Příseka (Brtnice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Příseka
Kostel sv. Barbory
Kostel sv. Barbory
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Brtnice
Okres Jihlava
Kraj Kraj Vysočina
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 216 (2011)[1]
Katastrální území Příseka (7,95 km²)
Nadmořská výška 566 m n. m.
PSČ 588 32
Počet domů 87 (2011)[1]
Příseka
Příseka
Další údaje
Web www.priseka.unas.cz
Kód části obce 136221
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příseka (německy Prisnek)[2] je částí města Brtnice nacházející se v okrese JihlavaKraji Vysočina. Ves Příseka byla již ve 14. století lénem pánů z Lipé; v roce 1535 propustil Jan z Lipé Příseku s dvorem z manství Volfu Beránkovi z Petrovce, který si zde vystavěl tvrz. Statek, k němuž náležela jen Příseka a tři poddaní v Puklicích, nakonec držel šlechtický rod Collaltů, který na místě tvrzi vystavěl počátkem 18. století menší zámek.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Presseka (1234), Prziessek (1318), Prziesnyk (1447), Przieseku (1579), Priesznikh (1678), Priesnick (1718), Prisinck (1751), Prisznek a Příseky (1846), Prisnek a Příseka (1872) až k podobě Příseka v letech 1881 a 1924. Místní jméno vzniklo ze staročeského obecného jména přieseka (příseka, prosek v lese).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ze zmíněného názvu lze odvodit, že obec vznikla v proseku lesa na Haberské stezce. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1234.[4] Ve 13. století ves patřila olomouckému biskupství, v té době byl založen kostel. Roku 1318 ves získal Jan z Řecka, v roce 1327 po jeho úmrtí Jindřichovi z Lipé, roku 1438 se po vsi psal Mikulášek Beránek z Petrovic, v roce 1542 Volf Beránek. Beránkové na Příseku přenesli své sídlo ze dnes zaniklé tvrze v Petrovicích. V roce 1579 ves koupil Hynek Brtnický z Valdštejna, roku 1602 se dostala do majetku rodu Křineckých, těm byl majetek za účast ve stavovském povstání majetek zkonfiskován.

Novým majitelem vsi se stal brtnický hrabě Rombaldo XIII. Collalto. V letech 1869–1909 k obci patřila osada Uhřínovice.[5] V letech 1869–1930 pod Příseku spadala též osada Komárovice.[6] Sbor dobrovolných hasičů vznikl v roce 1883. V roce 1900 činila hospodářská půda (včetně Komárovic a Uhřínovic) 1 738 ha (pole 960 ha, lesy 420 ha, louky 194 ha, pastviny 159 ha, zahrady 5 ha); ve vsi se chovalo 64 koní, 742 kusů skotu, 212 bravu a 6 kusů ovcí. Lesy byly lesním revírem velkostatku Brtnice, v roce 1888 je ve vsi zmíněn mlýn a pila.

Hospodářský dvůr velkostatku Brtnice měl rozlohu 126 ha, z něhož bylo za pozemkové reformy rozparcelováno 60 ha, vytvořen zbytkový statek o rozloze 57 ha a 9 ha ponecháno vlastníkovi knížeti Manfredovi Collalto. Zbytkový statek odkoupil od Státního pozemkového úřadu B. Bém[7] a zámek Václav Bém.

Pozemková reforma byla zahájena: na velkostatku Brtnice, v soud. okresu Jihlava, zbytkový statek ze dvora Hynkov ve výměře asi 50 ha, zbytkový statek ze dvora Kněžice ve výměře asi 61 ha, zbytkový statek ze dvora Příseka ve výměře asi 79 ha. Tiskopisy u přídělového komisaře Státního pozemkového úřadu v Jihlavě nebo v Praze. Žádosti u komisaře Státního pozemkového úřadu v Jihlavě ve lhůtě ode dne 15. září 1925 do dne 29. září 1925.

Venkov, 15.09.1925[8]

Dne 1. ledna 1989 se obec stala místní částí Brtnice.[9]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Příseka leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 2,5 km jižně od Puklic, 2 km západně od Komárovic, 5,5 km severně od Brtnice a 8 km jihovýchodně od Jihlavy. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[10] Průměrná nadmořská výška činí 566 metrů. Nejvyšší bod s nadmořskou výškou 659 metrů leží na západním okraji katastru. Na území Příseky se nachází Katova hora (636 m n. m.) a Rezkův vršek (630 m n. m.).[11] Na Příseckém potoce v okolí Příseky se nacházejí Podstranecký rybník a Mlýnský rybník. Do severní části katastru zasahuje Puklický potok, na němž se rozkládá přírodní památka Starý Přísecký Rybník.[12]

Obyvatelstvo a rodáci[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 55 domech 319 obyvatel. 310 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 12 římských katolíků, 2 příslušníci Církve československé husitské a 3 židé.[13]

Rodákem této obce je i výsadkář Václav Málek, který poté žil v Okříškách nedaleko Třebíče.

Vývoj počtu obyvatel Příseky[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 330 315 342 383 363 364 319 296 302 264 260 221 241 216

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

V Přísece sídlí firma Foukané izolace, s.r.o. Prochází tudy silnice II. třídy č. 405 z Jihlavy do Uhřínovic a komunikace III. třídy č. 4053 do Puklic.[15] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Kněžice, Předín, Želetava, Brtnice, Dolní Smrčné, Třebíč a Přímělkov.[16]

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Pobočku tu má Městská knihovna v Brtnici.[17] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Příseka.[18] Směrem na Brtnici se nachází golfové hřiště společnosti PaSport, s.r.o.[19]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V Přísece jsou tři kulturní památky ČR :

Jiné zajímavosti:

  • Několik křížků - 2 u kostela, jeden naproti domu čp. 47
  • Socha svatého u kostela
  • Lípa pod Katovou horou
  • Památná hrušeň roste u čp. 25 na soukromém travnatém pozemku v blízkosti hospodářského stavení.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 328. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2012-07-21]. S. 564, 565, záznam 2-4. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 544. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 237. 
  7. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960: Okresy Jihlava, Nové Město na Moravě, Tišnov, Velké Meziříčí, Profil, 1966, s. 73.
  8. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 15.09.1925, 20(215). s. 8.
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 433. 
  10. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. 
  11. Příseka [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. 
  12. Starý Přísecký rybník [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. 
  13. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 55. 
  14. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 8-8. Dostupné online. 
  15. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  16. Příseka [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  17. Pobočky [online]. Městská knihovna v Brtnici, 2014-01-01 [cit. 2014-10-31]. Dostupné online. 
  18. OKRSEK Č.5 BRTNICE [online]. OSH Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-10-31]. Dostupné online. 
  19. Informace o areálu [online]. Pa Sport s.r.o, 2011-01-01 [cit. 2014-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-31. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VILÍMEK, Ladislav. Židé v Přísece u Jihlavy. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 135–137.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]