Kunětická kotlina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kunětická kotlina
Kunětická hora od jihu
Kunětická hora od jihu

Nejvyšší bod 307 m n. m. (Kunětická hora)
Rozloha 68,7 km²

Nadřazená jednotka Pardubická kotlina
Sousední
jednotky
Smiřická rovina
Východolabská niva
Kladrubská kotlina
Dobřenická plošina
Podřazené
jednotky
Bohdanečská brána
Sezemická kotlina
Semtínská kotlina
Sršská plošina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny sedimenty, váté písky
Povodí Labe
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunětická kotlina je geomorfologický okrsek ve východní části Pardubické kotliny, ležící v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka
Opatovický kanál u Lázní Bohdaneč

Území okrsku se nachází zhruba mezi sídly Staré Ždánice (na severu), Stéblová (na severovýchodě), Kunětice (na východě), Přelovice (na jihozápadě) a Křičeň (na severozápadě) a nivou Labe na jihu. Uvnitř okrsku leží město Lázně Bohdaneč, větší obce Srch, Ráby a Rybitví a městské části krajského města Pardubice.[1]

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Určujícím prvkem Kunětické kotliny je Labe, to však mělo původně koryto v odlišném místě. Ještě během risského zalednění protékalo Labe Urbanickou brázdou, tzn. od Hradce Králové se stáčelo na západ k Chlumci nad Cidlinou, nikoliv na jih do Pardubic. Současný stav se patrně vytvořil až před 20 000 lety, tedy z geologického hlediska velmi nedávno.[2]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Okrsek Kunětická kotlina (dle značení Jaromíra Demka VIC–1C–2) náleží do celku Východolabská tabule a podcelku Pardubická kotlina.[3]

V podrobnějším členění Balatky a Kalvody[4] se Kunětická kotlina dále člení na podokrsky Bohdanečská brána na západě, Semtínská kotlina na jihu, Sršská plošina uprostřed a na východě a Sezemická kotlina (v Demkově členění samostatný okrsek) na východě.

Kotlina sousedí s dalšími okrsky Východolabské tabule: Smiřická rovina na severu, Východolabská niva na východě a jihu, Kladrubská kotlina na západě a Dobřenická plošina na severozápadě.[3]

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším bodem Kunětické kotliny, potažmo celé Pardubické kotliny, je Kunětická hora (307 m n. m.).

název vrcholu výška (m n. m.) podřazená jednotka
Kunětická hora 307 Sršská plošina
Kladivo 239 Sršská plošina
V Horkách 235 Sršská plošina
Hranický 225 Bohdanečská brána

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kunětická kotlina na Mapy.cz
  2. DVOŘÁK, Martin. Urbanická brázda - přírodní potenciál pro těžbu nerostných surovin (bakalářská práce). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 
  3. a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  4. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]