Josef Vykoukal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Vykoukal

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1896 – 1902
Stranická příslušnost
Členství Katolická str. národní na Moravě

Narození 19. ledna 1861
Přerov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 23. prosince 1927 (ve věku 66 let)
Štěnovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Vykoukal, křtěný Josef Ferdinand (19. ledna 1861 Přerov[1][2]23. prosince 1927 Štěnovice[2][3]) byl rakouský statkář, podnikatel v cukrovarnictví a politik z Moravy, později působící v Čechách; poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Školní ulici v Přerově v rodině řezníka Josefa Vykoukala. Vychodil obecnou školu, po dva roky studoval reálné gymnázium. Od svých 17 let pomáhal otci ve správě hospodářství. Po tři roky sloužil v armádě. Po návrtatu se usadil a hospodařil v Čechách u Přerova. Rozvíjel pěstování cukrové řepy. Byl zvolen do obecního výboru. Když mu zemřela první manželka Antonie, oženil se s Bertou Stejskalovou, dcerou starosty v Dřevohosticích, kam se přestěhoval. Měl pozemky v Domaželicích a v Dřevohosticích a v domovské obci se podílel na vzniku rolnického cukrovaru.[2]

Koncem 19. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1896 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Holešov, Bystřice p. Hostýnem, Napajedla.[4] V roce 1896 se na sněm dostal jako kandidát Katolické strany národní na Moravě.[5][6] V roce 1894 se účastnil 1. sjezdu katolíků česko-slovanských v Brně.[7]

Roku 1902 se přestěhoval do Napajedel, kde vedl správu dvanácti dvorů a byl vlastníkem tamnního cukrovaru. Tehdy prodal hospodářství v Čechách u Přerova. V roce 1905 opustil Moravu a koupil velkostatek v středočeských Lochovicích. Snažil se tam neúspěšně o založení cukrovaru a postavil tam hospodářský lihovar. Od roku 1912 žil a působil v Štěnovicích na Plzeňsku, kde zakoupil od dědiců Kličkových velkostatek Štěnovice a kde setrval až do své smrti. I v dobách, kdy již nebydlel na Moravě, byl aktivní v moravském hospodářském životě. Patřil mezi zakladatele rolnického akciového cukrovaru v Hulíně v roce 1910. Práce zde začal roku 1909 (17. ledna 1909 se konala první schůze). Byl předsedou výboru pro výstavbu tohoto cukrovaru. S hulínským cukrovarem byl spojen až do konce svého života. Každý týden podnikal vlakem cestu z Lochovic, později ze Štěnovic, až na Moravu. Byl členem cukrovarnické Agencie v Olomouci, Cukrovarnického spolku, Společnosti pro nákup vagonů, Správní rady přerovské rafinerie, Správní rady velvarského cukrovaru nebo Spolku pro pěstění řepy.[2]

Zemřel v prosinci 1927 v Štěnovicích, kde byl i pohřben.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Přerov
  2. a b c d DAĎOVÁ, Veronika: Historie hulínských cukrovarů [online]. muni.cz [cit. 2016-07-17]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Úmrtí. Národní politika. Prosinec 1927, roč. 45, čís. 357, s. 3. Dostupné online. 
  4. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  5. Das Vaterland, 27. 10. 1896, s. 3.
  6. Národní politika, 27. 10. 1896, s. 2.
  7. ŠILINGER, Tomáš. Zpráva o I. Sjezdu katolíků česko-slovanských: který se konal v Brně, 30. a 31. července a 1. srpna 1894. [s.l.]: Nákl. "Družstva Hlasu", 1894. 432 s. Dostupné online. S. 431. (česky)