Arthur Rimbaud

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jean Arthur Nicolas Rimbaud
Étienne Carjat: Jean Arthur Nicolas Rimbaud, 1872
Étienne Carjat: Jean Arthur Nicolas Rimbaud, 1872
Narození 20. října 1854
Charleville-Mézières
Úmrtí 10. listopadu 1891 (37 let)
Marseille
Povolání básník
Národnost francouzská
Stát Francie
Žánr Symbolismus, dekadence
Literární hnutí Prokletí básníci
Významná díla Opilý koráb, Iluminace
Příbuzní sestra Vitalie Rimbaud a Isabelle Rimbaud
Vlivy Paul Verlaine
Jules Verne
Charles Baudelaire
Victor Hugo
Albert Mérat
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean Arthur Nicolas Rimbaud [rembo] (20. října 1854 Charleville-Mézières10. listopadu 1891 Marseille) byl francouzský básník, jeden z nejvýznamnějších tzv. prokletých básníků.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Charleville-Mézières v departmentu Ardennes. Jeho otec byl kapitán pěchoty, dobrodruh, který nakonec rodinu opustil. Rimbaud byl velmi nepřizpůsobivý a na výchovu své konzervativní a nábožensky bigotní matky reagoval výbuchy hněvu a útěky z domova.

V době pařížské komuny přišel do Paříže, kde se seznámil s Verlainem. Verlaine kvůli němu rozbil manželství. Začali spolu žít a to nejen jako přátelé, ale i jako milenci. Jejich život byl velmi bohémský (žili nejprve v Paříži, později v Anglii a Belgii). Po rozchodu s Verlainem v roce 1873 Verlaine Arthura postřelil, protože se pokusil zničit své dílo, které měl Verlaine naštěstí u sebe. Arthur, jenž skončil v nemocnici, své dílo odsoudil, přestal psát a vstoupil do koloniálního vojska. Na Jávě dezertoval, s cirkusem prošel Švédsko a Norsko. Roku 1880 byl v Egyptě, potom na Kypru, odkud se vydal jako obchodní zástupce do Adenu. Přešel celou somálskou poušť. Naučil se mnoho jazyků a zemřel na rakovinu (měl zhoubný nádor v noze).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Rimbaud v poezii změnil strukturu a metodu. Jeho poezie stojí na subjektivních prožitcích, především pocitu rozporu mezi umělcem a společností. Pro jeho básně je typická bohatá fantazie, odpor k měšťákům a náboženství a obdiv k revoluci.

Jeho poezie se stala základem nové poetiky. Odhaloval iluzornost pravd uznávaných společností, jež vystavil pohrdavému posměchu. Útoky proti povrchnosti, zbabělosti a všednosti společnosti postupně přerostly v nenávistnou a totální revoltu proti všem hodnotám a tabu společnosti. Rimbaudovo dílo, vycházející ze zloby, z revolty a vnitřní síly a útočilo na všechny formy tradice, ovlivnilo moderní světovou poezii, zejména symbolisty a surrealisty, beat generation a poetiku rockové hudby. Všechna jeho díla publikoval Paul Verlaine. Odhaduje se, že se asi osm jeho děl ztratilo.

  • Projekt komunistické ústavy (1871)
  • Sezóna v pekle (1873) – někdy též Pobyt v peklebásně v próze, tato sbírka je označována jako vrchol jeho tvorby.
  • Relikvier (1891)

Dále pod jeho jménem vyšly dvě sbírky sebrané podle jeho přátel:

  • Básně
  • Iluminace – soubor básní v próze i ve verších
  • Opilý koráb – básníkova nejznámější básnická skladba. Básník se zde přirovnává ke korábu. Loď na rozbouřeném moři je samotný autor, který pluje mezi životem a smrtí. Individuum se odklání do říše fantazie, putuje říší.
  • Spáč v úvalu - vylíčení přírody a mrtvého vojáka, ležícího v úvalu, s prostřeleným bokem
  • Cestou bez konce
  • Verše. Přebásnil Vítězslav Nezval. Praha 1956. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAGARDÉ, André; MICHARD, Laurent. Francouzská literatura 19. století. Praha : Garamond, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7407-026-6.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]