Jaroslav Hodek
| Jaroslav Hodek | |
|---|---|
| Narození | 21. února 1905 Vřesovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. března 1967 (ve věku 62 let) Dobruška  Československo |
| Povolání | kněz |
| Nábož. vyznání | Církev československá husitská |
| Děti | Jaroslava provd. Vaňková (30. 10. 1933 – 14. 10. 1990), Vendulka (25. 12. 1934 – 1. 8. 2003), Jiří (*31. 3. 1943) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Hodek (21. února 1905 Vřesovice – 27. března 1967 Dobruška) byl český duchovní, farář Církve československé husitské.[p 1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Po absolvování reálného gymnázia v Kyjově se v roce 1925 přihlásil na Husovu československou evangelickou fakultu bohosloveckou v Praze.
Po kněžském svěcení (14. října 1927) byl ustanoven duchovním v Lomnici nad Popelkou. V roce 1931 byl přeložen do Náchoda, kde sloužil do roku 1952. Za nacistické okupace si jako náchodský farář získal věhlas v desítkách obcí a měst, kde konal historické přednášky spojené s promítáním diapozitivů. Byl nevšedním kazatelem, který při bohoslužbách k věřícím promlouval mezi lavicemi, nikoli tradičně z kazatelny. Poslední farářská léta prožil v Dobrušce (1952–1967).[1] Na jeho působení v podhůří Orlických hor vzpomíná vděčně jeho kolega a souputník farář Josef Mojžíš.[2]
Jeho manželkou se v roce 1932 stala Václava rozená Kryštůfková (28. 9. 1910 Žebrák – 25. 12. 1999 Albrechtice), dcera hodináře v Žebráce. Vystudovala v Hořovicích učitelský ústav, kde ji učil mj. Václav Živec, žák Jana Preislera a Maxe Švabinského. Podle Živcovy skici Václavy Kryštůfkové vznikla alegorická socha Hudba, osazená jako Smetanův památník v Pakostově sadu v Berouně.[3]
Mladším bratrem Jaroslava Hodka byl stavitel Zdeněk Hodek vězněný v 50. letech v Jáchymově. S manželkou Marií († 3. listopadu 2000) žili v Telči.[3]
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Charakteristika „husitská“ byla k názvu církve přičleněna z rozhodnutí VI. řádného sněmu v roce 1971.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JINDRA, Martin, ed.; SLADKOWSKI, Marcel, ed. Biografický slovník Církve československé husitské. Praha: Církev československá husitská, 2020. ISBN 978-80-7000-167-7. S. 160.
- ↑ MOJŽÍŠ, Josef. Za farářem Jaroslavem Hodkem. Český zápas. 1967, čís. 14, s. 4.
- ↑ a b Soukromý archiv Jaroslavy Divišové. Dobruška, Spáleniště 27. 7. 2024.
Literatura a další zdroje
[editovat | editovat zdroj]- Archiv královéhradecké diecéze Církve československé husitské. Fond Osobní složky duchovních. Osobní výkaz Jaroslava Hodka.
- JINDRA, Martin, ed. a SLADKOWSKI, Marcel, ed. Biografický slovník Církve československé husitské. 1. vyd. Praha: Církev československá husitská, 2020. 639 s. ISBN 978-80-7000-167-7.
- KOSINKA, Josef. Za bratry faráři Fišerou a Hodkem. Český zápas. 1968, č. 15, s. 4.
- Muzeum Náchodska a Fotoklub Náchod. 100 let Fotoklubu Náchod. Náchod, Výstavní síň Muzea Náchodska, 5. července až 27. října 2024.
- STLUKOVÁ, Iva. Výročí zapomenutého malíře a výtvarného pedagoga Václava Živce. In: Městská knihovna Beroun [online]. 27. února 2023 [cit. 27. 7. 2024]. Dostupné z: https://www.knihovnaberoun.cz/vyroci-zapomenuteho-malire-a-vytvarneho-pedagoga-vaclava-zivce/
- Ústřední archiv a muzeum Církve československé husitské. Fond Osobní složky duchovních. Osobní výkaz Jaroslava Hodka.