Nad Marastkem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nad Marastkem
Skalnatý vrchol hory Nad Marastkem
Skalnatý vrchol hory Nad Marastkem

Vrchol805[1] m n. m.
Prominence100 m ↓ sedlo Hřebence[2]
Izolace4,5 km → Třemšín
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Brdské osmistovky #10
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříBrdská vrchovina / Brdy / Třemšínská vrchovina / Chynínská vrchovina
Souřadnice
Nad Marastkem
Nad Marastkem
PovodíBradavaÚslavaBerounkaVltava; LomniceOtavaVltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nad Marastkem je hora v Brdské vrchovině, v části Jižní Brdy, asi 10 km západně od Rožmitálu pod Třemšínem. S výškou 805 m jde o nejnižší brdskou osmistovku, ale také o nejvyšší horu Brd ležící v Plzeňském kraji.[pozn. 1] Hora představuje jižní cíp hlavního brdského hřebene, který pokračuje na severovýchod přes vrch Na skálách (746 m) a dále do Středních Brd. Skalnatý vrchol nabízí výhled na jihozápad z odkrytého kamenného moře, na kterém lze narazit na v Brdech ojedinělý (i když druhotný) výskyt kosodřeviny.[4]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vztahuje k jménu lesa Marastek ležícího západně od vrcholu a pochází od slova marast, tedy mokřina, bahniště.[1][5] Dřívější název Nad Maráskem pochází z vojenských topografických map z 19. a 20. století [6][7] a pravděpodobně vznikl zkomolením názvu Nad Marastkem. Vrchol také nesl název U pyramidy, podle charakteristického tvaru skály na vrcholu.[6][8]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Hora se nachází mimo Vojenský újezd Brdy a je tak přístupná bez omezení. Nejvhodnějším východiskem je obec Míšov, odkud vede zelená turistická značka, která po 4 km a 200 metrech převýšení končí na rozcestí těsně pod vrcholem. Přes toto rozcestí vede i žlutá značka z Borovna (5 km), která dále pokračuje až na Třemšín.

Přírodní památka Míšovské buky

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Na svazích hory se nachází tři maloplošná chráněná území:

  • PP Míšovské buky – na severovýchodním svahu, necelý kilometr od vrcholu. Důvodem ochrany je zbytek kyselé bikové bučiny a jedlobučiny, rozkládající se na ploše 5 hektarů. Roste zde největší brdská jedle, jejíž obvod se blíží čtyřem metrům.
  • PR Getsemanka I. a II. – na východním svahu, 2 km od vrcholu. Důvodem ochrany jsou fragmenty přirozených porostů horských bučin, olšin a suťových lesů včetně reprezentativních druhů lišejníků, rostlin a živočichů. Ze savců se v rezervaci běžně vyskytuje jelen evropský a lokalita je i součástí teritoria rysa ostrovida.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Nejvyšší místo Brd v Plzeňském kraji se ale nachází u západního vrcholu Koruny.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Základní mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  2. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  3. Základní mapa ČR 1:10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  4. O Marásku a chráněných územích jižních Brd na Brdy.org
  5. Marast. Naše řeč. 1925, roč. 9, čís. 8, s. s. 246. Dostupné online. 
  6. a b Topografická sekce 1 : 25 000 třetího vojenského mapování [online]. 1872-1953 [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. 
  7. Vojenská topografická mapa 1 : 10 000 [online]. Ústřední správa geodesie a kartografie, 1959 [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  8. Vojenská topografická mapa 1 : 25 000 [online]. Generální štáb Československé armády, 1954 [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]