V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Antonín Brož (herec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Antonín Brož
Narození 9. září 1895
Kunovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. prosince 1983 (ve věku 88 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
sestra Marie Brožová

Antonín Brož (9. září 1895 Kunovice[1]29. prosince 1983 Ostrava) byl český herec, režisér a divadelní ředitel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do početné herecké rodiny Karla a Kateřiny Brožových, jeho nejmladší sestra Marie Brožová byla dlouholetou členkou Divadla na Vinohradech.[2] Od raného mládí poznával život divadelních kočovných společností a byl obsazován do dětských rolí.[3] Absolvoval varhanické oddělení brněnské Státní konzervatoře (19121915),[4] v období první světové války nejprve sloužil u vojenské hudby,[5] v posledním válečném roce pracoval jako dělník oslavanského cukrovaru.[6]

Své první profesionální angažmá nastoupil v činoherním souboru Národního divadla v Brně (19181922),[7] následně řadu let působil v Ostravě (činoherní a operetní herec, režisér 1922–1941, 19451946, 19541963, pohostinsky zde vystupoval do roku 1967), Praze (herec Uranie 1941–1944, Divadlo 5. května 1945), Českém Těšíně (herec, režisér, ředitel, zakladatel operetního souboru 1946) a v Opavě (herec, režisér 19471953).[8]

Na divadelních scénách se zpočátku uplatnil jako milovník, postupem času se však jeho doménou staly charakterní postavy domácího i světového repertoáru. Zejména v období svého ostravského působení kromě vlastního oboru byl příležitostným jevištním výtvarníkem, komponoval scénickou hudbu, ztvárnil kolem sedmdesáti operetních a několik epizodních operních rolí.[3] Herecky spolupracoval jen příležitostně s rozhlasem,[9] podílel se na vzniku čtyř filmů,[10] v roce 1959 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.[11] Přispíval také do oblastních periodik, část jeho pamětí a herecký profil jsou zachyceny v knize memoárů jeho sestry Růženy Byla jsem kočovnou herečkou i královnou (krásy) (2010), kterou uspořádala její vnučka Kateřina Bečková.[9]

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Národní divadlo moravsko-slezské Ostrava[editovat | editovat zdroj]

  • 1922 J. Vrchlický: Rabínská moudrost, malíř Spranger, režie Alexandr Kantor
  • 1923 J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, Kuba, režie Václav Jiřikovský
  • 1924 G. B. Shaw: Svatá Jana, La Hire, režie Karel Prox (ve stejné roli v nastudování Radima Kovala z roku 1965 j. h.)
  • 1925 Matěj A. Šimáček: Jiný vzduch, Prokop, režie Drahoš Želenský
  • 1926 G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové, Frank Gardner, režie Antonín Rýdl (ve stejné roli v dalším nastudování Miloše Nového z roku 1928)
  • 1927 Molière: Lakomec, Kleant, režie Alexandr Kantor
  • 1928 W. Shakespeare: Sen noci svatojánské, Demetrius, režie Miloš Nový
  • 1929 G. B. Shaw: Pekelník, pastor Anderson, režie František Paul
  • 1930 J. Hašek, Antonín Fencl (dramatizace): Dobrý voják Švejk, nadporučík Lukáš, režie Jiří Myron
  • 1931 J. Strauss: Netopýr, notář Falke, režie Jaroslav Skála
  • 1932 J. W. Goethe: Faust, Wagner, režie Jan Škoda
  • 1933 F. Werfel: Království boží v Čechách, Prokop Veliký, režie Jan Škoda
  • 1934 R. Medek: Jiří Poděbradský, titulní role, režie Jan Škoda
  • 1934 Arnošt Dvořák: Husité, Prokop Veliký, režie Jan Škoda
  • 1935 W. Shakespeare: Julius Caesar, Decius, režie Jan Škoda (v nastudování Radima Kovala z roku 1964 obsazen do role Popilia Leny j. h.)
  • 1935 E. O'Neil: Smutek sluší Elektře, Adam Brant, režie Jan Škoda
  • 1936 A. N. Ostrovskij: Jegor Bulyčov a ti druzí, pop Pavlin, režie Jan Škoda
  • 1937 K. Čapek: Bílá nemoc, Maršál, režie Antonín Kurš
  • 1937 Lope de Vega: Vzbouření na vsi, Estéban, režie Antonín Kurš
  • 1937 W. Shakespeare: Král Lear, Gloster, režie Jan Škoda
  • 1938 K. Čapek: Matka, Otec, režie Antonín Kurš
  • 1939 J. Vrchlický, Z. Fibich: Námluvy Pelopovy, Oinomaos, režie Karel Konstantin
  • 1940 F. Kožík: Shakespeare, Marlowe, režie Karel Konstantin

České divadlo moravskoostravské Ostrava[editovat | editovat zdroj]

  • 1941 Z. Winter, Z. Štěpánek: Nezbedný bakalář, titulní role, režie Jiří Myron
  • 1941 Aldo de Benedetti: Třicet vteřin lásky, generál Siriani, režie Jiří Myron

Zemské divadlo v Ostravě[editovat | editovat zdroj]

  • 1945 A. Jirásek: Gero, Rothulf, režie Miloš Wasserbauer
  • 1946 R. Walter: Pana Dačického trest a kšaft, titulní role, režie Karel Šálek
  • 1946 F. Sokol-Tůma : Staříček Holuša, Stypa, režie Jiří Myron

Státní divadlo v Ostravě[editovat | editovat zdroj]

  • 1954 L. Stroupežnický: Naši furianti, Filip Dubský, režie Jiří Dalík
  • 1955 Milan Jariš: Boleslav I., Dobeš, režie Jiří Dalík
  • 1956 Sofoklés: Oidipus vladař, Korinťan, režie Miloš Hynšt
  • 1957 W. Shakespeare: Sen noci svatojánské, Poříz, Karel Dostal j. h.
  • 1958 J. K. Tyl: Jan Hus, Petr Angeli, Stanislav Vyskočil
  • 1959 O. Wilde: Ideální manžel, lord Caversham, režie Miloš Horanský
  • 1960 J. Drda: Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, Belzebub, režie Aleš Podhorský j. h.
  • 1961 B. Brecht: Žebrácká opera, Eda, režie Miloš Horanský
  • 1962 W. Shakespeare: Richard III., Robert Brakenbury, režie Radim Koval
  • 1963 K. Čapek, P. Kohout (dramatizace): Válka s mloky, Ebbigham, Volavka, Van Dott, režie Miloš Horanský
  • 1964 P. Karvaš: Velká paruka, De Born (j. h.), režie Josef Palka
  • 1966 K. Čapek: R. U. R., 3. robot (j. h.), režie Miloš Švarc j. h.

Lidové divadlo Uranie Praha[editovat | editovat zdroj]

  • 1941 J. Neruda, F. Götz (dramatizace): Malostranská humoreska, Bohouš Provazník, režie Antonín Klimeš
  • 1942 J. Hilbert: Jejich štěstí, Karel Lanský, režie Antonín Klimeš
  • 1943 Karel Krpata: Zámecká fortuna, Vojtěch z Pernštejna, režie Antonín Klimeš
  • 1944 M. Jahnová, H. H. Ortner: Milenka, císař František I., režie Antonín Klimeš

Divadlo 5. května Praha[editovat | editovat zdroj]

  • 1945 Alexandr S. Serafimovič: Železný potok, Bělousov, režie Antonín Kurš

Slezské národní/oblastní divadlo Opava[editovat | editovat zdroj]

  • 1947 K. Čapek: R. U. R., Alquist, režie Oskar Linhart
  • 1947 J. Steinbeck: O myších a lidech, Crooks, režie Oskar Linhart
  • 1949 Leonid Rachmanov: Neklidné stáří, Zabělin, režie Josef Pospíšil
  • 1950 M. Stehlík: Mordová rokle, Vojtěch, režie Josef Pospíšil
  • 1951 J. K. Tyl: Jan Hus, Štěpán Páleč, režie Vítězslav Bartoš
  • 1952 A. Zápotocký, Jaroslav Nezval (dramatizace): Bouřlivý rok, Zápotocký, režie Josef Pospíšil
  • 1953 J. K. Tyl: Paličova dcera, Kolínský, režie Radúz Chmelík
  • 1954 Jurij Burjakovskij: Praha zůstane má, Pešek, režie Radúz Chmelík

Divadelní režie, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1939 K. J. Erben, Růžena Brožová-Opravilová: Rozum a štěstí, Národní divadlo moravsko-slezské Ostrava
  • 1939 P. Cornelius: Lazebník bagdadský, Národní divadlo moravsko-slezské Ostrava
  • 1940 R. Brožová-Opravilová: Tři přadleny, Národní divadlo moravsko-slezské Ostrava
  • 1946 J. Neruda, František Götz (dramatizace): Malostranská humoreska, Divadlo těšínského Slezska Český Těšín
  • 1946 J. Mahen: Ulička odvahy, Divadlo těšínského Slezska Český Těšín
  • 1948 Molière: Jíra Danda, Slezské národní divadlo Opava
  • 1949 J. Zeyer: Radúz a Mahulena, Slezské národní divadlo Opava

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1942 Zlaté dno (J. Nový)
  • 1942 Muži nestárnou (továrník Krutina)
  • 1944 Paklíč (ředitel hotelu)
  • 1952 Únos (děkan)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Miloš Zbavitel: Osm hereckých portrétů. Ostrava : Profil, 1985, s. 193 [dále Zbavitel].
  3. a b Pavla Vošahlíková a kol. Biografický slovník českých zemí 7. Praha : Libri, 2007, s. 204.
  4. Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1. Ostrava : Ústav pro regionální studia FF OU, 2013, s. 138.
  5. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 3. Ostrava : Ostravská univerzita ; Opava : Optys, 1995, s. 23.
  6. Zbavitel, s. 195.
  7. Zbavitel, s. 196.
  8. Vošahlíková a kol., s. 204–205.
  9. a b Antonín Brož [online]. Česko-Slovenská filmová databáze. Dostupné online. 
  10. Miloš Fikejz: Český film : herci a herečky. I. Praha : Libri, 2009, s. 115.
  11. Zbavitel, s. 220.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Antonín Brož. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 3. sešit. Ostrava : Ostravská univerzita ; Opava : Optys, 1995. 135 s. ISBN 80-85819-30-9. S. 23.
  • Antonín Brož. In FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 114–115.
  • Antonín Brož. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 138–139.
  • Antonín Brož. In VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra–Brum. Praha: Libri, 2007. 110–224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 204–205. 
  • Antonín Brož. In ZBAVITEL, Miloš. Osm hereckých portrétů : Herci staré gardy ostravské činohry. Ostrava : Profil, 1985. 251 s. S. 193–220.
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 338, 339, 495, 505.
  • Kolektiv autorů. Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999. Ostrava : Národní divadlo moravskoslezské, 1999. 175 s. ISBN 80-238-5261-2. S. 37.
  • Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 75.
  • OPRAVILOVÁ-BROŽOVÁ, Růžena: Byla jsem kočovnou herečkou i královnou (krásy) : kronika hereckého rodu Brožů 1884–1918 / Růžena O. Brožová ; paměti autorky doplněny výborem ze vzpomínek Antonína Brože; upravila, uspořádala, přílohami a poznámkami opatřila Kateřina Bečková. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Schola ludus-Pragensia, 2010. 257 s. ISBN 978-80-7432-032-3.
  • SÝKOROVÁ-ČÁPOVÁ, Eva; WEIMANN, Mojmír. 60 let Státního divadla v Ostravě. Ostrava : Státní divadlo v Ostravě, 1980. 407 s. S. 96, 101, 102, 103, 104, 105, 108, 113, 114, 115, 116.
  • Těšínské divadlo v Českém Těšíně. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 430–431.
  • ZBAVITEL, Miloš: Jiří Myron. Ostrava : Profil, 1980. 235 s. S. 48, 94, 106, 109, 126, 134, 144.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]