Eduard Foltýn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eduard Foltýn
Narození 11. listopadu 1925
Brušperk
Úmrtí 21. dubna 1992 (ve věku 66 let)
Frýdek-Místek
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eduard Foltýn (11. listopadu 1925 Brušperk21. dubna 1992 Frýdek-Místek) byl druhým primátorem města Ostravy.

Narodil se v dělnické rodině (jeho otec pracoval ve Vítkovických železárnách). Chodil na brušperskou obecnou a měšťanskou školu, poté se vyučil zedníkem. Jako dělník posléze vystřídal několik zaměstnavatelů.

Do KSČ vstoupil relativně pozdě, až v roce 1947. Přesto v kariérním žebříčku strany postupoval relativně rychle. V letech 19541957 vystudoval Vysokou politickou školu ÚV KSČ v Praze a v ústředním výboru strany působil i nadále. Od roku 1959 pracoval jako náměstek ministra stavebnictví.

Do Ostravy se vrátil v roce 1964 jako ředitel Pozemního stavitelství Ostrava. Roku 1965 byl jmenován členem Státní komise cenového úřadu a ministerstva stavebnictví. V roce 1967 získal na katedře národního hospodářství Vysoké školy politické v Praze titul RSDr. Během let 19681969 tvrdě hájil konzervativní názory ve straně.

V roce 1971 byl zvolen do Městského národního výboru v Ostravě a 17. prosince téhož roku se stal primátorem Ostravy. V této funkci vydržel tři funkční období po sobě. Jako odborník na stavebnictví se intenzivně zajímal o problematiku výstavby a rekonstrukce centra Ostravy. Podílel se na zpracování územního plánu města. V rámci stavebních úprav však došlo k necitlivým asanacím historických budov, jako starého krematoria, domů na Velké ulici či Masarykově náměstí apod. Naproti tomu byla zahájena výstavba celé řady zdravotnických zařízení a došlo k rozsáhlé obnově komunikační sítě města.

V roce 1986 odešel Eduard Foltýn do důchodu, který strávil v rodném Brušperku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • PRZYBYLOVÁ, Blažena; ŠERKA, Josef. Muži s mocí: Portréty představitelů města Ostravy 1918–1989. 1. vyd. Šenov u Ostravy : Tilia, 1999. ISBN 80-86101-24-X. S. 50–51.