Josef Matěj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Matěj
Základní informace
Narození 19. února 1922
Brušperk
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 28. března 1992 (ve věku 70 let)
Frýdlant nad Ostravicí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry klasická hudba
Povolání hudební skladatel, sbormistr a pozounista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef (Jožka) Matěj (19. února 1922 Brušperk28. března 1992 Frýdlant nad Ostravicí), byl český pozounista a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z hudební rodiny. U otce se naučil hrát na pozoun a pokračoval v Ústavu hudby a zpěvu v Ostravě. Dva roky byl členem ostravského divadelního orchestru a poté pokračoval ve studiu hry na varhany a skladby na Pražské konzervatoři. Na varhany byl žákem Josef Kuhna a ve skladbě Emila Hlobila a Zdeňka Hůly. Od roku 1947 studoval na Akademii múzických umění u Jaroslava Řídkého.

Stal se sbormistrem pěveckého sdružení Union a lektorem hudební teorie a melodramatu na divadelní fakultě Akademie múzických umění. V kurzech Lidové umělecké tvořivosti vyučoval skladbu a hrál na pozoun v různých orchestrech. Jako skladatel spolupracoval s Armádním uměleckým souborem Víta Nejedlého, souborem ministerstva vnitra ale i s předními symfonickými tělesy.

Jeho skladebný styl vycházel z lašské lidové písně a byl silně ovlivněn i lidovou hudbou jiných národů. V jeho vrcholném díle, opeře Čtyřicet dnů hory Musa Dagh, jsou patrné ohlasy arménského a balkánského hudebního folklóru.

Jeho bratranec, Vladimír Matěj (19202005), byl rovněž hudebník. Působil jako dirigent Karlovarského symfonického orchestru. V roce 1968 emigroval do Švédska, kde také zemřel.

Jméno Jožky (Josefa) Matěje nese základní umělecká škola v jeho rodném Brušperku.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 5 symfonií
  • Koncert pro pozoun a orchestr (1947–1951)
  • Smyčcová serenáda (1949)
  • Tři tance z podhůří z Beskydy (1951)
  • Tři symfonické tance (1952)
  • Koncert pro basový pozoun a orchestr (1952)
  • Sonáta da camera pro hoboj a komorní orchestr (1955)
  • Rapsodie pro violu a orchestr (1959–1960)
  • Koncert pro housle a orchestr (1961)
  • Koncert pro trubku a orchestr (1963)
  • Sonáta pro pozoun a smyčce (1965)
  • Koncert pro flétnu, cembalo a smyčcový orchestr (1967)
  • Koncert pro klarinet, smyčcový orchestr a klavír (1970)
  • Koncert pro violoncello a orchestr (1972)
  • Kytička na mohylu k pomníku padlým na Mamajevském kurganě. Symfonická fantazie (1987)
  • Trojkoncert pro trubku, lesní roh, pozoun a komorní orchestr

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Klavírní variace (1947)
  • Suita pro hoboj a klavír (1949)
  • První smyčcový kvartet (1948)
  • Invokace, pro čtyři pozouny (1950)
  • Dechový kvintet (1956)
  • Druhý smyčcový kvartet (1966)
  • Sonáta pro housle a klavír (1971)
  • Hudba pro pět dechových nástrojů: „Omaggio a Leoš Janáček (1978)
  • Fantasia per organo (1981)

Zkomponoval rovněž řadu skladeb pro velký dechový orchestr a instruktivní literaturu pro dechové nástroje.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Čeněk Gardavský a kol.: Skladatelé dneška, Panton, Praha, 1961
  • Jan Strakoš: Osobnost a dílo hudebního skladatele Jožky Matěje, Práce a studie Muzea Beskyd – Společenské vědy, č. 21, s. 100–127, 2009, ISSN 1804-1116 dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


  1. Jožka Matěj [online]. Brušperk: Základní umělecká škola Jožky Matěje Brušperk, 2017, [cit. 2017-03-29]. Dostupné online.