Jan Opsimates
Jan Opsimates (23. prosince 1568 Morkovice-Slížany – po roce 1620 v exilu) byl členem Jednoty bratrské, vydavatel a editor náboženských spisů, propagátor kalvinismu a vychovatel doprovázející mladé šlechtice na jejich kavalírských, studijích cestách.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
V Morkovicích, kde se Jan Opsimates (vlastním jménem Morkovský či Mrkvička[2]) narodil, byl českobratrský sbor, v jehož okruhu se Janovi dostalo vzdělání. Poté začal působit jako preceptor šlechtické mládeže, a tak se dostal se svými svěřenci i ke studiu na zahraničních univerzitách. Od konce 90. let 16. století až do roku 1607 tímto způsobem studoval a cestoval po mnoha místech Evropy. Poté se usadil v Praze a začal se věnovat vydavatelské činnosti. Během českého stavovského povstání se pohyboval v blízkosti Alžběty Stuartovny, manželky „zimního krále“. Krátký čas působil jako diplomat v Altdorfu a Norimberku. Po bitvě na Bílé hoře se jako protestant již nemohl do českých zemí vrátit, stal se tak exulantem a jeho další osudy nejsou známy.[3]
Vydavatelská činnost[editovat | editovat zdroj]
Jeho nejdůležitějším vydaným dílem byl Strejcův český překlad Kalvínova teologického traktátu Institutio Christianae Religionis, který vyšel pod dlouhým názvem Pobožná Dusse, Genž k Známosti Boha hořjss...[4] Kromě češtiny vydával Opsimates i díla v němčině a jiných jazycích.[5] V české předbělohorské společnosti byl považován za náboženského extremistu a stavovská obec si od něj udržovala odstup i po zvolení Fridricha Falckého.[2][6]
Štambuch[editovat | editovat zdroj]
Štambuch neboli album amicorum je památník. Jan Opsimates ve svém štambuchu shromáždil od března 1598 do července 1620 590 zápisů ze 79 míst Čech, Moravy, zejména ale z území nynějšího Německa, Švýcarska, Nizozemska, Belgie, Anglie, Francie a Itálie. Zápisy jsou psány latinsky, řecky, hebrejsky, německy, francouzsky, italsky, španělsky, anglicky, nizozemsky i turecky, rovněž polsky a česky.[3] Ve velké míře se vztahují ke kalvinisticky orientovaným univerzitám v Nizozemsku, Švýcarsku a Německu.[7][8] Do památníku přispěl např. v roce 1605 Václav Budovec z Budova a Karel starší ze Žerotína. Z 18. července 1616 je v památníku podpis anglického prince Karla.[3] Štambuch se nachází v Londýně, v rukopisném odd. britského muzea – pod značkou Egerton MSS.1220 Joh. Opsimathes of Moravia. Autograph 1598–1620, pap. 120 fol.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Opsimates, Jan, 1568- - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b KOLLMANN, Jan. Jan Opsimathes: mezi kalvínskou Evropou a českými zeměmi. Filosofický ústav AV ČR [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c ROSÍKOVÁ, Kateřina. Jakub Popovický z Popovic a další studenti z českých zemí na univerzitě ve Wittenberku [online]. Diplomová práce, 2019 [cit. 2022-02-18]. S. 80–83. Dostupné online.
- ↑ Pobožná Dusse, Genž k Známosti Boha hořjss... dostupné online
- ↑ BOHATCOVÁ, Mirjam. KOREKTURY K TVORBĚ JANA OPSIMATA. Listy filologické / Folia philologica. 1957, roč. 80, čís. 1, s. 74–82. Dostupné online [cit. 2022-02-18]. ISSN 0024-4457.
- ↑ PRAŽÁK, Richard. Cesty uherských humanistů reformovaného do českých zemí v předvečer třicetileté války. In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS. [s.l.]: [s.n.], 1982. Dostupné online. S. 133–134.
- ↑ http://www.science.usd.cas.cz/cs/vyzkum-a-projekty/16-intelektualni-komunikace-v-17-stoleti-jan-opsimathes.html
- ↑ a b HRUBANT, Jaroslav. Památník Jana Opsimata z let 1598-1620. Český časopis historický. 1917, roč. 23, čís. 1, s. 240. Dostupné online.
