Emil Dvořák (spisovatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Emil Dvořák
1936
1936
Narození17. října 1896
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Vlkoš (okres Hodonín)
Úmrtí28. září 1970 (ve věku 73 let)
Praha
Povoláníspisovatel, drážní úředník
Národnostmoravská
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Dvořák (17. října 1896 Vlkoš[1]28. září 1970 Praha) byl moravský drážní úředník, prozaik, básník a též autor odborných textů o železnici.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině expedienta při železnici Františka Dvořáka (1850) a jeho manželky Marie, rozené Kunstové (1855).[1] V letech 1907–1915 vystudoval gymnázium v Kyjově, a poté byl odveden do vojska a účastnil se 1. světové války. Po návratu studoval práva, nejprve v Praze a v letech 1919–1920 v Brně, ale studium nedokončil. Mezi lety 1923–1924 vystudoval odbornou železniční školu v Olomouci a dále pracoval jako železniční úředník.[2]

Pracoval v Opavě, Olomouci a v letech 1938–1958 na Ministerstvu železnic (po roce 1945 Ministerstvo dopravy). Do důchodu odešel v roce 1958.[3]

Byl členem Moravského kola spisovatelů a Slezské literární skupiny Iskra (nakladatelství Iskra působilo v různých slezských městech v letech 1929–1947).[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Biografický slovník českých zemí považuje za nejlepší Dvořákovo dílo román Zvlněný kraj. Autor v něm popisuje vztahy na Hlučínsku ve 30. letech 20. století a ukazuje, jak snadno obyvatelé podléhali nacistické propagandě. Kromě poezie a prózy publikoval i odborné texty z oblasti železnic.[2]

Příspěvky v tisku[editovat | editovat zdroj]

Emil Dvořák přispíval do Moderní revue, Moravskoslezského deníku, Práva lidu a dalších periodik.[3]

Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Aleje života (básnický debut; Brno, Otakar Sobek, 1921)
  • Ještě dva poly ... – 1923[4]
  • Pohádka (Vyškov, nákladem vlastním, 1925)
  • Zpívala noc (Opava, nákladem vlastním, 1925)
  • Mrskut a píšťalky (kniha próz; Hranice, J. Hladký, 1929)
  • Lepty srdcem (básně; Hrabyně, Iskra, 1931)
  • Hlučínsko v obrazech (linoleoryty Josef Kudělka, text Emil Dvořák et al.; vydal J. Kudělka, 1932)
  • Mladá literatura opavského Slezska – 1933[5]
  • Slezští Krakonošové – 1934[5]
  • Zoe a Jiří (román; Svinov, Vaško, 1933)
  • První vystoupení – 1934[5]
  • Kaleidoskop (ilustrace Valentin Držkovic; Opava, Pásmo, 1934)
  • Oheň (válečné črty; Petřvald, Vicher, 1935)
  • Mé mamince (Vzpomínka na Den matek; Opava, Zemská odborná škola pro ženská povolání, 1936)
  • Zvlněný kraj (román; Praha, Novina, 1936 a 1938)
  • Lán kosodřeviny (román ze slezských hor, ilustraci a obálku navrhl Antonín Strnadel; Moravská Ostrava Edice moravských autorů Návrat, Josef Lukasík distributor, 1940 a 1941)
  • Po mostě z duhy a hvězd (obálka, kresba Josef Václav Sládek; Opava, Iskra, Ad. Tománek, 1947)
  • Pohádky (obálka a ilustrace Květa Hniličková, Praha, Alois Hynek, 1948)

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Dvořákův námět na filmovou povídku z železničního prostředí z roku 1947 byl oceněn (umístil se před Adolfem Branaldem), ale nebyl realizován.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, Vlkoš, snímek 190, Záznam o narození a křtu [online]. Farní úřad Vlkoš, 1879–1901 [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. 
  2. a b KYSELÁ, Miroslav; NOVOTNÁ, Miroslava. Biografický slovník: Dvořák Emil [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  3. a b c BLAŽÍČEK, Přemysl. Emil Dvořák. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1/I. A–G. S. 635.
  4. FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 27
  5. a b c KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 134–135
  6. O nejlepší filmovou povídku o železničářích. Svobodné noviny. 30. 7. 1947, s. 3.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]