Hněvkovský tunel II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hněvkovský tunel II
Hněvkov, portál tunelu II.jpg
Základní informace
Stát ČeskoČesko Česko
Provozní délka 461,85 m
Výstavba
Lokalizace
Souřadnice
Hněvkovský tunel II
Hněvkovský tunel II
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hněvkovský tunel II je dvojkolejný železniční tunel, který se nachází v katastru Hněvkova, součásti města Zábřeh, na železniční trati Česká Třebová – Přerov v úseku km 34,755 – 35,217, mezi stanicí Hoštejn a zastávkou Lupěné. Byl postaven v letech 2005–2006 v rámci výstavby třetího železničního koridoru, kdy nahradil jeden z nevyhovujících úseků trati v údolí Moravské Sázavy. Dán do provozu byl 30. června 2006.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tunel prochází pod vrchem Hejnice (403 m n. m.) v Drozdovské vrchovině, která je součástí Zábřežské vrchoviny. Kolem jeho západních, jižních a východních svahů protéká řeka Moravská Sázava. Horninový masív je tvořen krystalinikem převážně paruly, fylity a místně kvarcity a kvarcitické ruly. Kvartérní pokryv tvoří deluviální, fluviální a v menší míře antropogenní sedimenty, jejichž mocnost se pohybovala od cca šesti metrů u východního portálu do méně než metr na strmých svazích.[2][3][4][5]

Tunel je dlouhý 461,85 m a je veden v přímé linii až do km 35,188, pak začíná oblouk o poloměru 1500 m. Výstavba tunelu byla prováděna dvěma způsoby. U portálů jsou úseky hloubené: u vjezdového v délce 4,6 m, u výjezdového 25,25 m. Střední část o délce 432 m je ražena novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM), rozpojování horniny bylo provedeno použitím trhacích prací. Dvouplášťové ostění tunelu je tvořeno: primární vrstva je z stříkaného betonu C16/20 se sítí, příhradových nosníků a kotev. Druhá finální vrstva je z monolitického železobetonu C25/30 o minimální tloušťce 350 mm. Na oba portály bezprostředně navazují mosty přes Moravskou Sázavu.[1][5]

Západní portál je tvořen opěrnými zdmi z prostého betonu a je rozčleněn na tři části. Boční zeď rovnoběžná s kolejí, čelní portálová zeď (kolmá na koleje) a zeď, která je souběžná s přístupovou cestou k portálu.[5]

Východní portál je šikmě seříznutý tubus s portálovým věncem. Svahy kolem portálu a nad portálem jsou zajištěny gabionovou zdí.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Podzemní stavby. www.metroprojekt.cz [online]. [cit. 2019-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-13. 
  2. Nové tunely v úseku Zábřeh – Krasíkov. Silnice Železnice [online]. [cit. 2019-07-13]. Dostupné online. 
  3. Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě – Krasíkov. Silnice Železnice [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
  4. Optimalizace úseku Zábřeh na Moravě (včetně) - Krasíkov (mimo). Dostupné online.
  5. a b c d BROKL, Radek. Sborník příspěvků. Železnice [online]. 7. – 8. 11. 2002 [cit. 2019-07-12]. S. 110–116. ČD DDC Optimalizace traťového úseku Zábřeh – Krasíkov, Tunel Hněvkovský II.. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]