Theodor Podstatský-Thonsern

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Theodor Podstatský-Thonsern
Narození4. září 1844
Litenčice
Úmrtí10. března 1910 (ve věku 65 let)
Litenčice
Povoláníšlechtic
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Erb rodu Podstatský-Thonsern

Theodor Podstatský-Thonsern (Theodor Vilém František svobodný pán Podstatský-Thonsern z Prusinovic / Theodor Wilhelm Franz Freiherr Podstatsky-Thohsern von Prusinowitz) (4. září 1844 Litenčice[1]10. března 1910 Litenčice) byl moravský šlechtic ze starobylého rodu Podstatských z Prusinovic, dlouhodobě byl poslancem Moravského zemského sněmu a vlastnil velkostatek Litenčice.

Život a veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Zámek Litenčice

Pocházel z vedlejší linie významného rodu hrabat Podstatských z Prusinovic, v této větvi jeho předci získali panství Litenčice na Kroměřížsku po vymřelém rodu Thonsernů, zároveň byli povýšeni do panského stavu spolu s přijetím jména Thonsern. Narodil se na zámku v Litenčicích jako druhorozený syn Františka Viléma Podstatského-Thonserna (1810–1878) a jeho manželky Marie Johany Obytecké z Obytec (1811–1860).

V roce 1860 odmaturoval na gymnáziu v Kroměříži, poté sloužil v armádě, z níž byl propuštěn v roce 1872 v hodnosti nadporučíka, mimo aktivní službu byl později povýšen na rytmistra (1883). Mezitím v roce 1880 obdržel titul c.k. komořího a v roce 1909 získal Řád Františka Josefa. V letech 1884–1910 byl poslancem Moravského zemského sněmu, kde náležel ke Střední straně velkostatkářské. Dlouhodobě se angažoval v debatách k problematice zemědělství a dopravy.

Po otci v roce 1878 zdědil Litenčice na Kroměřížsku. Kromě sídelního zámku k velkostatku patřilo cca 1 700 hektarů půdy, cihelna, pila a kamenolom. Litenčickou knihovnu obohatil o hodnotnou sbírku hudebnin. Jeho kulturní zájmy podporovala i manželka Gabriela, rozená hraběnka ze Žerotína (1853–1914), sestra moravského místodržitele Karla ze Žerotína. Vzali se v roce 1872 na zámku v Bludově. Dědicem Litenčic byl syn Maxmilián (1883–1918).[2] Dcera Zdeňka (1875–1947) se provdala za svého strýce hraběte Karla ze Žerotína.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

MALÍŘ, Jiří a kol.: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Brno, 2012 ISBN 978-80-7325-272-4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]