. století a ukazuje, jak snadno obyvatelé podléhali nacistické propagandě. Kromě poezie a prózy publikoval i odborné texty z oblasti železnic.[2]

Příspěvky v tisku

[editovat | editovat zdroj]

Emil Dvořák přispíval do Moderní revue, Moravskoslezského deníku, Práva lidu a dalších periodik.[3]

Knižní vydání

[editovat | editovat zdroj]
  • Aleje života (básnický debut; Brno, Otakar Sobek, 1921)
  • Ještě dva poly ... – 1923[4]
  • Pohádka (Vyškov, nákladem vlastním, 1925)
  • Zpívala noc (Opava, nákladem vlastním, 1925)
  • Mrskut a píšťalky (kniha próz; Hranice, J. Hladký, 1929)
  • Lepty srdcem (básně; Hrabyně, Iskra, 1931)
  • Hlučínsko v obrazech (linoleoryty Josef Kudělka, text Emil Dvořák et al.; vydal J. Kudělka, 1932)
  • Mladá literatura opavského Slezska – 1933[5]
  • Slezští Krakonošové – 1934[5]
  • Zoe a Jiří (román; Svinov, Vaško, 1933)
  • První vystoupení – 1934[5]
  • Kaleidoskop (ilustrace Valentin Držkovic; Opava, Pásmo, 1934)
  • Oheň (válečné črty; Petřvald, Vicher, 1935)
  • Mé mamince (Vzpomínka na Den matek; Opava, Zemská odborná škola pro ženská povolání, 1936)
  • Zvlněný kraj (román; Praha, Novina, 1936 a 1938)
  • Lán kosodřeviny (román ze slezských hor, ilustraci a obálku navrhl Antonín Strnadel; Moravská Ostrava Edice moravských autorů Návrat, Josef Lukasík distributor, 1940 a 1941)
  • Po mostě z duhy a hvězd (obálka, kresba Josef Václav Sládek; Opava, Iskra, Ad. Tománek, 1947)
  • Pohádky (obálka a ilustrace Květa Hniličková, Praha, Alois Hynek, 1948)

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Dvořákův námět na filmovou povídku z železničního prostředí z roku 1947 byl oceněn (umístil se před Adolfem Branaldem), ale nebyl realizován.[6]

  1. a b Matrika narozených, Vlkoš, snímek 190, Záznam o narození a křtu [online]. Farní úřad Vlkoš, 1879–1901 [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. 
  2. a b KYSELÁ, Miroslav; NOVOTNÁ, Miroslava. Biografický slovník: Dvořák Emil [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  3. a b c BLAŽÍČEK, Přemysl. Emil Dvořák. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1/I. A–G. S. 635.
  4. FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 27
  5. a b c KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 134–135
  6. O nejlepší filmovou povídku o železničářích. Svobodné noviny. 30. 7. 1947, s. 3.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]