Karel Svěrák

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doc. in memoriam MUDr. Karel Svěrák
Narození22. října 1889
Boskovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 53 let)
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěJečná 6, Praha
Národnostčeská
Vzdělánívysokoškolské
Alma materLékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Povoláníplicní lékař
ChoťMarie Janů
DětiKarel Svěrák mladší, Iris Svěráková
RodičeFrantišek Svěrák, Josefa Kosičková
člen Sokola
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Svěrák (22. října 1889, Boskovice – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byl český plicní lékař a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a první světová válka[editovat | editovat zdroj]

Karel Svěrák se narodil 22. října 1889 v rodině boskovického obuvníka Františka Svěráka a jeho ženy Josefy rozené Kosičkové. Ve svém rodišti absolvoval obecnou školu a gymnázium, v roce 1910 začal studovat na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Studium zde mu přerušila první světová válka. K c. a k. armádě narukoval v červenci 1914, v říjnu téhož roku byl odvelen na srbskou frontu, kde sloužil na postu velitele zdravotnické hlídky. V květnu 1915 byl převelen frontu italskou, kde v prostoru Gorice sloužil jako zástupce praporního lékaře a poté jako zdravotník v zajateckém táboře a člen chirurgického oddělení polní nemocnice. V listopadu 1918 se vrátil do Československa.

Mezi světovými válkami[editovat | editovat zdroj]

Po skončení první světové války zůstal Karel Svěrák v československé armádě, obdržel ale studijní dovolenou, díky které mohl dokončit studium na Univerzitě Karlově. Zde promoval 8. května 1920.[1] Poté byl v hodnosti nadporučíka odvelen na Slovensko. Během působení v Ružomberoku založil pobočku Československého červeného kříže a poradnu Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Od října 1924 působil na postu velitele vojenského léčebného ústavu pro plicní choroby v Tatranských Matliarech, v lednu 1929 se vrátil do Brna na vnitřní oddělení divizní nemocnice. Dosáhl hodnosti podplukovníka, v Brně si otevřel i vlastní lékařskou ordinaci, působil zde jako předseda Zemského sboru Masarykovy ligy proti tuberkulóze. V říjnu 1936 odešel do zálohy a nastoupil na československé ministerstvo zdravotnictví na post vrchního odborného rady a vedoucího zdravotně sociální péče, v Masarykově lize proti tuberkulóze se stal místopředsedou ústředí. Byl spoluredaktorem časopisu Praktický lékař a členem Sokola, publikoval články v časopisech i denním tisku.

Protinacistický odboj a tragický osud celé rodiny[editovat | editovat zdroj]

Do protinacistického odboje vstoupil Karel Svěrák na podnět revizora účtů Masarykovy ligy proti tuberkulóze Jana Sonnevenda, kdy pomáhal při zajišťování úkrytu příslušníků výsadku Anthropoid po spáchaném atentátu na Reinharda Heydricha a dalších československých parašutistů. Po zradě Karla Čurdy došlo k vlně zatýkání mezi spolupracovníky atentátníků a jejich rodinnými příslušníky. Jako první byla 7. července 1942 gestapem zatčena dcera Karla Svěráka Iris, sám Karel Svěrák pak tentýž den večer po návratu ze služební cesty. Jeho manželka Marie byla zatčena 24. července, v té době čtrnáctiletý syn Karel, který v té době nebyl doma, se pokusil ukrýt u prarodičů v Boskovicích. I on byl ale 2. srpna 1942 zatčen. Celá rodina byla uvězněna v pankrácké věznici, od 2. srpna pak v terezínské Malé pevnosti. Dne 29. 9. 1942 byli všichni stanným soudem odsouzeni k trestu smrti, 22. října odvezeni do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli 24. října zastřeleni při fingované zdravotní prohlídce.

  • Marie Svěráková (1894-1942), manželka MUDr. Karla Svěráka, popravena
    Marie Svěráková (1894-1942), manželka MUDr. Karla Svěráka, popravena
  • Iris Svěráková (1925-1942), dcera MUDr. Karla Svěráka, popravena
    Iris Svěráková (1925-1942), dcera MUDr. Karla Svěráka, popravena
  • Karel Svěrák mladší (1927-1942), syn MUDr. Karla Svěráka, popraven
    Karel Svěrák mladší (1927-1942), syn MUDr. Karla Svěráka, popraven

Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Po Karlu Svěrákovi nese název ulice v jeho rodných Boskovicích.
  • Karlu Svěrákovi byla v boskovické nemocnici v roce 2018 odhalena pamětní deska.[2]
  • MUDr. Karel Svěrák, Karel Svěrák mladší, Iris Svěráková a Marie Svěráková jsou připomenuti na pomníku obětem 1. a 2. světové války v Boskovicích[3] a v Národnín památníku hrdinů heydrichiády[4].
  • Univerzita Karlova prohlásila MUDr. Karla Svěráka docentem ftizeologie in memoriam[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriky doktorů Univerzity Karlovy: Svěrák Karel [online]. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ Článek o pamětní desce na stránkách města Boskovice
  3. ↑ Petr Válek. Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ Adam Vykydal. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ KOTINSKÝ, Vladimír. Lékaři - oběti českého domácího odboje za 2. světové války VII. (dostupné online v NK ČR). S. 1593–1594. Časopis lékařů českých [online]. 1990-12-14. S. 1593–1594. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Svěrák&oldid=23825385“