Michal Olšiak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Michal Olšiak
Narození1978 (45–46 let)
Žďár nad Sázavou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánísochař a malíř
Významná dílaHejkal Pepino
Mamlas
Hamroň
Kůň
Mamut
… více na Wikidatech
Webová stránkawww.olsiak.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Michal Olšiak (* 1978 Žďár nad Sázavou)[1] je český sochař a malíř.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1978 ve Žďáru nad Sázavou, kde vystudoval gymnázium. Po jeho absolvování se věnoval malířství a sochařství a také často cestoval. Je autorem desítek soch z betonu a písku nebo kamene, které se nacházejí zejména v jeho rodném kraji, ale i na území České republiky, Německa či Itálie. Jako malíř se zaměřuje na malbu olejem či kombinovanou technikou. Od roku 2006 se živí jako sochař na volné noze a od dubna 2013 vede vlastní galerii ve Veselské ulici ve Žďáru nad Sázavou.[2] O dva roky později byla galerie přesunuta na náměstí Republiky. V roce 2021 tvořil s týmem autorů písečné sochy v rámcí výstavy „Cesta do fantazie” v Lednici na Moravě.[3]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 se proti záměru vybudovat sochu zubra Michala Olšiaka v Bystřici nad Pernštejnem, ozvala skupina přibližně 40 umělců v čele s Jaroslavem Grodlem, malířem a kurátorem Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Sepsali proti práci Olšiaka otevřený dopis, který zaslali bystřickému zastupitelstvu, kde o zvažované soše prohlásili, že jde o „plytkou turistickou mucholapku“. Starosta Bystřice Karel Pačiska zdůrazňoval, že nejde o umělecké dílo v pravém slova smyslu a za rozhodnutím zastupitelstva si stojí. Podle skupiny kolem Jaroslava Grodla je proces zadávání uměleckých zakázek „v rukou nekompetentních osob, a tak dochází k těžko napravitelnému poškození veřejného prostoru a k jeho nepřirozené deformaci.“[4] Grodl také uvedl, že nejvíc na celé věci pobuřuje, že sochy vznikají bez přizvání jakékoli odborné veřejnosti a následně dochází ke znevážení míst která jsou historicky významná. Podle starosty Pačisky bylo impulzem k zadání sochy i přání zvýšit turistický ruch. K sochám se vyjádřil i vedoucí městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem Vladimír Cisák, podle kterého Olšiakovy sochy ničí krajinu. Dodal, že taková tvorba rozhodně nepatří do Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.[4] Kritika neuspěla a socha zubra byla odhalena 20. září 2015.[5] Město Bystřice nad Pernštejnem na ni uvolnilo 200 tisíc Kč.[6]

Sochy[editovat | editovat zdroj]

Sousoší "Hraniční kámen"

Přehled soch (chronologicky):

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.zdarns.estranky.cz/clanky/sochy-michala-olsiaka.html
  2. Olšiak představí obrazy i otevře galerii [online]. Žďárský deník, 2013-4-18 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  3. Michal Olšiak opět tvořil v Lednici. Pískové sochy inspiroval surrealismus [online]. Žďárský deník [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. 
  4. a b Obec chce sochu zubra z betonu. Plytká mucholapka na turisty, zuří umělci [online]. idnes.cz, 2015-7-28 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  5. Zubr – socha Michala Olšiaka [online]. turistika.cz [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  6. BÁRTA, Jiří. Kritici Olšiakových soch neuspěli, bystřický zubr už má rohy i nozdry [online]. idnes.cz, 2015-8-29 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  7. Archivovaná kopie. www.zdarskevrchy.cz [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]