Pardubická kotlina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Pardubická kotlina
Kunětická hora, letecký snímek

Nejvyšší bod 307 m n. m. (Kunětická hora)
Rozloha 624,1 km²
Střední výška 283,3 m n. m.

Nadřazená jednotka Východolabská tabule
Sousední
jednotky
Chlumecká tabule
Orlická tabule
Svitavská pahorkatina
Železné hory
Podřazené
jednotky
Smiřická rovina
Kunětická kotlina
Kladrubská kotlina
Východolabská niva
Holická tabule
Dašická kotlina
Sezemická kotlina
Nemošická tabule

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny slínovec, jílovec, prachovec, váté písky, sediment, spraš
Povodí Labe
Souřadnice

Pardubická kotlina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Východolabské tabule, ležící v okresech Hradec Králové a Náchod v Královéhradeckém kraji, v okresech Pardubice, Chrudim a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji a v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Rozhraní Sezemické kotliny, Holické tabule a Východolabské nivy u obce Dříteč
Soutok Labe a Chrudimky z pardubického zdymadla

Území podcelku se rozkládá zhruba mezi sídly Heřmanice (okres Náchod) (na severu), Vysoká nad Labem (na středovýchodě), Vraclav (na jihovýchodě), Ostřešany a Přelouč (na jihu), Týnec nad Labem (na jihozápadě) a Křičeň (na středozápadě). Uvnitř podcelku leží titulní krajské město Pardubice, další krajské město Hradec Králové (část) a Lázně Bohdaneč, Smiřice, Dašice, Holice, Sezemice, Holice, Jaroměř (část) a Rybitví.[1]

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Je to erozně kotlina v povodí Labe, na slínovcích, jílovcích a prachovcích svrchní křídy, s pleistocenními říčními a eolickými (větrnými) sedimenty. Je zde převážně rovinný povrch středopleistocenních a mladopleistocenních říčních teras a údolní niv Labe, Loučné a přítoků, místy se sprašovými pokryvy a závějemi a pokryvy a přesypy vátých písků, s dominantou neovulkanického suku Kunětické hory a s opuštěným mladopleistocenním údolím Labe, na jihovýchodím okraji s územím slabě rozčleněného erozně denudačního georeliéfu.[2]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Podcelek Pardubická kotlina (dle značení Jaromíra Demka VIC–1C) náleží do celku Východolabská tabule. Dále se člení na osm okrsků: Smiřická rovina (VIC–1C–1) na severovýchodě, Kunětická kotlina (VIC–1C–2) uprostřed, Kladrubská kotlina (VIC–1C–3) na jihozápadě, Východolabská niva (VIC–1C–4) v ose, Holická tabule (VIC–1C–5) na východě, Dašická kotlina (VIC–1C–6) na jihovýchodě, Sezemická kotlina (VIC–1C– 7) na východě a Nemošická tabule (VIC–1C–8) na jihu.[2]

V podrobnějším členění Balatky a Kalvody[3] má Pardubická kotlina pět okrsků: Královéhradecká kotlina, Kunětická kotlina, Přeloučská kotlina, Dašická kotlina a Holická tabule.

Kotlina sousedí s dalším podcelkem Východolabské tabule, Chlumeckou tabulí na západě, a s celky Orlická tabule na východě a severu, Svitavská pahorkatina na jihu a Železné hory na jihozápadě.[2]

Kompletní geomorfologické členění celé Východolabské tabule uvádí následující tabulka:

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Vrch Borek

Nejvyšším bodem Pardubické kotliny je Kunětická hora (307 m n. m.).

název vrcholu výška (m n. m.) podřazená jednotka
Kunětická hora 307 Kunětická kotlina
Sychrova 289 Holická tabule
Žernov 277 Holická tabule
Hořánek 265 Holická tabule
Na Svatém 265 Smiřická rovina
Borek 258 Dašická kotlina
Praskačka 241 Smiřická rovina
Kladivo 239 Kunětická kotlina
Vesecký kopec 238 Dašická kotlina
V Horkách 235 Kunětická kotlina
Cháby 228 Smiřická rovina
Lhotka 225 Kladrubská kotlina
Hranický 225 Kunětická kotlina

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pardubická kotlina na Mapy.cz
  2. a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  3. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]