Hradní vrch Hukvaldy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Hradní vrch Hukvaldy
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Torzo stromu v oboře
Torzo stromu v oboře
Základní informace
Vyhlášení23. září 1999
Zrušení27. července 2013
Nadm. výška303–481 m n. m.
Rozloha77 ha[1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresFrýdek-Místek
UmístěníHukvaldy (Sklenov)
Další informace
Kód2080
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku
Hradní vrch
Vrchol479 m n. m.
Prominence120 m ↓ sedlo s Kazničovem
Izolace0,9 km → Kazničov
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Hory Podbeskydské pahorkatiny
Poloha
StátČesko
PohoříPodbeskydská pahorkatina
Souřadnice
Hradní vrch
Hradní vrch
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy se nacházela v obci Hukvaldy. Lokalita zahrnovala středověký hrad Hukvaldy na vrcholu kopce, na jehož svazích se rozkládá historická hradní obora. Přírodní památka byla k 27. červenci zrušena a nahrazena přírodní památkou Hukvaldy.[2]

Lesní porost má charakter bučiny, staré 160–240 let. Sedm buků lesních bylo vyhlášeno za památné stromy. Staré stromy, v jejichž dutinách hnízdí holub, krutihlav, datel, strakapoud či lejsek, jsou stejně jako sušiny a torza stromů v lokalitě záměrně ponechávány. Nerozložené bukové listí brání vzniku bohatšího bylinného podrostu. Obora, která se zahrnuje krom přírodní památky Hradní vrch Hukvaldy také vrchol Kazničov (601 m), má rozlohu 457 ha a bylo v ní napočítáno cca 140 kusů daňčí a 120 kusů mufloní zvěře.

První zmínka o oborním chovu pochází z roku 1567. V tomto roce byla obora pro vysokou zvěř založena olomouckým biskupem Vilémem Prusinovským z Víckova. Zdá se, že biskupa k tomu vedly reprezentační důvody. Po celé období episkopátu biskupa Prusinovského máme doloženu snahu o získávání zvěře do obory jak z oborních chovů císařských statků ve východních Čechách, tak od aristokracie z celé Moravy. Zvěř byla odchytávána také na dalších biskupských statcích. Obora zřízená v podhradí hradu Hukvaldy zároveň poskytovala možnost pozorovat zvěř přímo ze zámku a je zde doložena i snaha ochočit si zvěř tak, aby se nebála lidí a na samotný hrad docházela.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2023-03-05]
  2. Hradní vrch Hukvaldy [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-03-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠTĚPÁN, Jan. Obora na Hukvaldech ve druhé polovině 16. století aneb oslavenec má 440 let. In: Práce a studie Muzea Beskyd. Společenské vědy. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2007. ISBN 978-80-86166-22-3. Svazek 18. S. 24–39.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]