Chlumecká tabule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chlumecká tabule
Hořiněveské lípy
Hořiněveské lípy

Nejvyšší bod 353 m n. m. (Na Šancích)
Rozloha 552,7 km²
Střední výška 249,2 m n. m.

Nadřazená jednotka Východolabská tabule
Sousední
jednotky
Cidlinská tabule
Pardubická kotlina
Středolabská tabule
Orlická tabule
Jičínská pahorkatina
Železné hory
Podřazené
jednotky
Velichovecká tabule
Libčanská plošina
Barchovská plošina
Krakovanská tabule
Dobřenická plošina
Urbanická brána

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny slínovec, jílovec, spongilit, pískovec, sediment, spraš
Povodí BystřiceCidlinaLabe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky VIC-1B
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlumecká tabule je geomorfologický podcelek v střední části Východolabské tabule, ležící v okresech Hradec Králové, Trutnov a Náchod v Královéhradeckém kraji, v okrese Pardubice v Pardubickém kraji a v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Krajina v okolí Dobřenic
Cidlina z mostu u vsi Pamětník

Území podcelku se rozkládá zhruba mezi sídly Kuks a Jaroměř (na severovýchodě), Lázně Bohdaneč (na jihovýchodě), Týnec nad Labem a Kolín (na jihozápadě) a Nechanice (na středozápadě). Zcela uvnitř podcelku leží titulní město Chlumec nad Cidlinou a větší obce Velichovky, Libčany, Všestary, Krakovany a Dobřenice.[1]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Podcelek Chlumecká tabule (dle značení Jaromíra Demka VIC–1B) náleží do celku Východolabská tabule. Dále se člení na šest okrsků: Velichovecká tabule (VIC–1B–1) a Libčanská plošina (VIC–1B–2) na severovýchodě, Barchovská plošina (VIC–1B–3) uprostřed, Krakovanská tabule (VIC–1B–4) na jihozápadě, Dobřenická plošina (VIC–1B–5) a Urbanická brána (VIC–1B–6) na jihu.

Tabule sousedí s dalšími podcelky Východolabské tabule: Cidlinská tabule na severozápadě a Pardubická kotlina na východě a jihu. Dále sousedí s celky Středolabská tabule na jihozápadě, Orlická tabule na severovýchodě, Jičínská pahorkatina na severu a Železné hory na jihu.[2]

Kompletní geomorfologické členění celé Východolabské tabule uvádí následující tabulka:

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším bodem Dobřenické plošiny je Na Šancích (353 m n. m.).

název vrcholu výška (m n. m.) podřazená jednotka
Na Šancích 353 Velichovecká tabule
Chloumek 337 Velichovecká tabule
Chlum 337 Libčanská plošina
Svíb 331 Libčanská plošina
Hořiněveské lípy 320 Libčanská plošina
Hořička 312 Velichovecká tabule
Libiny 309 Velichovecká tabule
Jehlický vrch 302 Libčanská plošina
Prašivka 301 Velichovecká tabule
Velká Dorota 292 Dobřenická plošina
Lhotáček 290 Dobřenická plošina
Soudný 288 Dobřenická plošina
Chlum 284 Barchovská plošina
Homole 279 Krakovanská tabule
Kozí hůra 272 Krakovanská tabule
Dománovický vrch 269 Krakovanská tabule
Tátrum 263 Dobřenická plošina
Sušina 259 Dobřenická plošina
Chlumec 257 Krakovanská tabule
Oktaviánov 225 Urbanická brána

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Chlumecká tabule na Mapy.cz
  2. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]