Josef Vykoukal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Vykoukal
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1896 – 1902
Stranická příslušnost
ČlenstvíKatolická str. národní na Moravě

Narození19. ledna 1861
Přerov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. prosince 1927 (ve věku 66 let)
Štěnovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Vykoukal, křtěný Josef Ferdinand (19. ledna 1861 Přerov[1][2]23. prosince 1927 Štěnovice[2][3]) byl rakouský statkář, podnikatel v cukrovarnictví a politik z Moravy, později působící v Čechách; poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Školní ulici v Přerově v rodině řezníka Josefa Vykoukala. Vychodil obecnou školu, po dva roky studoval reálné gymnázium. Od svých 17 let pomáhal otci ve správě hospodářství. Po tři roky sloužil v armádě. Po návratu se usadil a hospodařil v Čechách u Přerova. Rozvíjel pěstování cukrové řepy. Byl zvolen do obecního výboru. Když mu zemřela první manželka Antonie, oženil se s Bertou Stejskalovou, dcerou starosty v Dřevohosticích, kam se přestěhoval. Měl pozemky v Domaželicích a v Dřevohosticích. V Dřevohosticích a Němčicích nad Hanou se podílel na vzniku akciových rolnických cukrovarů.[2]

Koncem 19. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1896 byl jako kandidát Katolické strany národní na Moravě[4][5] zvolen do Moravského zemského sněmu. Zde až do své rezignace v roce 1902 zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Holešov, Bystřice p. Hostýnem, Napajedla.[6] V roce 1894 se účastnil 1. sjezdu katolíků česko-slovanských v Brně.[7]

Roku 1902 se přestěhoval do Napajedel. Zde a v nedalekých Malenovicích vedl správu celkem dvanácti dvorů a byl vlastníkem cukrovaru. Tehdy prodal svá hospodářství v Čechách u Přerova a v Dřevohosticích. V roce 1905 opustil Moravu a společně s manželkou Bertou koupil velkostatek ve středočeských Lochovicích u Hořovic. Na novém působišti se neúspěšně pokusil o založení cukrovaru. Vybudoval zde hospodářský lihovar. Od počátku roku 1912 žil a působil v Štěnovicích na Plzeňsku, kde zakoupil od dědiců Kličkových velkostatek Štěnovice a kde setrval až do své smrti. Zemřel v noci z 23. na 24. prosince 1927. Roku 1929 byly Vykoukalovy ostatky přeneseny do nově vybudované hrobky stojící ve štěnovické oboře nad řekou Úhlavou.

I v dobách, kdy již nebydlel na Moravě, byl aktivní v moravském hospodářském životě. Počátkem roku 1909 patřil mezi zakladatele rolnického akciového cukrovaru v Hulíně u Kroměříže. Nejprve byl předsedou výboru pro výstavbu cukrovaru a do smrti pak zůstal předsedou jeho představenstva. Každý týden podnikal vlakem cestu z Lochovic, později ze Štěnovic, až na Moravu. Byl členem cukrovarnické Agencie v Olomouci, Cukrovarnického spolku, Společnosti pro nákup vagonů, Správní rady přerovské rafinerie, Správní rady velvarského cukrovaru nebo Spolku pro pěstění řepy.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Přerov
  2. a b c d DAĎOVÁ, Veronika: Historie hulínských cukrovarů [online]. muni.cz [cit. 2016-07-17]. Dostupné online. 
  3. Úmrtí. Národní politika. Prosinec 1927, roč. 45, čís. 357, s. 3. Dostupné online. 
  4. Das Vaterland, 27. 10. 1896, s. 3.
  5. Národní politika, 27. 10. 1896, s. 2.
  6. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  7. ŠILINGER, Tomáš. Zpráva o I. Sjezdu katolíků česko-slovanských: který se konal v Brně, 30. a 31. července a 1. srpna 1894. [s.l.]: Nákl. "Družstva Hlasu", 1894. 432 s. Dostupné online. S. 431.