Příbramská pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Příbramská pahorkatina
Nejvyšší vrch Příbramské pahorkatiny, Vojna (667 m)
Nejvyšší vrch Příbramské pahorkatiny, Vojna (667 m)

Nejvyšší bod 667 m n. m. (Vojna)

Nadřazená jednotka Brdská vrchovina
Sousední
jednotky
Brdy, Hřebeny, Dobříšská pahorkatina, Březnická pahorkatina,
Podřazené
jednotky
Třebská pahorkatina, Pičínská pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny břidlice, slepence, křemence
Povodí Litavka, Skalice, Kocába, Berounka, Vltava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky VA-5C
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Šachta č.6
Sv.Hora a Plešivec

Příbramská pahorkatina je geomorfologický podcelek a nejmenší i nejnižší částí Brdské vrchoviny.

Vymezení a členění[editovat | editovat zdroj]

Na severu, mezi Velkým Ždírcem a Dobříší přímo sousedí s Hřebeny, na severovýchodě a východě s Dobříšskou pahorkatinou, na jihu sousedí s Březnickou pahorkatinou a na západě a severu s Brdy. Dělí se na dva geomorfologické okrsky - Třebskou pahorkatinu a Pičínskou pahorkatinu.

Na rozdíl od samotných Brd a Hřebenů je Příbramská pahorkatina podstatně méně zalesněna. Je to dáno jejím mnohem hustším osídlením i vhodnějšími podmínkami pro zemědělské využití v její severovýchodní části. Výrazně se zde také projevila intenzivní těžba (zejména uranových rud) východně a jižně od Příbrami, která mnohá místa změnila v průmyslovou krajinu. Rozsáhlejší lesy tu nalezneme jen severně od Příbrami (po obec Hluboš) a na JZ, v okolí obce Vysoká u Příbrami.

Podobně jako ostatní části Brdské vrchoviny, je i tato její část tvořena horninami kambrického a ordovického stáří, převážně slepenci a břidlicemi.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Maximální výšky zaostávají za nejvyššími polohami Brdské vrchoviny. Nejvyšším vrchem je Vojna (667 m), cca 1 km jižně od Příbrami-Žežic. Významnějšími vrchy jsou například Na skále (633 m) a Leč (628 m) nedaleko obce Vysoká u Příbrami, Beránky (614 m) nad městskou částí Červená, Levín (612 m) 2,5 km severně od Milína, Vraneč (608 m) na jih od Milína, Holanec (605 m) nad obcí Háje, Padák (587 m), známá Svatá Hora (586 m) a Pichce (572 m) - všechny na území Příbrami, Velký Chlum (481 m) u Kotenčic nebo Malý Chlum (591 m) u obce Hluboš. (V oblasti bývalé těžby uranu, východně a JV od Příbrami nelze přehlédnout četné odvaly důlních děl, které někdy svojí výškou přesahují i úroveň přirozených vrchů a představují tak svérázné dominanty krajiny.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Nenalezneme tu ani významné vodní toky. Zhruba středem území protéká řeka Litavka, do níž se severně od Příbrami vlévá Příbramský potok, pramenící pod vrchem Levín. K jihu skloněná úbočí odvodňuje řeka Skalice, která pramení v Jižních Brdech (a až po Březnici je také nazývána Vlčava). Mezi obcí Dubno a příbramskou městskou částí Nová Hospoda cca v 565 m je prameniště řeky Kocáby.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V obci Vysoká u Příbrami dlouho působil hudební skladatel Antonín Dvořák, který zde nalezl inspiraci pro řadu svých děl, včetně opery Rusalka.
  • V příbramském lesoparku Padák je v provozu jedna ze tří sjezdovek ve Středočeském kraji, od roku 2006 vybavena zařízením na výrobu technického sněhu.
  • Nedaleko obce Milín, na Slivici, padly 11.5.1945 poslední výstřely II. světové války v Evropě.
  • Západně od vrchu Vojna byl v 50. letech 20. století vybudován koncentrační tábor, kde byli političtí vězni komunistického režimu využíváni k otrocké práci v uranových dolech. V současné době slouží tábor jako památník a součást Muzea III. odboje v Příbrami.