Růžohorská rozsocha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Růžohorská rozsocha
Lví důl
Nejvyšší bod 1390 m n. m. (Růžová hora)

Nadřazená jednotka Růžohorská hornatina
Sousední
jednotky
Východní Slezský hřbet, Východní Český hřbet, Černohorská rozsocha, Maloúpská rozsocha

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Povodí Úpa
Růžová hora od západu, nejvyšší bod Růžovohorských rozsoh

Růžohorská rozsocha je geomorfologický podokrsek Krkonoš. Nachází se v jejich východní části a v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov. Nejvyšší horou Růžohorské rozsochy je Růžová hora (1390 m).

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Růžohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš, podcelku Krkonošské rozsochy a okrsku Růžovohorská hornatina[1]. Tvoří ji dvojice rozsoch vybíhající jižním směrem z Východního Slezského hřbetu oddělených od sebe Lvím dolem. První vybíhá z masívu Sněžky a je tvořena trojicí vrcholů Růžová hora (1390 m), Pěnkavčí vrch (1105 m) a Červený vrch (961 m). Druhá vybíhá z masívu Svorové hory a tvoří jí jediný vrchol Jelení hora (1172 m). Na západě a jihu ji od Černohorské rozsochy odděluje údolí Úpy. Na severozápadě v Obřím dole tvoří Úpa i krátkou hranici s Východním Českým hřbetem. Východní hranici s Maloúpskou rozsochou tvoří řeka Malá Úpa. Patří k ní ale část jižního svahu krátkého hřebenu tvořeného vrcholy Tabule a Čelo, díky čemuž zasahuje v prostoru Pomezních Bud až k polské státní hranici.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Západní svahy Růžohorské rozsochy odvodňuje Úpa, východní Malá Úpa. V jižním zakončení rozsochy se nalézá jejich soutok. Lvím dolem v prostřední části rozsochy protéká Jelení potok, který se do Malé Úpy zprava vlévá ve Spáleném Mlýně.

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Souvislý hospodářský porost Smrku ztepilého je v současné době rozrušen četnými pasekami. Vrcholová partie Růžové hory je porostlá klečí. Nachází se zde několik nevelkých lučních enkláv (např. Šímovy Chalupy), jediná rozsáhlejší luční oblast se rozkládá na jižním svahu Pěnkavčího vrchu.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Celý prostor Růžohorské rozsochy se nachází na území Krkonošského národního parku.

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Veřejné silniční komunikace pouze kopírují obvod rozsochy, konkrétně se jedná o silnice II/296 a II/252. Luční enklávy a lesní porosty uvnitř území rozsochy obsluhují neveřejné komunikace různého charakteru. Nejvýznamnější z nich spojuje Velkou Úpu přes Janovy Boudy se Spáleným Mlýnem, druhá pak obsluhuje Lví důl a úbočí Jelení hory. Nejdůležitější turistická trasa je žlutě značená hřebenová trasa ze Sněžky k soutoku Úp, ze které odbočuje několik značených tras do přilehlých údolí. Masív Jelení hory není turistickými trasami obsluhován.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Kromě svahů Pěnkavčího vrchu, kam zasahuje roztroušená zástavba obcí Velká a Malá Úpa, se na nevelkých lučních enklávách vyskytují horské chalupy. Na Růžové hoře má přestupní stanici Lanová dráha Pec pod Sněžkou - Sněžka, která mohla mít dle pamětníků ve své dolní části v závěru třicátých let nákladní předchůdkyni sloužící k dopravě materiálu ke právě se rozbíhající výstavbě pohraničních opevnění. Lanovka ale údajně nebyla dokončena[2]. Lanová dráha Velká Úpa - Portášovy Boudy je zakončena v sedle mezi Růžovou horou a Pěnkavčím vrchem. V jejím areálu se nachází nejvýznamnější lyžařské centrum[3].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  2. Vojenské lanovky v Krkonoších na ŽelPage
  3. Skiareál Velká Úpa