Osvald Životský

Ing. Osvald Životský
Ing. Osvald Životský
	Osvald Životský okolo r. 1900
Narození	9. září 1832; Doubravník; Rakouské císařství
Úmrtí	21. května 1920 (ve věku 87 let); Luhačovice; Československo
Místo pohřbení	Rosice
Povolání	železniční inženýr a stavitel
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osvald Životský (9. září 1832 Doubravník^[1] – 21. května 1920 Luhačovice^[2]), psán též Žiwotský, byl český železniční stavitel a podnikatel, od roku 1885 majitel soukromé stavební společnosti Podnikatelství staveb železnic Osvald Životský, která se specializovala především na výstavbu železničních tratí.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl zemědělcem a soukeníkem, kvůli nedostatku práce se rodina přestěhovala do Rosic u Brna. Životský absolvoval technické učiliště v Brně, poté nastoupil k brněnské stavební firmě bratří Kleinů, zaměřené mimo jiné na železniční stavby. Pracoval na projektu společnosti Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) z Pardubic a Jaroměře přes Turnov do Liberce zprovozněné v letech 1858–1859, a také na stavbě haličské dráhy z Řešova do Lvova.

U Kleinů se podílel na stavbě stovek kilometrů železnic, vně i mimo hranice Rakouska-Uherska. Vykonal řadu pracovních cest do Itálie, Německa, Švýcarska nebo na Sicílii.

Podnikatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

Na základě získaných zkušeností založil v roce 1885 stavební společnost Podnikatelství staveb železnic Osvald Životský (společníci Josef Hraběta, Josef Kovařík, Josef Nezdara). Jednou z prvních zakázek byla stavba části Českomoravské transverzální dráhy v úseku z Veselí nad Lužnicí do Jihlavy. Dále Životského firma stavěla tratě pro společnosti Místní dráha Čerčany-Modřany-Dobříš trať z Modřan u Prahy na Dobříš a do Posázaví, trať společnosti Místní dráha Strakonice-Blatná-Březnice ze Strakonic přes Blatnou a Březnici do Rožmitálu pod Třemšínem či dráhy společnosti Místní dráha Světlá-Ledeč-Kácov (SLK) z Kácova do Světlé nad Sázavou. Od roku 1899 vlastnil firmu sám.

V rámci práce na projektu spojovací železnice Místní dráha Německý Brod – Žďár (posléze přejmenována na Místní dráha Německý Brod – Tišnov) ze starého nádraží ve Žďáru nad Sázavou, kam společnost železnici dovedla roku 1898, do Tišnova, odkud bylo možno po již existující trati z roku 1885 pokračovat do Brna, budované v letech 1903-1905, vystavěla též Životského firma koleje a nádraží v jeho rodném Doubravníku. Společnost stavěla tratě i v Horním a Dolním Rakousku. Dvakrát odmítl státní nabídku pro stavbu Alpské železnice. V roce 1910 firma svou činnost ukončila.

Při realizaci zakázek Srbsku se seznámil se srbským králem Alexandrem Obrenovičem a jeho ženou Dragou, které opakovaně zval do Luhačovic, královský pár však zahynul při atentátu, návštěva se tedy nikdy neuskutečnila. Byl mecenášem řady dobročinných a vlasteneckých spolků, přátelil se mj. též s Leošem Janáčkem.

Pozdní léta[editovat | editovat zdroj]

Životský byl vyznamenán řádem Za papeže a církev. Roku 1910 mu byla odhalena pamětní deska na rodném domě v Doubravníku. Životský se stal akcionářem luhačovických lázní, nechal si zde vystavět vilu Vlasta, kde po odchodu do penze žil.

Osvald Životský zemřel 21. května 1920 v Luhačovicích. Je pohřben v rodinné hrobce v Rosicích.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Doubravník
↑ Matriční záznam v knize zemřelých farnost Rosice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Osvald Životský na Wikimedia Commons
Životopis na stránkách Infocentra Tišnov Archivováno 12. 7. 2020 na Wayback Machine.
Život inženýra Životského na stránkách městyse Doubravník
Vila Vlasta
Osvald Životský v Encyklopedii dějin města Brna

[matrikaN-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost Doubravník

[2] Matriční záznam v knize zemřelých farnost Rosice

[1]

[2]