Regina Renzowa-Jürgens

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Regina Renzowa Jürgens
Základní informace
Rodné jméno Regina Wernerová
Narození 8. března 1958 (62 let)
Brno
Povolání hudebnice, zpěvačka, učitelka a operní pěvkyně
Nástroje hlas
Hlasový obor soprán
Ocenění Cena Thálie (2002)
Web renzowa.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Regina Renzowa-Jürgens, rozená Regina Wernerová (* 8. března 1958 Brno[1]) je česko-německá sopranistka a pedagožka sólového zpěvu.

Studium[editovat | editovat zdroj]

Regina Renzowa se narodila jako Regina Wernerová v Brně. Po maturitě na Gymnáziu na Slovanském náměstí v Brně studovala obory sólový zpěv a pěvecká pedagogika na Janáčkově akademii múzických umění, které zakončila magisterským diplomem v roce 1982. Během studia na JAMU vystupovala v menších rolích a později v hlavních operních rolích na jevišti Komorní opery Miloše Wasserbauera v Brně.

Umělecké začátky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1982 debutovala v roli Desdemony ve Verdiho hře Otello ve Slezském divadle v Opavě. Následovalo krátké angažmá ve Státním divadle v Ostravě. Z důvodů jejího nestranického názoru a kontaktům s občany ze "Západu" byla tehdejším komunistickým režimem považována za politicky nespolehlivou a z tohoto důvodu měla být přeřazena ze sólových rolí do operního sboru. Po úspěšném předzpívání v Národním divadle v Praze byla v přijata od ledna 1986 do operního sboru ND v Praze, kde se za jeden týden naučila veškerý tehdy požadovaný operní repertoár.[zdroj?] V červnu 1986 ukončila pracovní smlouvu s ND Praha a vycestovala do zahraničí do Západního Německa.

Umělecká dráha v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Po odcestování do ciziny žila poblíž Frankfurtu nad Mohanem. Navštěvovala mistrovskou třídu Very Rozsy-Nordell v Nice, zpívala sólové koncerty v Rýnské a Mohučské oblasti v Hesensku, od roku 1987 se stala členkou sboru Opery ve Frankfurtu nad Mohanem. Brzy poté vystupovala v malých operních rolích. Spolupracovala s orchestrem rozhlasu Hessischer Rundfunk pod vedením dirigenta Petra Falka a s Kammeroper Frankfurt am Main. V mezinárodních pěveckých soutěžích získala zvláštní cenu v pěvecké soutěži Erster Bodensee Wettbewerb v Bregenzi roku 1991, v roce 1992 obdržela 3. cenu poroty a 2. cenu diváků v pěvecké soutěži Roberta Stolze v Hamburku a v roce 1993 vyhrála bez konkurence 1. cenu v pěvecké soutěži Hartauer ve Vídni, kde 2. a 3. cena nebyly uděleny. Následovalo angažmá v Pfalztheater v Kaiserslauternu. Od roku 1995 absolvovala několik mistrovských tříd a kurzů pěvecké techniky Belcanta u Maestra Claudia Giombiho v Itálii. Současně působila jako hostující sólistka ve Státním hesenském divadle ve Wiesbadenu, ve Státním divadle v Darmstadtu, hostovala také v Detmoldu a Erfurtu. Od sezony 1996/1997 působila jako stálá sólistka ve Volksoper ve Vídni, kde ztvárnila hlavní role: Donna Elvíra a Saffi, titulní role: Hanna Glawari a Sylva Verscu. Od roku 1998 spolupracovala jako sólistka se symfonickým orchestrem Vídeňské Volksopery a s dalšími orchestry (Nagoya Philharmonic Orchestra aj.) na četných turných v Japonsku a Asii. Následovala vystoupení v Národním divadle v Mannheimu a v Deutsche Oper am Rhein, v roce 1998 zpívala Gala Koncerty v Německu se světově známými Tenoristy jako KS René Kollo (Sommerarena Oetigheim) a Jerry Hadley (Mnichov). V Německu zpívala a organizovala řadu charitativních koncertů pro nemocné děti "Klassik Gala" (1995–1998), vystupovala jako sólistka s různými německými orchestry, nutno uvést spolupráci s dirigenty: Prof. F. Bauer-Theussl, Prof. L. Hager, S. Ranzani, A. Fisch, O. von Dohnány, J. Kovatchev, R. Bibl, I. Pařík a. j. Od roku 2000 zpívala v opeře Národního divadla v Brně roli Královny Elisabetty de Valois (Don Carlos - G.Verdi). Do ND Brno byla pozvána opětovně, aby zde ztvárnila náročnou dvojroli Marietty/Marie v opeře Mrtvé město od E. W. Korngolda při Brněnském hudebním festivalu E. W. Korngolda 2002.[2]

Ukončení operní činnosti[editovat | editovat zdroj]

Poté musela z vážných rodinných důvodů omezit svou operní činnost a zřídka jen koncertovala, např. v roce 2004 v Praze na Mezinárodním festivalu Pražské jaro (koncert se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu pod vedením Vladimíra Válka v chrámu Sv. Víta v Praze), 2006 v Rudolfinu v Praze (Stabat Mater, A.Dvořák) a v 2005–2006 její další turné do Japonska. Od roku 2006 byla hostující sólistkou opery v Plzni, kde se v dubnu 2011 v roli první Dámy (Kouzelná flétna, W.A.Mozart) se svou operní kariérou rozloučila.

Pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

Vedla výuku mladých operních talentů v mistrovských kurzech v Číně, Evropě a v Rakousku. Byla pozvána jako porotce do několika pěveckých soutěží: pěvecká soutěž Roberta Stolze v Hamburku 2003, mezinárodní pěvecká soutěž Iuventus Canti 2012 Vráble, mezinárodní hudební soutěž Pro Bohemia 20132019 v Ostravě,[3] pěvecká soutěž Bohuslav Martinů a mládež v Poličce v roce 2013. Od roku 2011 do roku 2018 byla zaměstnána jako profesorka klasického zpěvu a na státní Konzervatoři v Brně. Zpívala ve Vídni v Borromäus Saal, Franz Schubert Saal, Pálffy Palais, Hofburg, Bösendorfer Saal, Kaiser Saal. V současnosti vyučuje klasický zpěv, operní a operetní interpretaci na Konzervatoři Franze Schuberta ve Vídni[4] (nejstarší soukromá Konzervatoř ve Vídni založena v r. 1867) a také dává soukromé hodiny sólového zpěvu v Klaviergalerie ve Vídni.[5]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V kategorii opera získala za rok 2002 Cenu Thálie za ztvárnění dvojrole Marietty/Marie v opeře Mrtvé město .[6][7]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Byla dvakrát vdaná, a to za G. K. Harwardta od roku 19861993 a E. F. Jürgensem z Německa od 1993 do 2006, z tohoto manželství pochází její jediné syn, který se narodil v roce 1993.

Nynější rodinné bydliště má ve Vídni.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DN. Výročí 1.−15. března. Divadelní noviny [online]. Občanské sdružení Společnost pro Divadelní noviny, 2018-03-04 [cit. 2020-10-30]. Roč. 27. Dostupné online. ISSN 1210-471X. 
  2. Regina Wernerová [online]. Fdb.cz [cit. 2018-11-18]. Dostupné online. 
  3. Pro Bohemia 2018 - Mezinárodní poroty / International juries [online]. Janáčkova konzervatoř v Ostravě [cit. 2018-11-18]. Dostupné online. 
  4. Fotogalerie: Pädagogen/Innen [online]. Franzschubertkonservatorium.at [cit. 2018-11-18]. Dostupné online. (německy) 
  5. Über mich [online]. Operaschool.at [cit. 2018-11-18]. Dostupné online. (německy) 
  6. Historie: Opera (1996-2016) [online]. Ceny-thalie.cz [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. 
  7. Martin Stropnický porazil Jana Třísku [online]. Idnes.cz, 2003-03-24 [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]