Max Budig starší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dr. Max Budig

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1897 – 1901
Stranická příslušnost
Členství Německá lidová str.

Narození 27. května 1864
Svitavy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1948
Rodiče Johann Budig
Děti Max Budig
Alma mater Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Max Budig (27. května 1864[1][2] Svitavy[2]1948[3]) byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Moravy, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vychodil národní školu, pak studoval na prvním německém gymnáziu v Brně a následně absolvoval Vídeňskou univerzitu, kde byl promován roku 1888. Měl titul doktora práv. Působil zpočátku na soudní a advokátní praxi ve Vídni. Od roku 1892 se ale vrátil do Svitav a věnoval se podnikání v rodinné továrně.[2] Byl spolumajitelem firmy J. Budig und Söhne ve Svitavách. Angažoval se v politice. V roce 1914 se uvádí jako náměstek starosty Svitav.[1] V obecním výboru ve Svitavách a v místní školní radě zasedal od roku 1893.[2]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1897 za kurii městskou na Moravě, obvod Moravská Třebová, Svitavy, Březová n. Svitavou atd.[4] Ve volebním období 1897–1901 se uvádí jako Max Budig, továrník, bytem Svitavy.[5]

Do parlamentu kandidoval za Německou lidovou stranu.[6][2]

Jeho synem byl Max Budig, meziválečný československý politik a poslanec za SdP.[7] Jeho otec Johann Budig byl podnikatelem, poslancem Říšské rady a starostou Svitav.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zwittau. Deutsches Südmährerblatt. Červen 1914, čís. 17, s. 4. Dostupné online. 
  2. a b c d e Dr. Max Budig. Neues Wiener Journal. Březen 1897, čís. 1228, s. 2. Dostupné online. 
  3. schönhengstforum.de [cit. 2015-12-11]. Dostupné online. (německy) 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=27&size=45
  6. Das Vaterland, 24. 3. 1897, s. 3.
  7. Von Reval bis Bukarest: Einleitung, Systematik, Quellen und Methoden, Estland, Lettland, Litauen, Polen, Tschechoslowakei [online]. books.google.cz [cit. 2014-12-05]. Dostupné online. (německy) 
  8. Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli [online]. badatelna.eu [cit. 2014-12-05]. Dostupné online. (česky)