Kunětická kotlina
| Kunětická kotlina | |
|---|---|
 Kunětická hora od jihu | |
| Nejvyšší bod | 315 m n. m. (Kunětická hora) |
| Rozloha | 68,7 km² |
| Nadřazená jednotka | Pardubická kotlina |
| Sousední jednotky | Smiřická rovina Východolabská niva Kladrubská kotlina Dobřenická plošina |
| Podřazené jednotky | Bohdanečská brána Sezemická kotlina Semtínská kotlina Sršská plošina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | sedimenty, váté písky |
| Povodí | Labe |
| Souřadnice | 50°4′46″ s. š., 15°43′22″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kunětická kotlina je geomorfologický okrsek ve východní části Pardubické kotliny, ležící v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.
Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]
Území okrsku se nachází zhruba mezi sídly Staré Ždánice (na severu), Stéblová (na severovýchodě), Kunětice (na východě), Přelovice (na jihozápadě) a Křičeň (na severozápadě) a nivou Labe na jihu. Uvnitř okrsku leží město Lázně Bohdaneč, větší obce Srch, Ráby a Rybitví a městské části krajského města Pardubice.[1]
Charakter území[editovat | editovat zdroj]
Určujícím prvkem Kunětické kotliny je Labe, to však mělo původně koryto v odlišném místě. Ještě během risského zalednění protékalo Labe Urbanickou brázdou, tzn. od Hradce Králové se stáčelo na západ k Chlumci nad Cidlinou, nikoliv na jih do Pardubic. Současný stav se patrně vytvořil až před 20 000 lety, tedy z geologického hlediska velmi nedávno.[2]
Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]
Okrsek Kunětická kotlina (dle značení Jaromíra Demka VIC–1C–2) náleží do celku Východolabská tabule a podcelku Pardubická kotlina.[3]
V podrobnějším členění Balatky a Kalvody[4] se Kunětická kotlina dále člení na podokrsky Bohdanečská brána na západě, Semtínská kotlina na jihu, Sršská plošina uprostřed a na východě a Sezemická kotlina (v Demkově členění samostatný okrsek) na východě.
Kotlina sousedí s dalšími okrsky Východolabské tabule: Smiřická rovina na severu, Východolabská niva na východě a jihu, Kladrubská kotlina na západě a Dobřenická plošina na severozápadě.[3]
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším bodem Kunětické kotliny, potažmo celé Pardubické kotliny, je Kunětická hora (315 m n. m.).
| název vrcholu | výška (m n. m.) | podřazená jednotka |
|---|---|---|
| Kunětická hora | 315 | Sršská plošina |
| Svatý Jiří | 230 | Sršská plošina |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kunětická kotlina na Mapy.cz
- ↑ DVOŘÁK, Martin. Urbanická brázda - přírodní potenciál pro těžbu nerostných surovin (bakalářská práce). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011.
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.